Přehled všech témat
- Psaní i/y
- Podobně znějící
- Velká písmena
- Slovní druhy
- Čárky a interpunkce
- Rozbory vět, stavba slov
- Slova a jejich význam
- Čtení
- Zápis a korektury textů
- Čeština jako druhý jazyk
Psaní i/y | ||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||
Měkké a tvrdé souhlásky | ||||||||||||||||||||||
Měkké a tvrdé souhláskyV českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y. U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs. týden, rybník vs. nyní. Pozor na slova cizího původu, v těch tato pravidla nemusí platit. Mezi tyto výjimky patří mnoho dnes běžně používaných slov. Měkké I po tvrdých souhláskách:
Tvrdé Y po měkkých souhláskách:
Pozor také na stejně znějící slova s různým významem: tip (odhad, rada, doporučení) vs. typ (druh, model). | ||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slovaZákladní vyjmenovaná slova:
Písmeno Y píšeme i ve slovech příbuzných a v některých dalších jménech osob, zeměpisných názvech, slovech cizího původu. | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po B | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po BZákladní vyjmenovaná slova po B a příklady slov od nich odvozených:
Tvrdé Y dále píšeme v některých zeměpisných názvech a jménech, například Přibyslav, Bydžov, Zbyněk, Zbyšek. Dále píšeme Y v některých slovech cizího původu, například bysta, labyrint, byrokracie, Libye, Babylon. Pozor na stejně znějící slova s různým významem:
Chytáky a těžké příklady:
Potíže často dělá rozlišování slov odvozených od být a bít. K tomuto tématu máme speciální video: | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po L | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po LZákladní vyjmenovaná slova po L a příklady slov od nich odvozených:
Dále píšeme Y v:
Chytáky a těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po M | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po MZákladní vyjmenovaná slova po M a příklady slov od nich odvozených:
Dále píšeme Y v některých slovech cizího původu, například sumýš (mořský živočich), mykologie (věda o houbách), mys (skalnatý ostroh), mystický (záhadný), mýtus. Pozor na stejně znějící slova s různým významem:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po P | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po PZákladní vyjmenovaná slova po P a příklady slov od nich odvozených:
Dále píšeme Y v některých slovech cizího původu, například pyžamo, pyrotechnika, pyré, pyramida, Pyreneje, kapybara. Pozor na stejně či podobně znějící slova s různým významem:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po S | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po SZákladní vyjmenovaná slova po S a příklady slov od nich odvozených:
Dále píšeme Y v některých slovech cizího původu, například symbol, systém, psychologie, symetrie, symfonie, syntéza, sympatický, synonymum. Pozor na stejně či podobně znějící slova s různým významem:
Chytáky a těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po V | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po VZákladní vyjmenovaná slova po V a příklady slov od nich odvozených:
Tvrdé Y píšeme také ve slovech, která obsahují předponu vy-, vý-. Předponu vy-, vý- poznáme tak, že je možné ji odtrhnout od slova (kořene) tak, že vznikne slovo, které má smysl (výlet, let). Předponu vy-, vý- můžeme ve slově také nahradit jinou předponou (výlet, nálet, odlet). Pozor na stejně či podobně znějící slova s různým významem:
Chytáky a těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po Z | ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova po ZZákladní vyjmenovaná slova po Z a příklady slov od nich odvozených:
Dále píšeme Y v některých slovech cizího původu, například enzym, azyl. Časté chyby:
| ||||||||||||||||||||||
Vyjmenovaná slova: mix | ||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: mužský rod | ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: mužský rodKoncovku určujeme podle vzoru, viz téma Podstatná jména: vzory mužského rodu. Příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: ženský rod | ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: ženský rodKoncovku určujeme podle vzoru, viz téma Podstatná jména: vzory ženského rodu. Pro ženský rod máme v češtině 4 vzory: žena, růže, píseň, kost. Poslední tři řadíme k tzv. měkkým vzorům, tedy vzorům, které mají pouze koncovky s měkkým I. Výjimku tvoří jen vzor žena (například tvar ženy), ten ale snadno poznáme podle typického zakončení na -A. Pokud tedy končí podstatné jméno ženského rodu na jiné písmeno než -a, víme, že v něm píšeme měkké I. Pozor, nelze použít naopak, tedy neplatí, že pokud podstatné jméno končí na –a, píšeme automaticky tvrdé Y. Vzor žena má také měkké I (v 7. p. množného čísla). Příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: střední rod | ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: střední rodKoncovku určujeme podle vzoru, viz téma Podstatná jména: vzory středního rodu. Příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý) | ||||||||||||||||||||||
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci). Příklady, ve kterých se chybuje:
| ||||||||||||||||||||||
Slova končící na ovi/ovy | ||||||||||||||||||||||
Slova končící na ovi/ovyVe slovech končících na -OVI a -OVY se často chybuje. Pro správné psaní I/Y musíme rozlišit, jestli jde o podstatné, nebo přídavné jméno. U přídavných jmen pak musíme vzít v potaz, co přivlastňujeme. Podstatná jména: zakončení -OVI se vyskytuje u 3. nebo 6. pádu:
Přídavná jména ve spojení s podstatným jménem rodu mužského životného: Zakončení –OVI: Přivlastňujeme podstatná jména rodu mužského životného v 1. pádu.
Přídavná jména ve spojení s podstatným jménem rodu mužského neživotného: zakončení –OVY.
Přídavná jména ve spojení s podstatným jménem rodu ženského: vždy zakončení na -OVY. | ||||||||||||||||||||||
Koncovky mi/my/ma | ||||||||||||||||||||||
Koncovky mi/my/maU podstatného jména rodu ženského je v 7. p. vždy měkká koncovka -emi, -ami, -mi, kdežto v rodě mužském neživotném je -my (př. drahokamy). Koncovka -ma se dochovala jen u párových tělesných orgánů (oči, uši, ruce, nohy) a u číslovek dva, oba. Příklady:
Pokud nejde o párový tělesný orgán, ale o nohy u stolu, případně o ručičky u hodin je zakončením koncovka –ami, která odpovídá vzoru žena. Příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Shoda přísudku s podmětem | ||||||||||||||||||||||
Shoda přísudku s podmětemZákladní pravidlaV přítomném a budoucím čase píšeme vždy -I. Neřešíme rod podmětu.
V minulém čase píšeme:
Postup určení koncovky1. Určíme podmět věty
2. Určíme rod, ve kterém je podmět Podmět si řekneme v jednotném čísle, poté si na něj ukážeme ukazovacím zájmenem.
Pokud je podmět rodu mužského, musíme určit také jeho životnost.
3. Podle rodu podmětu napíšeme správnou koncovku Několikanásobný podmět
Těžké příklady a chytákyPozor na slova dítě, oko, ucho – v jednotném čísle jsou tato slova rodu středního, ale v čísle množném mají rod ženský – píšeme tvrdé Y. Některá podstatná jména mohou být životná i neživotná. Příklady:
| ||||||||||||||||||||||
Koncovky podstatných jmen: mix | ||||||||||||||||||||||
Koncovky všechny: mix | ||||||||||||||||||||||
Psaní i/y: mix |
Podobně znějící | ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
Psaní mě/mně ve slově | ||||||||||||||||||||
Psaní mě/mně ve slověSkupinu mně píšeme, pokud slova příbuzná obsahují skupinu mn. Příklady:
Pokud základové slovo obsahuje pouze m, píšeme mě. Příklady:
Mě píšeme také v kořenu slova (měsíc, město, změna atd.). Záludná jsou slova zapomněl, připomněl, vzpomněl, pomněnka, u kterých nelze pravopis zcela uspokojivě logicky zdůvodnit a musíme si ho pamatovat. Jako pomůcku můžeme použít volně související slovo pomník. Dalším chytákem je tamější, které není odvozené od tamní, ale je vytvořeno příponou -ější od slova tam. | ||||||||||||||||||||
Mě/mně (zájmeno já) | ||||||||||||||||||||
Mě/mně (zájmeno já)Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.
K této pomůcce máme připraveno i zajímavé video: | ||||||||||||||||||||
Psaní bě/bje | ||||||||||||||||||||
Psaní bě/bjeZákladní pravidla: V kořenu slova píšeme vždy bě. Skupinu bje píšeme pouze tehdy, když b je součástí předpony. Příklady slov, kde ě je součástí kořenu slova:
Příklady slov, kde se píše bje, protože b je součástí předpony:
Výjimku tvoří slova cizího původu, například objekt, objektiv, objektivní. | ||||||||||||||||||||
Psaní vě/vje | ||||||||||||||||||||
Psaní vě/vjeZákladní pravidla: V kořenu slova píšeme vždy vě. Skupinu vje píšeme pouze tehdy, když v je součástí předpony. Příklady slov, kde vě je součástí kořenu slova:
Příklady slov, kde se píše vje, protože v je součástí předpony:
| ||||||||||||||||||||
Psaní ě: mix | ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
Psaní n/nn | ||||||||||||||||||||
Psaní n/nnDvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou -ní, -ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na n nebo ň a ve slovech od nich odvozených: den – denní, okno – okenní, holeň – holenní, cena – cenný, cennost. Jedno n se píše u přídavných jmen odvozených příponou -í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na -n: havraní, kuní, sloní. Jedno n se píše ve slovech odvozených příponami -ík, -ice, -ina, -ěný:
Chytáky a těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||
Předpona a kořen: zdvojené hlásky | ||||||||||||||||||||
Předpona a kořen: zdvojené hlásky
Chytáky a těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||
Kořen a přípona: hlásková změna a zdvojené | ||||||||||||||||||||
Kořen a přípona: hlásková změna a zdvojenéPro hláskovou změnu a zdvojování souhlásek na hranici kořene a předpony neexistuje jedno obecné pravidlo. Záleží na tom, o které slovo se zrovna jedná. Vždy ale můžeme zkusit vyjít z následujících kategorií: Vystupňované přídavné jméno vs. sloveso v přítomném čase
2. stupeň přídavných jmen: kdy psát -š- a kdy -č-?
Zdvojování souhlásky v 6. pádu přivlastňovacích přídavných jmen:
Zdvojování souhlásky v 1. osobě mn. čísla slovesa v rozkazovacím způsobu
Pozor na rozdíly mezi slovy, které se liší pouze zdvojením písmene: - pece (na pečení) vs. v pecce (pecka) - raci (korýši) vs. racci (ptáci) - face (anglicky tvář) vs. facce (3. pád slova facka) | ||||||||||||||||||||
Kořen a přípona: spodoba znělosti | ||||||||||||||||||||
Kořen a přípona: spodoba znělostiJe třeba najít základové slovo (tj. slovo, ze kterého nejspíš vzniklo zkoumané slovo). Příklady:
Poznámka ke slovům zakončeným na -stvo, -ctvo, -ství, -ctví: Pozor na slova, jejichž slovotvorný základ (ta část, kterou mají společnou se základovým slovem) končí na -k:
Končí-li slovotvorný základ na kteroukoli jinou souhlásku, přidáme k němu pouze příponu a ke změnám nedochází:
| ||||||||||||||||||||
Tvorba přídavných jmen (-ský/-ští, -cký/-čtí) | ||||||||||||||||||||
Tvorba přídavných jmen (-ský/-ští, -cký/-čtí)Zde je psaná podoba složitější, protože někdy se vzniklá skupina souhlásek zachovává, občas dochází v rámci slova k její změně a jindy k jejímu zjednodušení.
| ||||||||||||||||||||
Pravopis odvozený od stavby slova: mix | ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
Psaní s/z na začátku slova | ||||||||||||||||||||
Psaní s/z na začátku slovaPředponu s-/se- píšeme ve slovech vyjadřujících směřování:
Dále píšeme předponu s-/se- v několika ustálených případech, které si musíme zapamatovat, například skončit, slevit, spasit, spáchat, stvořit, shnít, sdělit, stěžovat si, schovat se. Předponu z-/ze- píšeme zejména v případech s významem:
Dále píšeme předponu z-/ze- v několika ustálených případech, například zkoumat, zpívat, zpytovat, zhostit se, zpověď. Nejzáludnější jsou slova, která lze psát s předponou s i z, ale pokaždé mají jiný význam:
Další těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||
Předložky s/z | ||||||||||||||||||||
Předložky s/zPředložka z se pojí vždy s 2. pádem:
Předložka s se pojí se 7. pádem:
Výjimečně (a spíše zastarale) můžeme použít předložku s dohromady s 2. pádem, pokud chceme zdůraznit směr z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, například sundat se skříně. Speciální případy, ve kterých se často chybuje, tvoří spojení kdo s koho a být s to, ve kterých se zachovala historická vazba předložky s se 4. pádem. | ||||||||||||||||||||
Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ... | ||||||||||||||||||||
Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...Potřebujeme-li se rozhodnout mezi dvojicemi souhlásek, pomůžeme si jiným tvarem slova nebo slovem příbuzným. Párové souhlásky jsou:
| ||||||||||||||||||||
Párové hlásky: mix | ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: základy | ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: u/ú/ů | ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: u/ú/ůPísmeno ů píšeme zpravidla uprostřed a na konci slova. Písmeno ú se objevuje na začátku slova (příp. po předponě). Pokud dáme před slovo, které začíná na ú, předponu, ú sice už nestojí na jeho začátku, ale čárka v něm i nadále zůstává. Podobně to platí i u složenin vzniklých ze dvou slov. Příklady:
Písmeno ú píšeme také v některých slovech cizího původu:
Písmeno ú píšeme také u citoslovcí: bú, vrkú, hú, cukrú. Další těžké příklady:
| ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: i/í | ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: i/íSprávné rozlišování délky i/í dělá problémy především u přídavných jmen zakončených na -icí/-ící. Rozlišujeme je následovně:
Pomůcka: Pokud váháte, zda se jedná o vyjádření účelu, nebo o průběh činnosti, můžete si pomoci jiným přídavným jménem, které má tvary pro vyjádření účelu a průběhu činnosti odlišné. Příklad: školicí středisko | ||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: mix | ||||||||||||||||||||
Spřežky | ||||||||||||||||||||
SpřežkyPříslovečná spřežka, nebo předložka a slovo? Někdy v češtině může být obtížné odlišit příslovečné spřežky od předložkových vazeb. Návod, jak na to, najdete v tabulce.
Některá spojení lze psát dohromady i zvlášť. Pozor, někdy to ale, může způsobit změnu významu. Bez změny významu lze dohromady i zvlášť psát: poránu i po ránu, například i na příklad, zaprvé i za prvé, popřípadě i po případě… Význam se mění u:
Spřežky s přídavnými jmény Některá přídavná jména lze spojit do jednoho slova s podstatným jménem, zájmenem nebo příslovcem, např. konkurenceschopný, politováníhodný, všechoschopný, vševědoucí, dlouhotrvající, pozoruhodný… Shrnutí Pokud váháte, jestli psát slova dohromady, nebo zvlášť, zkuste si mězi ně vložit jiné slovo (nejlépe přídavné jméno) nebo posoudit význam obou možností. | ||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||
Přejatá slova: souhlásky | ||||||||||||||||||||
Přejatá slova: souhláskyZde neexistují jednoduchá pravidla. Některá slova si zachovávají původní pravopis, jiná se počeštila a jejich pravopis se upravil. Psaní s/z v přejatých slovech
| ||||||||||||||||||||
Přejatá slova: samohlásky | ||||||||||||||||||||
Přejatá slova: samohláskyZde neexistují jednoduchá pravidla. Zkusíme si tedy alespoň něco říct k jednolivým jevů, s nimiž se v této problematice můžeme setkat. Psaní i/y
Délka samohlásek
-ie vs. -ije
| ||||||||||||||||||||
Přejatá slova: mix |
Velká písmena | ||
| ||
Velká písmena: lidé, jména | ||
Velká písmena: lidé, jménaS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem píšeme:
| ||
Velká písmena: národy, skupiny osob | ||
Velká písmena: národy, skupiny osobS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem se píší:
| ||
Velká písmena: instituce, organizace | ||
Velká písmena: instituce, organizaceS velkým písmenem píšeme:
U víceslovných názvů hotelů, restaurací či divadel platí, že pokud název obsahuje předložku + další slova, píše se s velkým písmenem předložka i slovo po ní následující: restaurace Pod Lampou, hotel U Hladového pocestného. Mnohdy je nutné si dohledat, jak zní oficiální název (např. u nakladatelství, divadel). S malým písmenem se píší:
Pozor, některá obecná pojmenování se mohou používat i jako součást oficiálního názvu. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:
| ||
Velká písmena: dny, období, události | ||
Velká písmena: dny, období, událostiS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem píšeme:
Pozor, v některých spojeních velké písmeno mění význam. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:
| ||
Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas | ||
| ||
Velká písmena: geografie, příroda, vesmír | ||
Velká písmena: geografie, příroda, vesmírVelké písmeno píšeme:
S malým písmenem píšeme:
Pozor, v některých spojeních velké písmeno mění význam. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:
| ||
Velká písmena: státy, oblasti | ||
Velká písmena: státy, oblastiS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem píšeme:
| ||
Velká písmena: města, části měst, ulice | ||
Velká písmena: města, části měst, uliceS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem píšeme:
| ||
Velká písmena: budovy, stavby | ||
Velká písmena: budovy, stavbyS velkým písmenem píšeme:
S malým písmenem zůstávají:
Pozor, v některých spojeních velké písmeno mění význam. Všimněte si následujících rozdílů v použití velkých písmen:
| ||
Velká písmena: mix místa |
Slovní druhy | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jménaPodstatné jména jsou ohebný slovní druh. Podstatná jména označují mimo jiné názvy osob, zvířat, rostlin, věcí, vlastností, dějů, činností, pocitů, vědních oborů a školních předmětů. Příklady podstatných jmen: pes, Jana, strom, krabice, láska, Antarktida, matematika, mouka, radost, plavání. Mluvnické kategorie podstatných jmen:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování podstatných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování podstatných jmenPodstatná jména označují názvy:
Jak je poznat: Můžeme si u nich říct TEN, TA, TO (ten pes, ta bota, to psaní). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: rody | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: rodyV češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný. Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední). Životnost podstatných jmen rodu mužského zjistíme, řekneme-li si jméno v 1. a 4. pádě:
Pozor: Gramatická životnost se nemusí vždy shodovat s životností přirozenou. Například sněhulák, kostlivec, nebožtík a strašák jsou rodu životného, i když nežijí. Naopak strom a keř jsou rodu neživotného, i když jsou živé. Některá zákeřná slova navíc mohou mezi životností a neživotností kolísat (např. ledoborec, slaneček, koníček, ukazatel). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: jmenné číslo | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: jmenné čísloPodstatná jména v čísle jednotném označují jednu osobu, zvíře či věc. Podstatná jména v čísle množném označují více osob, zvířat či věcí. Množné číslo se v některých případech používá i k označení jednotlivé osoby (vykání, onikání, královský plurál, autorský plurál). Většina podstatných jmen může vytvářet tvary jednotného i množného čísla, nazýváme je počitatelná. Nepočitatelná jména oba tvary tvořit nemohou, nebo pouze omezeně. Jména pomnožná mohou svými tvary označovat jak množství, tak jednotlivinu: jedny nebo dvoje housle. Tvary množného čísla zde o množství nic nevypovídají, množství nám sděluje pouze číslovka (jedny, dvoje atd.). Jména látková označují hmotu nebo látku, která se jeví jako nerozčleněný celek. Tvary jednotného čísla označují látku bez ohledu na její množství (litr, hrnek, gram atd.). Příklady: písek, mouka, pivo, zlato. Jména hromadná jsou názvy lidských a zvířecích kolektivů, rostlinných porostů, souborů věcí a přírodních jevů. Podstatná jména hromadná mají pouze tvary jednotného čísla, ale označují více věcí stejného druhu. Lze je počítat jen jako celky nebo pomocí číslovek „málo/hodně/trochu“ (dvojí cukroví, málo listí, rostlinstvo, žactvo, křoví). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: pády | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: pádyV češtině rozlišujeme 7 pádů:
Při určování pádu se ptáme celou pádovou otázkou. To je důležité především u rozlišování 1. a 4. pádu, které mají část pádové otázky stejnou (co?). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzory podstatných jmenVzor je podstatné jméno určené jako ukázka pro skloňování dalších podstatných jmen stejného typu. V češtině máme následující hlavní vzory:
Tyto vzory jsou pouze základní pomůckou. U některých z nich existují podvzory, některá slova se skloňují nepravidelně či jsou nesklonná. Jak poznáme, který vzor použít?
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory mužského rodu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory mužského roduPodstatná jména mužského rodu se dělí na životná a neživotná. Při určování vzoru nejdříve určíme životnost, viz téma Podstatná jména: rody. Jakmile víme životnost, vystačíme k určení vzoru většinou s prvním a druhým pádem. Znalost vzoru využijeme například při určování koncovek. Vzory slov životnýchVzor pán: pán bez pánA – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -A (např. peS bez psA). Vzor muž: muž bez mužE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. učiteL bez učitelE). Vzor soudce: soudce bez soudcE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. výrobcE bez výrobcE). Vzor předseda: předseda bez předsedY – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku A a pokud je ve 2. pádě -Y (např. fotbalista bez fotbalisty). Vzory slov neživotnýchVzor hrad: hrad bez hradU (případně pomocný vzor les bez lesa) – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -U nebo -A (např. důM bez domU nebo skleP bez sklepA). Vzor stroj: stroj bez strojE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E (např. cíL bez cílE). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory ženského rodu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory ženského roduVzory rodu ženského jsou žena, růže, píseň, kost. Končí-li jméno na souhlásku, řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže. Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké (viz též téma Koncovky podstatných jmen: ženský rod). Vzor žena: žena bez ženY – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku A a pokud je ve 2. pádě -Y (např. učitelkA bez učitelkY). Vzor růže: růže bez růžE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. konvicE bez konvicE). Vzor píseň: píseň bez písnĚ – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -E/Ě (např. třešeŇ bez třešnĚ). Vzor kost: kost bez kosti – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na souhlásku a pokud je ve 2. pádě -I (např. radosT bez radosTI). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory středního rodu | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podstatná jména: vzory středního roduVzory rodu středního jsou město, moře, kuře, stavení. K určení vzoru slouží 2. pád podstatného jména. Vzor město: město bez městA – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku O a pokud je ve 2. pádě -A (např. těstO bez těstA). Vzor moře: moře bez mořE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -E (např. vejcE bez vejcE). Vzor kuře: kuře bez kuřETE – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku E a pokud je ve 2. pádě -ETE (např. kotĚ bez kotĚTE). Vzor stavení: stavení bez stavenÍ – používá se, pokud podstatné jméno končí v 1. pádě na samohlásku Í a pokud je ve 2. pádě -Í (např. křovÍ bez křovÍ). Pozor na podobnost vzorů moře a kuře, oba jsou zakončeny na písmeno -e, navzájem je do sebe můžeme odlišit pomocí 2. pádu, kdy moře má koncovku stejnou jako v 1. pádu, zatímco vzor kuře je v kmenu rozšířen o písmeno T (kuře bez kuřeTe). Dále si můžeme pomoci „neučebnicovou“ pomůckou. Zkusme si říci 1. pád slova v množném čísle. Zde si spíše všimneme, zda rozšíření kmene o -at- probíhá, či ne. Příklad: jedno vejce, dvě vejce – vzor bude tedy moře. Pozor na podstatné jméno dítě, které skloňujeme podle vzoru kuře pouze v jednotném čísle, v množném čísle je toto slovo rodu ženského. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vzory podstatných jmen: mix | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování podstatných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování podstatných jmenPři skloňování podstatných jmen pomohou vzory:
Někdy to ale není tak jednoduché. Podstatná jména končící na -us, -um a -ismus
Skloňování slov oči, uši, ruce, nohy, ramena, kolena
Podstatná jména mužského rodu v 6. pádě množného čísla
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přídavná jménaPřídavná jména jsou ohebný slovní druh. Označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy vlastnictví. Příklady přídavných jmen: starý, pěkný, dlouhá, Petrův, bobří, odvážná, chorvatský. Přídavná jména dělíme tvrdá, měkká a přivlastňovací (viz druhy přídavných jmen). U přídavných jmen dále rozlišujeme tři stupně:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování přídavných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování přídavných jmenPřídavná jména označují:
Jak je poznat: Ptáme se na ně JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ?
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy přídavných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy přídavných jmenPřídavná jména rozlišujeme na měkká, tvrdá a přivlastňovací. Rozlišování měkkých a tvrdých přivlastňovacích jmen je důležité například pro správné psaní koncovek. Měkká přídavná jména – poznáme je především tak, že při změně rodu se tvar přídavného jména nezmění (tzn. v mužském, ženském i středním rodě bude tvar přídavného jména úplně stejný): cizí muž, cizí žena, cizí dítě – stejně jako jarní: jarní déšť, jarní zelenina, jarní sluníčko. Tvrdá přídavná jména – jsou často zakončena na „y“, ale ne vždy! Skloňují se podle vzoru mladý, který je označován jako tzv. tvrdý vzor. Vždy je spolehlivě poznáme tak, že mění svůj tvar podle rodů: milý chlapec, milá dívka, milé dítě - stejně jako mladý: mladý muž, mladá žena, mladé dítě. Přivlastňovací přídavná jména někomu něco přivlastňují. Příklady: Petrův, tátovo, učitelův. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování přídavných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování přídavných jmenShoda přídavného jména s podstatným jménem Přídavné jméno se musí vždy shodovat s podstatným jménem, které rozvíjí. Uvedeme si zde případy, v nichž se často chybuje.
Správný tvar přídavného jména přivlastňovacího Pro přivlastňování často v mluvě používáme tvary „pokoj sestry, auto bratra“. Tvoření přivlastňovacích přídavných jmen nám dělá problém. Pro ženský rod si můžeme pomoct vzorem matčin, pro mužský vzorem otcův.
Rozdíly ve významu přídavných jmen Některá přídavná jména vypadají velmi podobně, ale mají odlišný význam. Uvedeme si některé z nich:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování přídavných jmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování přídavných jmenU přídavných jmen rozlišujeme 3 stupně:
Co se týče pravopisu, dáváme si pozor zejména na rozdíl kdy psát -š- a kdy -č-. Ve 2. stupni to vypadá takto:
Pro 3.stupeň platí stejný pravopis jako pro 2. stupeň, přidáváme pouze předponu nej- (tenký – tenčí – nejtenčí, veselý – veselejší – nejveselejší). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Složená přídavná jména | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)Pro psaní koncovek je důležité rozlišení měkkých a tvrdých přídavných jmen, viz téma druhy přídavných jmen. U měkkých přídavných jmen (vzor jarní), píšeme vždy měkké I. U tvrdých přídavných jmen (vzor mladý) píšeme tvrdé Y, nikoliv však ve všech tvarech! V 1. pádě množného čísla rodu mužského životného píšeme -Í (malí chlapci jako mladí chlapci). Příklady, ve kterých se chybuje:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvorba přídavných jmen (-ský/-ští, -cký/-čtí) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tvorba přídavných jmen (-ský/-ští, -cký/-čtí)Zde je psaná podoba složitější, protože někdy se vzniklá skupina souhlásek zachovává, občas dochází v rámci slova k její změně a jindy k jejímu zjednodušení.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ZájmenaZájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování zájmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy zájmen | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy zájmenZájmena osobní zastupují jména osob/zvířat (např. já, on, vy) nebo názvy věcí (např. ono). Pozor, patří sem i zvratné se/si (např. smál se). Příklady: já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se. Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj. Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám. Zájmena tázací se používají v otázkách pro zjištění nějaké informace (např. KDO to byl? CO chtěl?). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí. Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu. Vznikají přidáním přípon a předpon k zájmenům tázacím (např. To mohl udělat KDOKOLI. Mumlal COSI pod vousy.). Příklady: někdo, leckdo, ledakdo, málokdo, kdosi, kdokoli, každý, všechen… (Místo „kdo“ v uvedených zájmenech se může objevit kterékoli z tázacích zájmen. Vzniknou pak tedy složeniny jako: kterýkoli, ledaco, čísi…). Zájmena záporná vyjadřují, že daná osoba, věc, zvíře nebo děj neexistuje (např. NIKDO nepřišel. NIC neviděl.). Příklady: nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmen ve větách | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmen: délka samohlásek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmen týž, tentýž | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmen týž, tentýžSkloňování zájmen týž, tentýž Jak na to, abychom se tvary neučili nazpaměť?
Přehled všech tvarů Tvary zájmena týž, tentýž v jednotném čísle
Tvary zájmena týž, tentýž v množném čísle
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmena jenž | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování zájmena jenžZájmeno jenž Jak na to, abychom se tvary neučili nazpaměť? Tvary zájmena jenž, jež, jež se skládají z vyskloňovaných tvarů zájmen on, ona, ono + -ž, které připojíme na konec slova. Jak to funguje, uvidíte v tabulce:
Tímto způsobem si odvodíme tvary pro jednotné i množné číslo, pro mužský životný, neživotný, ženský i střední rod. Tvary 1. pádu si ale musíme pamatovat. Přehled všech tvarů Tvary zájmena jenž, jež, jež v jednotném čísle
Tvary zájmena jenž, jež, jež v množném čísle
Jehož vs. něhož: kdy použijeme tvar začínající na j- a kdy tvar začínají na n-?
Jak poznáme, který tvar zájmena použít?
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mě/mně (zájmeno já) | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mě/mně (zájmeno já)Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.
K této pomůcce máme připraveno i zajímavé video: | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
ČíslovkyČíslovky jsou ohebný slovní druh, kterým se vyjadřuje počet, pořadí, násobenost, díl celku. Číslovky rozlišujeme na určité, které lze zapsat číslicemi (pět, třikrát, osminásobný), a neurčité, které číslicemi zapsat nelze (málo, několikrát). Dále dělíme číslovky na: základní, řadové, druhové a násobné. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování číslovek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování číslovekČíslovky označují počet, pořadí, počet druhů a násobky. Ptáme se na ně:
Pozor, číslovky mohou být i neurčité (mnoho, několik, málo, párkrát). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy číslovek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy číslovekČíslovka základní odpovídá na otázku KOLIK? Číslovka řadová odpovídá na otázku KOLIKÁTÝ? Číslovka druhová odpovídá na otázky KOLIKERY? KOLIKERÝ? Číslovka násobná odpovídá na otázky KOLIKRÁT? KOLIKANÁSOBNÝ? Číslovky dále rozlišujeme na určité (označují přesný počet) a neurčité (označují počet jen obecně). Příklady:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování číslovek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování číslovekČíslovka jeden, jedna, jedno
Číslovky dva, oba
Číslovky tři, čtyři
Číslovky pět až devadesát devět Číslovky, sto, tisíc, milion, miliarda
Číslovky složené
Číslovky řadové, druhové a násobné
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslovky a mezery | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Číslovky a mezeryČíslovky základní, řadové a násobné
Grafické členění čísel
Psaní mezerMezeru píšeme:
Bez mezery píšeme:
Výrazy složené z číslic a slov
Zápis data a obdobíDatum lze zapsat třemi způsoby:
Údaje značící časové rozmezí/období zapisujeme pomocí pomlčky:
Římské číslice
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SlovesaSlovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat. Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout. Mluvnické kategorie sloves
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování sloves | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování slovesSlovesa vyjadřují:
Jak je poznat:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesná osoba | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesná osobaLiší se podle toho, kdo (co) je ve větě podmětem. Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný rod | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný rodRod činný
Rod trpný
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný čas | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný časMinulý čas vyjadřuje děje, které se odehrály v minulosti (např. Zavřel okno.). Přítomný čas vyjadřuje děj, který probíhá teď (např. Zavírá okno.). Budoucí čas vyjadřuje děj, který teprve bude probíhat. (Za chvíli zavře okno.). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný vzor | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný vzorVzory I. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -e) Vzor nese: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice tvrdá nebo obojetná souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem NESL (např. roste → rosTL). Vzor bere: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice tvrdá nebo obojetná souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem BRAL (např. hraje → hrÁL). Vzor peče: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem PEKL (např. obleče → obléKL). Vzor maže: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem MAZAL (např. píše → psAL). Vzor umře: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem UMŘEL (např. otevře → otevřEL). Vzory II. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -ne) Vzor tiskne: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem TISKL (např. lekne se → leKL se). Vzor mine: sloveso podle něj časujeme, když má v přítomném čase před -ne samohlásku (např. kyne) či písmena R nebo L (např. hrne) a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem MINUL (např. plyne → plyNUL). Vzor začne: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem ZAČAL (např. vezme → vzAL). Vzory III. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -je) Vzor kryje: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem KRYL (např. pije → pIL). Vzor kupuje: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem KUPOVAL (např. pohybuje se → pohybOVAL se). Vzory IV. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -í) Vzor prosí: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem PROSIL (např. topí → topIL). Vzor trpí: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem TRPĚL a v rozkazovacím způsobu s tvarem TRP! (např. leží → ležEL → LEŽ!). Vzor sází: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem SÁZEL a v rozkazovacím způsobu s tvarem SÁZEJ! (např. zkouší → zkoušEL → zkoušEJ). Vzory V. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -á) Vzor dělá je jediným vzorem 5. slovesné třídy. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný vid | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný vidNarozdíl třeba od angličtiny či jiných jazyků čeština nemá průběhové časy, zato má slovesný vid, který právě dokáže vyjádřit průběhovost nebo jednorázovost děje. Slovesný vid je buď dokonavý, nebo nedokonavý. Dokonavý vid vyjadřuje ukončený nebo jednorázový děj. Slovesa dokonavá mají pouze tvary vyjadřující minulý nebo budoucí čas (př. napsal, napíše). Čas přítomný vyjádřit nemohou. Pomůcka: V budoucím čase nelze tvořit tvary pomocí „budu“.
Nedokonavý vid vyjadřuje neukončený nebo probíhající děj. Slovesa nedokonavá mají tvary vyjadřující minulý, přítomný i budoucí čas (př. seděl, sedí, bude sedět). Budoucí čas se tvoří za pomocí tvarů slovesa být a infinitivu konkrétního plnovýznamového slovesa.
Něktará slovesa tvoří tzv. vidové dvojice:
Některá slovesa jsou tzv. obouvidová, což znamená, že svým tvarem vyjadřují oba vidy.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný způsob | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesný způsobZpůsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.
Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí.
Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz. Používá se v 1. osobě čísla množného a 2. osobě čísla jednotného i množného.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesa: osobní, neosobní | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesné tvary neurčité | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesné tvary neurčitéV češtině rozlišujeme slovesné tvary určité a neurčité. Určité slovesné tvary jsou takové, které vyjadřují určitou osobu (např. dělám vyjadřuje 1. osobu). Další příklady: chtěli jsme, bydlí, budou odpovídat, koukali bychom, běž. Neurčité slovesné tvary jsou takové, které osobu samy nevyjadřují. Řadíme mezi ně:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přechodníky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PřechodníkyPřechodník je tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V současné češtině se přechodníky běžně nevyužívají. Mají dnes archaický charakter a jejich využití je především v odborném a uměleckém psaném projevu. Příklady:
Tvoření přechodníku přítomného Tvoří se od sloves nedokonavých (lze u nich vytvořit tvar budoucího času s „budu“). Jak postupovat:
Tvoření přechodníku minulého Tvoří se od sloves dokonavých (nelze u nich vytvořit přítomný čas, jen čas minulý/budoucí). Jak postupovat:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesa: mix | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PříslovcePříslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry. Příslovce odvozená od přídavných jmen můžeme stupňovat:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování příslovcí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy příslovcí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Druhy příslovcíPříslovce místa odpovídá na otázky KDE? KAM? ODKUD?
Příslovce času odpovídá na otázky KDY? ODKDY? DOKDY?
Příslovce způsobu odpovídá na otázku JAK?
Příslovce příčiny odpovídá na otázku PROČ?
Příslovce míry odpovídá na otázky DO JAKÉ MÍRY? JAK MOC?
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování příslovcí | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Stupňování příslovcíU některých příslovcí rozlišujeme (podobně jako u přídavných jmen) 3 stupně:
Nejčastěji užívaná příslovce tvoří 2. a 3. stupeň nepravidelně, viz příklady:
V ostatních případech tvoříme 2. stupeň pomocí přípony -eji/-ěji (hladčeji, krásněji, pomaleji) a 3. stupeň tvoříme pouze přidáním předpony nej- před tvar 2. stupně (nejhladčeji, nejkrásněji, nejpomaleji). | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
PředložkyPředložky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh. Předložky vlastní (původní, primární) jsou pouze předložkami.
Předložky nevlastní (nepůvodní, sekundární) vznikly z jiných slovních druhů a ustálených frází. Mohou být i jiným slovním druhem.
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování předložek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předložky s/z | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Předložky s/zPředložka z se pojí vždy s 2. pádem:
Předložka s se pojí se 7. pádem:
Výjimečně (a spíše zastarale) můžeme použít předložku s dohromady s 2. pádem, pokud chceme zdůraznit směr z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, například sundat se skříně. Speciální případy, ve kterých se často chybuje, tvoří spojení kdo s koho a být s to, ve kterých se zachovala historická vazba předložky s se 4. pádem. | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SpojkySpojky jsou neohebný, neplnovýznamový slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojka souřadicí spojují dva větné členy nebo dvě věty v poměru souřadném. Příklady souřadicích poměrů a spojek:
Spojky podřadicí připojují vedlejší věty v souvětí k větě hlavní v poměru podřadném. Příklady podřadicích poměrů a spojek:
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování spojek | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování slovních druhů | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Určování slovních druhůPři určování slovních druhů si musíme dávat pozor na kontext, tj. jak je slovo použito ve větě. Některá slova mohou zastávat roli různých slovních druhů. Jejich roli určuje právě kontext (zapojení do věty).
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovní druhy: mix |
Čárky a interpunkce | ||||||||||
| ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: přívlastek, přístavek | ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: přívlastek, přístavekPřívlastek
Přístavek
Jak přívlastek volný/těsný či přístavek určit ve větě?
Shrnutí
| ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: několikanásobné větné členy | ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: několikanásobné větné členyVýrazy řazené za sebou coby výčet oddělujeme čárkami. Čárka se mezi větnými členy nepíše, pokud jsou spojeny spojkou a, i, nebo, či v poměru slučovacím. V ostatních případech se čárkou oddělují. Příklady:
| ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: další případy | ||||||||||
Čárky ve větě jednoduché: další případyČárku ve větě jednoduché využíváme také v následujících případech. Oslovení
Vytčený (samostatný) větný člen
Částice a citoslovce v následujících případech:
POZOR, čárkou citoslovce neoddělujeme, pokud nejsou z věty z věty vyčleněny nebo zastávají funkci nějakého větného členu:
| ||||||||||
| ||||||||||
Čárky v souvětí souřadném | ||||||||||
Čárky v souvětí souřadnémV souvětí souřadném čárka vždy odděluje jednotlivé věty (podmět + přísudek, podmět + přísudek...) a píše se před spojkou. Výjimku tvoří spojky a, i, nebo, či, před nimi se čárka nepíše, pokud jsou spojované věty v poměru slučovacím. Pokud jsou věty v jiném poměru, píše se čárka i před těmito spojkami. Mezi zdvojenými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak...) se čárka píše vždy. Příklady:
| ||||||||||
Čárky v souvětí podřadném | ||||||||||
Čárky v souvětí podřadnémČárky v souvětí podřadném oddělují větu hlavní od věty vedlejší. Vedlejší věty mohou být uvozeny:
Příklady:
| ||||||||||
Čárky v souvětí: věty vložené | ||||||||||
Čárky v souvětí: věty vloženéJe mnoho možností, jak a kam může být vedlejší věta vložena. Obecně platí, že se odděluje z obou stran čárkami. Příklady:
| ||||||||||
Čárky v souvětí s více větami | ||||||||||
Čárky v souvětí s více větamiČárky oddělují jednotlivé věty (podmět + přísudek, podmět + přísudek...). Čárky se píší před spojkami, pokud ve větě jsou. Při psaní čárky je nutno si ujasnit:
Příklady:
| ||||||||||
| ||||||||||
Čárky před a, nebo | ||||||||||
Čárky před a, neboČárka se před a, i, nebo, či nepíše, pokud jsou věty nebo větné členy v poměru slučovacím. Pokud jsou v jiném poměru, čárka se před nimi píše. Příklady:
| ||||||||||
Čárky: speciální případy | ||||||||||
Čárky: speciální případyOslovení se odděluje čárkou. Přechodník oddělujeme čárkou čárkou pouze tehdy, pokud je rozvitý. Pokud rozvit není, čárka se nepíše. Ve větách s výrazy „stejně jako / víc než,...“ je třeba si hlídat podměty a přísudky. Pokud za spojením nenásleduje věta (tj. podmět + přísudek), nepíše se u „stejně jako / více než...“ čárka. Příklady:
| ||||||||||
Čárky v reálných textech | ||||||||||
| ||||||||||
Přímá a nepřímá řeč | ||||||||||
Přímá a nepřímá řečPřímá řeč
Na co si dát při zápise přímé řeči pozor?
Neřímá řeč
| ||||||||||
Číslovky a mezery | ||||||||||
Číslovky a mezeryČíslovky základní, řadové a násobné
Grafické členění čísel
Psaní mezerMezeru píšeme:
Bez mezery píšeme:
Výrazy složené z číslic a slov
Zápis data a obdobíDatum lze zapsat třemi způsoby:
Údaje značící časové rozmezí/období zapisujeme pomocí pomlčky:
Římské číslice
| ||||||||||
Zkratky | ||||||||||
ZkratkyTečka se obvykle nepíše za měrnými jednotkami (km, l, kg) a za tzv. iniciálovými zkratkami, které se píší velkými tiskacími písmeny a do věty se zapojují jako podstatná jména (OSN, EU). Za grafickými zkratkami slov a titulů se píše tečka. Jednotky, veličiny, značky měn píšeme bez tečky. Viz příklady:
POZOR, hodina, minuta a sekunda se značí buď mezinárodními značkami h, min, s (bez tečky), nebo českými zkratkami h., hod., min. (s tečkou): lze napsat 5 h, 5 h. i 5 hod., 5 min i 5 min., pouze sekundy se píší vždy bez tečky (12 s). Grafické zkratky
Tituly
Iniciálové zkratky
|
Rozbory vět, stavba slov | ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Určování souhlásek a samohlásek | ||||||||||||||||||||||||||
Určování souhlásek a samohlásekSamohlásky
Souhlásky
Slabikotvorné R a L
| ||||||||||||||||||||||||||
Dělení slov na slabiky | ||||||||||||||||||||||||||
Dělení slov na slabikyČlověk automaticky slabikuje správně, když slovo nahlas vyslovuje. Abychom si uvědomili slabiky ve slově, stačí tedy slovo vyslovit nahlas a tlesknout na každou slabiku (př. koč-ka, te-le, pes). Může se také hodit znát pár pravidel:
| ||||||||||||||||||||||||||
Určování kořene slova | ||||||||||||||||||||||||||
Určování kořene slovaKořen slova
Jak postupovat při určování kořene?
Pozor, nepleťte si pojmy:
Příklad: učitel – kořen slova: uč, ale základ slova: učit. | ||||||||||||||||||||||||||
Určování předpony slova | ||||||||||||||||||||||||||
Určování předpony slovaPředpona je část slova umístěná před kořenem. Upřesňuje význam slova. Mezi nejčastější předpony patří: s-, z-, vz-, roz-, nej-, před-, po-, vý-, vy-, bez-. Příklady: zá-pis, ú-pis, před-pis, s-jet, pře-jet, roz-jet, vý-skok, nej-lepší. Jedno slovo může mít více předpon než jednu (nej-ne-pravděpodobnější, ne-vy-plněný, po-po-strčit). Jak postupovat při určování předpony ve slově?
| ||||||||||||||||||||||||||
Předpona, kořen, přípona, koncovka | ||||||||||||||||||||||||||
Předpona, kořen, přípona, koncovkaSlovo je sestavené z předpony, kořenu, přípony a koncovky. Ne vždy se ale skládá z těchto všech částí. V každém slově se nachází pouze kořen. Kořen slova
Předpona
Koncovka
Přípona
| ||||||||||||||||||||||||||
Tvoření slov | ||||||||||||||||||||||||||
Tvoření slovOdvozováníNové slovo vznikne odvozením z jiného, tzv. základového slova pomocí předpon, přípon a koncovek.
SkládáníNové slovo vznikne spojení dvou nebo více základových slov. Někdy tato dvě slova bývají spojená pomocí -o- nebo -e- (velkoměsto, dějepis).
Slova přejatáJsou to slova, které si čeština vypůjčila (přejala) z jiných jazyků. Jejich pravopis a výslovnost závisejí na tom, do jaké míry v češtině tato slova zdomácněla.
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Větné členyVětný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov. Větné členy dělíme na základní a rozvíjející. Základní větné členyPředstavují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek.
Rozvíjející větné členyJsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Podmět a přísudekPodmět a přísudek spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Nesou jádro informace obsažené ve větě. PodmětPro podmět platí:
Vyjádření podmětu:
PřísudekPro přísudek platí:
Druhy přísudku:
| ||||||||||||||||||||||||||
Podmět vyjádřený a nevyjádřený | ||||||||||||||||||||||||||
Podmět vyjádřený a nevyjádřenýPodmět vyjádřený
Podmět nevyjádřený
| ||||||||||||||||||||||||||
Podmět holý, rozvitý, několikanásobný | ||||||||||||||||||||||||||
Podmět holý, rozvitý, několikanásobnýPodmět holý
Podmět rozvitý
Podmět několikanásobný
| ||||||||||||||||||||||||||
Druhy přísudku | ||||||||||||||||||||||||||
Druhy přísudkuPřísudek slovesnýObsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:
Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný)
Přísudek jmenný
Přísudek citoslovečný
| ||||||||||||||||||||||||||
Předmět (větný člen) | ||||||||||||||||||||||||||
Předmět (větný člen)Předmět
Předmět se časo zaměňuje s podmětem. Abychom je rozlišili, je třeba se na každý z nich správně zeptat. | ||||||||||||||||||||||||||
Přívlastek shodný a neshodný | ||||||||||||||||||||||||||
Přívlastek shodný a neshodnýPro přívlastek platí:
Druhy přívlastku:
Jak postupovat při určování přívlastku? Michalovo rozhodnutí pomoct babičce bylo dobré.
Tetička z Pardubic mě znala jako své boty.
| ||||||||||||||||||||||||||
Příslovečné určení | ||||||||||||||||||||||||||
Příslovečné určeníPro příslovečné určení platí:
Druhy příslovečného určení (PU):
| ||||||||||||||||||||||||||
Doplněk | ||||||||||||||||||||||||||
DoplněkDoplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím? atd. Příklady:
| ||||||||||||||||||||||||||
Větné členy obecně | ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Stavba větVedlejší věta podmětná Na podmětnou větu se ptáme Kdo, co? V hlavní větě není podmět. Podmětem je totiž vedlejší věta. Obvykle v hlavní větě najdeme přísudky jako: zdá se, je vidět, je jasné... Zdá se, že dnes už nepřijdou. Kdo, co se zdá? Že už dnes nepřijdou.
Vedlejší věta předmětná Na předmětnou větu se ptáme pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu. Vidím, že jste se dnes dobře připravili. Koho, co vidím? Doufám, že přijdete. V koho, v co doufám? Bavili se o tom, že přijde. O kom, o čem se bavili? Že přijde.
Vedlejší věta přívlastková Rozvíjí nějaké jméno v hlavní větě. Toto jméno stojí nejčastěji na konci hlavní věty. Ptáme se jaký, který, popř. čí? Viděli Petru, která lezla nahoru. Jakou Petru viděli? Postavili stan v zahradě, která voněla levandulí. V jaké zahradě? Zahradě, která voněla levandulí.
Vedlejší věta doplňková Rozvíjí současně dva různé větné členy z hlavní věty, vždy sloveso a nějaké jméno. Řídící věta obvykle končí předmětem. (Vidím Petru, jak se třese. Petra je předmět: vidím koho, vidím co.) Časté spojky jsou jak, kterak, coby. Vidím Petru, jak se třese. Je to Petra, která se třese – je rozvinut předmět Petra. A co vidím? Jak se třese – je rozvinut přísudek vidím.
Vedlejší věta přísudková Přísudková věta je vlastně jmennou částí přísudku jmenného se sponou z hlavní věty. V hlavní větě je tak pouze spona: tj. slovesa být nebo stávat se. Tváře byly, jako by je zrovna zapálil. = Tváře byly zapálené.
Vedlejší věty příslovečné Postupujeme stejně jako u příslovečných určení.
| ||||||||||||||||||||||||||
Počet vět v souvětí | ||||||||||||||||||||||||||
Věta hlavní | ||||||||||||||||||||||||||
Věta hlavníVěta hlavní (VH)
| ||||||||||||||||||||||||||
Poměry mezi hlavními větami | ||||||||||||||||||||||||||
Poměry mezi hlavními větamiV souvětí souřadném (obsahuje alespoň 2 věty hlavní) mohou věty hlavní vstupovat do různých významových vztahů neboli poměrů. K určení významového poměru mezi větami nám pomůže spojka a uvědomění si, zda se informace ve větách navzájem dolňují, jedna stupňuje druhou, jedna druhé odporuje atd. Určení poměru vět je důležité mimo jiné pro správné psaní čárek. 1. poměr slučovací
2. poměr odporovací
3. poměr vylučovací
4. poměr stupňovací
5. poměr příčinný (důvodový)
6. poměr důsledkový
| ||||||||||||||||||||||||||
Poměry vedlejších vět | ||||||||||||||||||||||||||
Poměry vedlejších větVedlejší věty mohou být souřadně spojeny stejně jako věty hlavní. Podmínkou je, že vedlejší věty musí být stejného druhu. K určení významového poměru mezi větami nám pomůže spojka a uvědomění si, zda se informace ve větách navzájem dolňují, jedna stupňuje druhou, jedna druhé odporuje atd. Určení poměru vět je důležité mimo jiné pro správné psaní čárek. 1. poměr slučovací
2. poměr odporovací
3. poměr vylučovací
4. poměr stupňovací
5. poměr příčinný (důvodový)
6. poměr důsledkový
| ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty podmětné a předmětné | ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty podmětné a předmětnéVěty podmětné a předmětné se často pletou. Pojďme si udělat přehled toho, co platí pro oba druhy a v čem se od sebe liší. Odlišnosti jsou v tabulce vytučněny.
Co z toho plyne?
| ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty předmětné a přívlastkové | ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty předmětné a doplňkové | ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty předmětné a doplňkovéVěty předmětné a doplňkové se často pletou. Pojďme si udělat přehled toho, co platí pro oba druhy a v čem se od sebe liší. Odlišnosti jsou v tabulce vytučněny.
Co z toho plyne?
| ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové | ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobovéVěty přívlastkové a příslovečné způsobové se někdy pletou. Pojďme si udělat přehled toho, co platí pro oba druhy a v čem se od sebe liší. Odlišnosti jsou v tabulce vytučněny.
Co z toho plyne?
| ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty příslovečné | ||||||||||||||||||||||||||
Vedlejší věty příslovečnéVedlejší věty příslovečné vyjadřují okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící. Podle toho, jakou okolnost děje vyjadřují, je dělíme na různé druhy:
| ||||||||||||||||||||||||||
Druhy vedlejších vět souhrnně | ||||||||||||||||||||||||||
Druhy vedlejších vět souhrnně1. Podmětná
2. Přísudková
3. Předmětná
4. Přívlastková
5. Doplňková
5. Příslovečná
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Věta jednoduchá a souvětí | ||||||||||||||||||||||||||
Věta jednoduchá a souvětíVěta jednoduchá
Souvětí
| ||||||||||||||||||||||||||
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovací | ||||||||||||||||||||||||||
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovací1. Věta oznamovací
2. Věta tázací
3. Věta přací
| ||||||||||||||||||||||||||
Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent | ||||||||||||||||||||||||||
Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent1. Věta dvojčlenná
2. Věta jednočlenná
3. Větný ekvivalent
| ||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||
Rozbory vět jednoduchých | ||||||||||||||||||||||||||
Rozbory souvětí | ||||||||||||||||||||||||||
Grafy vět jednoduchých | ||||||||||||||||||||||||||
Grafy souvětí |
Slova a jejich význam | ||
| ||
Synonyma (slova souznačná) | ||
Synonyma (slova souznačná)Synonyma (slova souznačná), jsou slova nebo výrazy, které mají vzájemně stejný nebo podobný význam a lze je za určitých okolností zaměňovat. Úplná synonyma jsou slova (2 nebo víc), která mají úplně stejný význam a lze je kdykoli volně zaměnit (kromě ustálených obratů). Úplná synonyma jsou v češtině vzácná (např. chlapec a hoch), nejčastěji jde o přejatá (tj. původně cizí) slova a jejich české ekvivalenty (např. basketbal a košíková, polynom a mnohočlen). Neúplná (částečná) synonyma mají významy blízké, ale ne úplně stejné. Mohou se lišit tak, že jedno ze slov vyjadřuje větší míru významu (studený a ledový) nebo že se používá jen konkrétní oblosti (chlapec a ogar, synek) či vyjadřuje jiné citové zabarvení (nos a frňák, pejsek a čokl). Můžeme je zaměňovat tedy jen v některých případech. Příklady synonym:
| ||
Antonyma (slova protikladná) | ||
Antonyma (slova protikladná)Antonyma (slova protikladná, opozita) jsou slova opačného, protikladného významu. Znamená to tedy, že pokud máme dvě slova, jedno je přesným opakem druhého (velký – malý, správně – špatně). Některé slovo může mít více antonym, zejména pokud má více významů. Ne všechna slova k sobě mají antonyma (například číslovky a zájmena antonyma nemají). Příklady antonym:
| ||
Homonyma (slova souzvučná) | ||
Slova souřadná | ||
Vztahy slov: mix | ||
| ||
| ||
Rodinní příslušníci | ||
Části těla | ||
Povolání | ||
PovoláníVe cvičeních si můžete procvičit význam například následujících povolání: aranžér, architekt, astronom, auditor, barman, botanik, detektiv, dirigent, dispečer, dramatik, dula, ekonom, fyzioterapeut, geodet, instalatér, instruktor, kastelán, klempíř, kněz, korektor, krejčí, lakýrník, maskér, moderátor, neurolog, notář, pedagog, pediatr, programátor, průvodčí, resturátor, režisér, sociolog, someliér, soudce, speditér, spisovatel, statik, statistik, stevard, švec, truhlář, velvyslanec, zoolog. | ||
Tituly, hodnosti | ||
Charakteristiky osob | ||
Lidé: akce, vztahy (slovesa) | ||
Vlastnosti a popisy lidí | ||
Lidé: mix | ||
| ||
Oblečení | ||
OblečeníVe cvičeních si můžete procvičit například následující slova pro popis oblečení: baret, brodicí holínky, bryndák, běžkařské boty, čelenka, čepice, dioptrické brýle, dres, džíny, holínky, kabelka, kalhoty, klobouk, knoflík, kopačky, kozačka, košile, kravata, kraťasy, kuchařská čepice, kšilt, kšiltovka, mokasíny, motýlek, ochranné brýle, opasek, palčáky, papuče, peněženka, plenka, polobotky, polokošile, ponožky, pracovní rukavice, páska přes oko, přilba, sandále, sluneční brýle, šála, tenisky, tkanička, tričko, turistické boty, vysoká bota, zip, zástěra, žabky. | ||
Školní a kancelářské pomůcky | ||
Školní a kancelářské pomůckyVe cvičeních si můžete procvičit například následující školní a kancelářské pomůcky: děrovačka, fixa, glóbus, guma, gumička, jmenovka, kalendář, kalkulačka, kancelářská sponka, kniha, krabice, kroužkový blok, kružítko, křída, lepicí páska, lupa, mapa, nástěnka, nůžky, obálka, odkladač, ořezávátko, papír, pravítko, propiska, psací pero, psací podložka, připínáček, rozešívačka, sešívačka, složka, svorky, šanon, školní pouzdro tabule, tužka, tyčinkové lepidlo, úhloměr, zvýrazňovač. | ||
Kuchyňské potřeby | ||
Kuchyňské potřebyVe cvičeních si můžete procvičit například následující kuchyňské potřeby: brčko, džbán, gril, hliníková fólie, hořák, hrnec, hrníček, konvice, korek, kráječ vajec, kávovar, lednička, lis na česnek, louskáček, lžíce, metla, mikrovlnná trouba, miska, mixér, naběračka, nůž, odkapávač, odměrka, otvírák, podnos, prkýnko, pánvička, párátko, přesýpací hodiny, sekáček, solnička, sporák, struhadlo, stěrka, sítko, škrabka, šťouchadlo na brambory talíř, toustovač, trychtýř, tác na dort, vidlička, vršek od láhve, váha, váleček, vývrtka, zapékací miska. | ||
Hudební nástroje | ||
Hudební nástrojeVe cvičeních si můžete procvičit například následující hudební nástroje: bendžo, bicí souprava, buben, bubínek, činely dešťová hůl, elektrická kytara, flétna, foukací harmonika, gong, housle, klarinet, klavír, kytara, lesní roh, pozoun, saxofon, tahací harmonika, triangl, trubka, tuba, violoncello, xylofon, zvonkohra. | ||
Nářadí | ||
NářadíVe cvičeních si můžete procvičit například následující nářadí: baterka, brousek, brusný papír, dláto, foukač listí, francouzský klíč, gumová stěrka, hrablo, hrábě, kapesní nůž, kbelík, kladivo, kleště, klíč, kolečko, konev, krumpáč, křovinořez, lampa, lano, lepicí páska, lopata, malířská stěrka, malířský váleček, motorová pila, motyka, měřicí pásmo, odlamovací nůž, palice, pila, plotostřih, pracovní helma, pružný upínač, pákové kleště, rudl, ruční hrábě, sbíječka, sekačka na trávu, sekera, startovací kabely, svěrák, tlakový čistič, vidle, vodováha, vrtačka, vysavač, zahradnické nůžky, zvedák, zámek, šicí stroj, škrabka na led, šroubovák, štětec, žebřík. | ||
Vlastnosti a popisy předmětů | ||
Předměty: mix | ||
| ||
Sport | ||
SportVe cvičeních si můžete procvičit například následující slova pro sportovní vybavení: badmintonová raketa, badmintonový míček, baseballová pálka, baseballová rukavice, baseballový míček, basketbalový koš, basketbalový míč, bowlingová koule, boxerská rukavice, boxovací pytel, brankářská maska, brankářská rukavice, brusle, běžecký pás, běžky, činka chránič na kolena, chrániče holení, cyklistická helma, fotbalový míč, golfové hole, golfový míček, gymnastické kruhy, hokejka, hůlky, kolečkové brusle, kolo, lyžařská bota, lyžařské brýle, létající talíř, odrazka, padák, plavecké brýle, plovací vesta, puk, pumpa, pádlo, pódium, rotoped, sjezdové lyže, skateboard, snowboard, surfové prkno, tenisová raketa, tenisový míček, trampolína, volejbalový míč, záchranný kruh, zámek na kolo. Cvičení také obsahují další sportovní pojmy: aerobik, aut, badminton, baseball, basketbal, bekhend, biatlon, bodyček, bouldering, bowling, box, brejk, břevno, buly, bungee jumping, curling, debl, defenziva, derby, desetiboj, doping, dres, faul, ferrata, finále, florbal, forhend, gól, hattrick, karate, knokaut, kritérium, kurt, liga, mančaft, mantinel, maraton, mečbol, ofenziva, ofsajd, paintball, parkúr, peloton, penalta, pétanque, pilates, ping-pong, raft, rallye, rekord, remíza, ribstol, ringo, rugby, servis, set, shyb, šlajsna, slalom, smeč, sprint, štafeta, stoper, strečink, surf, tágo, teč, timeout, trek, tretry, triatlon, volejbal, žokej. | ||
Jídlo a vaření | ||
Móda, společnosti | ||
Cestování, turistika | ||
| ||
Dům, části domu, nábytek | ||
Město | ||
Venkov, zahrada | ||
Dopravní prostředky | ||
Dopravní prostředkyVe cvičeních si můžete procvičit například následující dopravní prostředky: auto, autobus, bitevní loď, buldozer, člun dodávka, dětské kolo, džíp, invalidní vozík, jízdní kolo, kamion, koloběžka, motocykl, motorový člun, míchačka cementu, nákupní vozík, parní válec, plachetnice, psí spřežení, přívěs, přívěsný vozík, raketa, rover, sekačka na trávu, sportovní letadlo, stíhačka, tank, trajekt, traktor, tříkolka, vlak, vrtulník, vysokozdvižný vozík, výletní loď. | ||
| ||
Kultura a umění | ||
Politika a historie | ||
Jazyk a literatura | ||
Jazyk a literaturaVe cvičeních si můžete procvičit význam například následujících pojmů: adjektivum, adverbium, anagram, analogie, anekdota, anotace, antiteze, antonymum, apologie, argument, bajka, balada, citát, deklinace, diakritika, dialekt, dialog, elipsa, encyklopedie, epika, epizoda, esej, eufemismus, excerptum, fejeton, fonetika, frazém, gramatika, homonymum, indikativ, infinitiv, interpunkce, interview, intonace, ironie, jinotaj, kondicionál, konjugace, lingvistika, lyrika, memoár, metafora, metonymie, monolog, morfologie, negace, óda, ortografie, oxymóron, palindrom, parodie, perifráze, plurál, polemika, predikát, prolog, rétorika, retrospektiva, satira, sémantika, singulár, slang, sonet, strofa, subjekt, substantivum, synonymum, syntax, trilogie, typografie, verbum, vulgarismus. | ||
Ekonomika | ||
Věda, medicína, technika | ||
Přídavná jména: popis světa, věda | ||
Odborné pojmy: mix | ||
Slovní spojení | ||
| ||
FrazémyFrazém je ustálené slovní spojení s vlastním významem. Význam frazému nemusí být možné odvodit z běžných významů jednotlivých slov (např. ztratit hlavu), takový frazém se označuje také jako idiom. Příklady frazémů jsou:
| ||
Přísloví | ||
PříslovíTéma přísloví si můžete procvičit pomocí několika z našich standardních cvičení. Krom toho tu máme pro zpestření přísloví ztvárněná piktogramy. Poznáte je? K tomuto zadání řešení neposkytujeme. Jen si potrapte hlavu, nebo se poraďte s kamarády. Obrázky pochází z knihy Hlavolamikon od Radka Pelánka, jednoho z autorů projektu Umíme. Přísloví piktogramy: lehčí sada![]() Přísloví piktogramy: těžší sada![]() | ||
Přirovnání | ||
PřirovnáníPřirovnání je pojmenování na základě srovnání či podobnosti. Přirovnání často používají nadsázku. Příklady přirování:
| ||
Idiomy, ustálená spojení | ||
Jazykové prostředky | ||
Jazykové prostředkyMetaforaMetafora je obrazné pojmenování založené na vnější, respektive vizuální podobnosti.
MetonymieMetonymie je obrazné pojmenování založené na vnitřní, myšlenkové souvislosti.
Pomůcka pro rozlišení metafory a metonymie: Můžu dané slovo jednoduše nakreslit, tak aby byla na první pohled zřejmá podobnost mezi původním a obrazným pojmenováním? ANO → metafora. NE → metonymie. PersonifikacePersonifikace je obrazné pojmenování založené na přenosu vlastností a jednání živých bytostí na cokoli, co není živá bytost (tj. věci, přírodní jevy, rostliny, abstraktní pojmy atd.).
OxymóronOxymóron je spojení dvou slov, která si významově logicky odporují.
| ||
| ||
Slovní hrátky a hádanky | ||
Slova zastaralá (archaismy) | ||
Slovenská slovíčka | ||
Latinské fráze | ||
Nářečí: brněnský hantec |
Zápis a korektury textů | |
| |
Zápis vět a krátkých textů | |
Zápis příběhů | |
Zápis naučných textů | |
| |
Korektury: příběhy a vtipy | |
Korektury textů ze života | |
Korektury pokročilých textů |
Čeština jako druhý jazyk | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čeština pro ukrajinsky mluvícíTato část obsahu Umíme česky je provizorní – vzniká v rychlosti v návaznosti na ruskou invazi Ukrajiny a uprchlickou krizi. Procvičování obsahových témat spadajících do této části není omezeno limity na počet odpovědí (tj. pro ukrajinské žáky, kteří procvičují pouze tento obsah, není potřeba řešit registrace a licence). V sekci čeština jako druhý jazyk najdete ještě další obsah, který je vhodný pro začátečníky v češtině, ale není vázaný na konkrétní rodný jazyk. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Latinka a cyrilice | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Abeceda: malá a velká písmena | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Barvy (кольори) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čísla (числа) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zájmena (займенники) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čas: měsíce (Час: місяці) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čas: další pojmy (Час: інші значення) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jídlo, nápoje (їжа, напої) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní slovíčka (основні слова): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rodina, lidé (сім’я́, люди) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Části těla (Частини тіла) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oblečení (Одяг) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zaměstnání (професі) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pocity, nálady (Почуття, настрій) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lidé (люди): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ovoce a zelenina (Фрукти та овочі) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zvířata na farmě (Тварини з ферми) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zvířata v lese (Лісові звірі) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Exotická zvířata (Екзотичні тварини) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Počasí (погода) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Příroda (приро́да): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Škola, školní pomůcky (школа, канцелярії) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Školní předměty (шкільні предмети) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dopravní prostředky (транспортний засіб) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dům, části domu (Будинок, частини будинку) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Město (Місто) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krajina, svět (Краєвид, світ) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Věci a místa (предмети та міста): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní slovesa (Основні дієслова) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Pohybová slovesa (Дієслова руху) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Činnosti v domácnosti (домашня робота) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Komunikace (спілкування) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Slovesa (дієслова): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní přídavná jména (основні прикметники) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vlastnosti lidí (характеристики людей) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vlastnosti předmětů (властивості речей) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přídavná jména (прикме́тник): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Základní fráze (Основні фрази) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Otázky (питання) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Oblečení | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
OblečeníVe cvičeních si můžete procvičit například následující slova pro popis oblečení: baret, brodicí holínky, bryndák, běžkařské boty, čelenka, čepice, dioptrické brýle, dres, džíny, holínky, kabelka, kalhoty, klobouk, knoflík, kopačky, kozačka, košile, kravata, kraťasy, kuchařská čepice, kšilt, kšiltovka, mokasíny, motýlek, ochranné brýle, opasek, palčáky, papuče, peněženka, plenka, polobotky, polokošile, ponožky, pracovní rukavice, páska přes oko, přilba, sandále, sluneční brýle, šála, tenisky, tkanička, tričko, turistické boty, vysoká bota, zip, zástěra, žabky. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dům, části domu, nábytek | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Sport | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SportVe cvičeních si můžete procvičit například následující slova pro sportovní vybavení: badmintonová raketa, badmintonový míček, baseballová pálka, baseballová rukavice, baseballový míček, basketbalový koš, basketbalový míč, bowlingová koule, boxerská rukavice, boxovací pytel, brankářská maska, brankářská rukavice, brusle, běžecký pás, běžky, činka chránič na kolena, chrániče holení, cyklistická helma, fotbalový míč, golfové hole, golfový míček, gymnastické kruhy, hokejka, hůlky, kolečkové brusle, kolo, lyžařská bota, lyžařské brýle, létající talíř, odrazka, padák, plavecké brýle, plovací vesta, puk, pumpa, pádlo, pódium, rotoped, sjezdové lyže, skateboard, snowboard, surfové prkno, tenisová raketa, tenisový míček, trampolína, volejbalový míč, záchranný kruh, zámek na kolo. Cvičení také obsahují další sportovní pojmy: aerobik, aut, badminton, baseball, basketbal, bekhend, biatlon, bodyček, bouldering, bowling, box, brejk, břevno, buly, bungee jumping, curling, debl, defenziva, derby, desetiboj, doping, dres, faul, ferrata, finále, florbal, forhend, gól, hattrick, karate, knokaut, kritérium, kurt, liga, mančaft, mantinel, maraton, mečbol, ofenziva, ofsajd, paintball, parkúr, peloton, penalta, pétanque, pilates, ping-pong, raft, rallye, rekord, remíza, ribstol, ringo, rugby, servis, set, shyb, šlajsna, slalom, smeč, sprint, štafeta, stoper, strečink, surf, tágo, teč, timeout, trek, tretry, triatlon, volejbal, žokej. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Školní a kancelářské pomůcky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Školní a kancelářské pomůckyVe cvičeních si můžete procvičit například následující školní a kancelářské pomůcky: děrovačka, fixa, glóbus, guma, gumička, jmenovka, kalendář, kalkulačka, kancelářská sponka, kniha, krabice, kroužkový blok, kružítko, křída, lepicí páska, lupa, mapa, nástěnka, nůžky, obálka, odkladač, ořezávátko, papír, pravítko, propiska, psací pero, psací podložka, připínáček, rozešívačka, sešívačka, složka, svorky, šanon, školní pouzdro tabule, tužka, tyčinkové lepidlo, úhloměr, zvýrazňovač. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Jídlo a vaření | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Části těla | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kuchyňské potřeby | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kuchyňské potřebyVe cvičeních si můžete procvičit například následující kuchyňské potřeby: brčko, džbán, gril, hliníková fólie, hořák, hrnec, hrníček, konvice, korek, kráječ vajec, kávovar, lednička, lis na česnek, louskáček, lžíce, metla, mikrovlnná trouba, miska, mixér, naběračka, nůž, odkapávač, odměrka, otvírák, podnos, prkýnko, pánvička, párátko, přesýpací hodiny, sekáček, solnička, sporák, struhadlo, stěrka, sítko, škrabka, šťouchadlo na brambory talíř, toustovač, trychtýř, tác na dort, vidlička, vršek od láhve, váha, váleček, vývrtka, zapékací miska. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hudební nástroje | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hudební nástrojeVe cvičeních si můžete procvičit například následující hudební nástroje: bendžo, bicí souprava, buben, bubínek, činely dešťová hůl, elektrická kytara, flétna, foukací harmonika, gong, housle, klarinet, klavír, kytara, lesní roh, pozoun, saxofon, tahací harmonika, triangl, trubka, tuba, violoncello, xylofon, zvonkohra. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dopravní prostředky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dopravní prostředkyVe cvičeních si můžete procvičit například následující dopravní prostředky: auto, autobus, bitevní loď, buldozer, člun dodávka, dětské kolo, džíp, invalidní vozík, jízdní kolo, kamion, koloběžka, motocykl, motorový člun, míchačka cementu, nákupní vozík, parní válec, plachetnice, psí spřežení, přívěs, přívěsný vozík, raketa, rover, sekačka na trávu, sportovní letadlo, stíhačka, tank, trajekt, traktor, tříkolka, vlak, vrtulník, vysokozdvižný vozík, výletní loď. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Délka samohlásek: základy | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rody podstatných jmen (ten, ta, to) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vokativ, sg. (5. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Akuzativ, sg. (4. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Genitiv, sg. (2. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lokál, sg. (6. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dativ, sg. (3. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Instrumentál, sg. (7. pád, j. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Nominativ, pl. (1. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Vokativ, pl. (5. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Akuzativ, pl. (4. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Genitiv, pl. (2. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Lokál, pl. (6. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dativ, pl. (3. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Instrumentál, pl. (7. pád, mn. č.) | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování podstatných jmen (ČDJ): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování slovesa být | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves: skupina -ovat | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves: skupina -at, -át | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves: skupina -it, -et, -ět | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves: nepravidelná slovesa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Zvratná slovesa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Minulý čas | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Budoucí čas | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Modální slovesa | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Podmiňovací způsob | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Časování sloves (ČDJ): mix | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování přídavných jmen tvrdých | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování přídavných jmen měkkých | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování osobních zájmen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování přivlastňovacích zájmen | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Přechylování | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování číslovek | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Skloňování číslovekČíslovka jeden, jedna, jedno
Číslovky dva, oba
Číslovky tři, čtyři
Číslovky pět až devadesát devět Číslovky, sto, tisíc, milion, miliarda
Číslovky složené
Číslovky řadové, druhové a násobné
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krátké texty | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Krátké věty psané velkými písmeny | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čtení vět jednoduchých | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Čtení delších vět |