Doplněk závisí na dvou větných členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu).
Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím?
Příklady:
- Nechal limonádu nedopitou. Jaká byla limonáda? Nedopitá. Jak ji nechal? Nedopitou.
- Otec byl zvolen prezidentem. Kým byl otec? Prezidentem. Kým byl zvolen? Prezidentem.
V některých případech záleží na přesném pořadí a použití slov:
- Pavel viděl Josefa unaveného. Zde je slovo unavený doplněk (Jaký byl Josef? Unavený. Jak Pavel Josefa viděl? Unaveného.).
- Pavel viděl unaveného Josefa. Zde slovo unaveného není doplněk, ale přívlastek shodný.
