Interpunkce, mezery, zkratky

Přímá řeč

Liška

Malý princ se toho dne setkal s liškou.   Dobrý den, kdo jste   zeptal se. Liška jen mávla ocáskem, poodběhla a z bezpečné vzdálenosti odpověděla: „   sem liška. Copak ty jsi nikdy neviděl lišku   „Ne, na mojí planetě rostou jen baobaby a jedna květina,“   osmutněl, jak se na ni rozpomenul a pokračoval, „   le lišky tam neběhají. U mě je vše maličké   Liška odvětila:   ha, tak to asi ani nevíš, že jsem plaché zvíře.“ „Co znamená plaché?“   těl vědět Malý princ. „To je to, když na tebe mluvím takhle z dálky, protože se k tobě bojím přiblížit   vysvětlila ochotně liška. „Aha,“   ydechl Malý princ   ale já nejsem zlý. Neboj se mě.“ Liška na to: „   o by sis mě musel nejdřív ochočit. Pak bych se nebála.“ Malý princ vykulil očka: „Ochočit? Co je to   „To je, když k sobě začneme mít důvěru a vytvoří se mezi námi citové pouto   začala vysvětlovat liška, „   dyž z mnoha lišek budu pro tebe jen já ta jediná liška a ty pro mě jediný Malý princ.“

Číslovky a mezery

_ let