Čtení s porozuměním

Doktor Nápad

Hodiny

U babičky doma se porouchaly staré nástěnné hodiny, takové ty s čísly na okraji a s velkou a malou ručičkou. Jednou ráno se prostě porouchaly a nešly. Tudíž nemohly ani dojít za doktorem, a proto přišel on k nim.

Velká ručička smutně povídá: „Pane doktore, to je hrozné, jsme rozbité! Už nikdy nebudeme ukazovat správný čas!“

Doktor Nápad se zamyslel a odpověděl hodinám: „Ale vy přece každý den dvakrát správný čas ukazujete! Je na vás osm hodin a osm hodin je přeci jednou ráno a jednou večer správný čas.“

Příběhy plné přísloví

Výprava pod stany

Se skautem jsme byli na výpravě. Večer jsme došli na loučku a začali stavět stany. Nejsem sice žádný expert, ale stan už jsem párkrát stavěl. Když jsem viděl, jak stany staví ostatní kluci, tak jsem si říkal: „Mezi slepými jednooký králem.“ Zvlášť Martinovi s Ondrou to vůbec nešlo. Ostatní už hráli fotbal a oni pořád ještě stavěli, tak jsem jim šel pomoct. Martin poděkoval a řekl: xxxxx. Pak jsme rychle utíkali si taky trochu zakopat. Po fotbale jsme si dali večeři, kterou Ondra ohodnotil slovy: „Hlad je nejlepší kuchař.“

Požírač snů

Další kořist

Je večer, Benny už dávno spí. Gonzalo čeká na správnou příležitost. Pak pomalu přistupuje k Bennyho loži, sklání se nad bratrem a sleduje pohyby jeho očí pod zavřenými víčky. Obličej se začíná uvolňovat. Teď, teď by to šlo. Zatajil dech a pomalu se blížil svými ústy k bratrovu čelu. Kolem uší mu svištěl vítr, propadal se a propadal černotou, když tu najednou ucítil náraz. Ocitl se v jakési místnosti. Nikde nikdo nebyl, nikde žádný nábytek ani jiné vybavení. Jeho kroky se rozléhaly místností a působily hrozivě. Zničehonic měl Gonzalo, tedy vlastně Benny, pocit, že ho někdo sleduje. Rychle se otočil a jeho pohled se zapíchl do žlutozelených, nevraživých očí obrovského černého psa. Ani jeden z nich se zatím nepohnul. Gonzalo si sám ve své hlavě uvědomil, že musí něco udělat. Když se Benny té obludě bude dívat přímo do očí, vezme to jako výzvu k útoku a z Bennyho zbyde jen pár cárů. Pekelně se soustředil a začal Bennymu našeptávat: „Skloň pohled na podlahu a pomaličku couvej ke krbu. Vylezeš pak komínem. To je jediná cesta ven.” Benny ho opravdu poslechl. Pes zatím tiše stál mezi dveřmi a nespustil z něj oči. Najednou se vše zahalilo do šedé mlhy a Benny se začal vrtět. Sen skončil.