Funkční styl je způsob výběru a uspořádání
jazykových prostředků, který se řídí funkcí projevu a situací, v níž
komunikace probíhá. Jde o specifický ráz jazykového projevu přizpůsobený
konkrétnímu cíli (např. informovat, poučit, pobavit, přesvědčit).
Prostěsdělovací styl
Jedná se o styl běžné, každodenní komunikace, který je nám nejbližší.
Používá se v soukromém styku (rodina, přátelé) i v běžném pracovním
prostředí. Hlavní znaky:
- Spontánnost a neformálnost: Projev je často
nepřipravený a citově zabarvený.
- Jednoduchá syntax: Krátké, přímočaré věty, volnější
slovosled.
- Hovorová slovní zásoba: Běžná, nenáročná slova,
časté využití hovorových výrazů, slangu a expresivních slov.
Příklady: soukromý dopis, e-mail příteli, SMS zprávy, chat,
jednoduchá oznámení, omluvy, přání, pozvánky.
Odborný styl
Styl zaměřený na přesný přenos informací, vzdělávání a odbornou
komunikaci. Jeho cílem je podat jasná, úplná a ověřitelná fakta. Hlavní
znaky:
- Přesnost a objektivita: Snaha o jednoznačnost,
potlačení emocí.
- Terminologie: Využití specifických odborných názvů
pro daný obor.
- Složitější syntax: Rozvitá souvětí, kondenzované
vyjadřování (vzorce, grafy), pasivní konstrukce.
- Práce se zdroji: Uvádění citací a odkazů na
literaturu.
Příklady: vědecká práce, učebnice, technický manuál, návod
k použití, odborný posudek.
Administrativní styl
Styl informativní a věcné komunikace úřadů a institucí. Je zaměřen na
fakta, řízení a administrativu. Důraz je kladen na rychlou orientaci
v textu. Hlavní znaky:
- Schematičnost, jednotnost: Pevně stanovená
struktura, využívání šablon a formulářů.
- Jazyková neutralita: Spisovný jazyk, neosobní
vyjadřování, absence citového zabarvení.
- Struktura: Jasné členění (nadpisy, odrážky,
číslování), úvodní a závěrečné formule.
- Jednoznačnost: Stereotypní formulace, které
nepřipouštějí dvojí výklad.
Příklady: Úřední dopis, žádost, životopis, smlouva, vyhláška,
pracovní inzerát.
Publicistický styl
Styl hromadných sdělovacích prostředků (médií). Je velmi dynamický
a proměnlivý. Jeho úkolem je nejen informovat, ale také přesvědčovat,
získávat a bavit (funkce informační, persvazivní a zábavná). Hlavní
znaky:
- Aktuálnost: Reaguje na čerstvé události.
- Srozumitelnost a poutavost: Musí zaujmout široké
publikum (titulky, grafická úprava).
- Publicismy: Ustálené žurnalistické obraty
a metaforická vyjádření (např. utahování opasků, politický
maraton).
- Subjektivita: Může obsahovat názory autora
a emoce.
Příklady: zpráva, oznámení, komentář, úvodník, recenze, glosa,
esej, reportáž, fejeton, interview.
Umělecký styl
Styl krásné literatury. Jeho primární funkcí je funkce estetická –
působit na city a fantazii čtenáře, zprostředkovat umělecký zážitek.
Hlavní znaky:
- Osobitost: Jedinečný styl autora, subjektivní
pohled na svět.
- Bohatost jazyka: Využití všech vrstev jazyka
(spisovný i nespisovný, archaismy, neologismy).
- Obrazná pojmenování: Časté metafory, přirovnání,
personifikace a další básnické prostředky.
- Různorodá kompozice: Práce s dějem, postavami
a vypravěčem.
Příklady: román, povídka, novela, pohádka, báseň, píseň, óda,
divadelní hra.
Řečnický styl
Styl veřejných mluvených projevů. Stojí na pomezí ostatních stylů
(často se prolíná s publicistickým nebo odborným), ale jeho hlavním
cílem je přímý kontakt s posluchačem, přesvědčování a agitace. Hlavní
znaky:
- Srozumitelnost: Srozumitelný jazyk a strukturované
argumenty.
- Sugestivnost: Snaha ovlivnit názor posluchače,
zapůsobit na city.
- Rétorické figury: Řečnické otázky („Chceme to
dopustit?“), zvolání, gradace, opakování slov.
Příklady: politický projev, soudní řeč, kázání.