Čtení s porozuměním

Rezavé zbarvení plujícího ledu je nejčastěji z pigmentů řas. Když na polární končiny svítí slunce, ale mořský led ještě není roztátý, slouží jako jakýsi „skleník“ pro jednoduché řasy (rozsivky) a velká společenství mořských korýšů. Nejdůležitější je 6 cm velká krunýřovka Euphausia superba, kterou nejčastěji nazýváme kril. Když led roztaje, vytváří tento kril obrovská hejna, která přímo či nepřímo živí prakticky všechny organismy v polárních mořích i na pevnině.

Na souši existuje jen 50 druhů mechů a lišejníků a pouhé 3 kvetoucí rostliny. Lišejníky narůstají pouze 1 mm za rok. Proto je zakázáno chodit po rostlinách, protože jeden krok může zničit staletou rostlinku. Nízká produkce suchozemské biomasy neumožňuje existenci fauny nezávislé na moři.

(z časopisu Mensa)

Tomáš se jde projet na loďce. Jirka se vrací zpátky z výletu ke svému stanu.

Důkazy pozorovaných dopadů změny klimatu jsou nejsilnější a nejkomplexnější u přírodních systémů. V mnoha oblastech měnící se srážky nebo tání sněhu a ledu mění hydrologické systémy a ovlivňují množství a kvalitu vodních zdrojů (střední spolehlivost). Mnoho suchozemských, sladkovodních a mořských druhů změnilo zeměpisné oblasti rozšíření, sezónní aktivity, migrační cesty, četnost výskytu, změnilo se také vzájemné působení druhů, a to v reakci na probíhající změnu klimatu (vysoká spolehlivost). Některé dopady na lidské systémy jsou také připisovány změně klimatu, s větším nebo menším podílem změny klimatu, kterou lze odlišit od jiných vlivů. Vyhodnocení mnoha studií, které pokrývají širokou škálu regionů a plodin, ukazuje, že negativní dopady změny klimatu na výnosy plodin byly častější než pozitivní dopady (vysoká spolehlivost). Některé dopady okyselování oceánů na mořské organismy byly přisouzeny antropogenním vlivům (střední spolehlivost).