Délka samohlásek

Písmeno ů píšeme zpravidla uprostřed a na konci slova.

Písmeno ú se objevuje na začátku slova (příp. po předponě). Pokud dáme před slovo, které začíná na ú, předponu, ú sice už nestojí na jeho začátku, ale čárka v něm i nadále zůstává. Podobně to platí i u složenin vzniklých ze dvou slov. Příklady:

• neúmyslný,
• sebeúcta,
• zúčastnit se,
• trojúhelník,
• zaútočit,
• pravoúhlý.

Písmeno ú píšeme také v některých slovech cizího původu:

• pedikúra, léčebná kúra (ale kůra na stromě)
• trubadúr,
• múza,
• túra,
• iglú,
• skútr.

Písmeno ú píšeme také u citoslovcí: bú, vrkú, hú, cukrú.

Další těžké příklady:

• vůkol (není od slova úkol)

Přídavná jména zakončená na -icí/-ící

Jak je rozlišit:

• Krátce (-icí) píšeme, pokud chceme vyjádřit účel podstatného jména.
  • Ptáme se: K čemu se používá? K čemu slouží?
  • Příklady: žehlicí prkno (používá se na žehlení), kropicí konev (slouží ke kropení).
• Dlouze (-ící) píšeme, pokud chceme vyjádřit děj nebo průběh činnosti.
  • Ptáme se: Co dělá právě teď?
  • Příklady: maminka žehlící prádlo (Co dělá teď maminka? Žehlí.), zahradník kropící záhony (Co dělá právě teď zahradník? Kropí záhony.).
• Ve spojení s živými bytostmi obvykle používáme dlouhou variantu -ící, protože o člověku těžko řekneme, že se používá za nějakým účelem.
  • Příklady: velící důstojník, řídící pracovník.

Pomůcka: Pokud váháte, zda se jedná o vyjádření účelu, nebo o průběh činnosti, můžete si pomoci jiným přídavným jménem, které má tvary pro vyjádření účelu a průběhu činnosti odlišné.

Příklad: školicí středisko Značí slovo školicí účel, nebo průběh děje? Podobný význam jako školicí má slovo vzdělávací: jde tedy o školicí (vzdělávací) středisko, nebo o školící (vzdělávající) středisko? → Vzdělávací středisko dává smysl, proto napíšeme školicí středisko (vyjádření jeho účelu).