Funkční styly

Funkční styl je způsob výběru a uspořádání jazykových prostředků, který se řídí funkcí projevu a situací, v níž komunikace probíhá. Jde o specifický ráz jazykového projevu přizpůsobený konkrétnímu cíli (např. informovat, poučit, pobavit, přesvědčit).

Prostěsdělovací styl

Jedná se o styl běžné, každodenní komunikace, který je nám nejbližší. Používá se v soukromém styku (rodina, přátelé) i v běžném pracovním prostředí. Hlavní znaky:

• Spontánnost a neformálnost: Projev je často nepřipravený a citově zabarvený.
• Jednoduchá syntax: Krátké, přímočaré věty, volnější slovosled.
• Hovorová slovní zásoba: Běžná, nenáročná slova, časté využití hovorových výrazů, slangu a expresivních slov.

Příklady: soukromý dopis, e-mail příteli, SMS zprávy, chat, jednoduchá oznámení, omluvy, přání, pozvánky.

Odborný styl

Styl zaměřený na přesný přenos informací, vzdělávání a odbornou komunikaci. Jeho cílem je podat jasná, úplná a ověřitelná fakta. Hlavní znaky:

• Přesnost a objektivita: Snaha o jednoznačnost, potlačení emocí.
• Terminologie: Využití specifických odborných názvů pro daný obor.
• Složitější syntax: Rozvitá souvětí, kondenzované vyjadřování (vzorce, grafy), pasivní konstrukce.
• Práce se zdroji: Uvádění citací a odkazů na literaturu.

Příklady: vědecká práce, učebnice, technický manuál, návod k použití, odborný posudek.

Administrativní styl

Styl informativní a věcné komunikace úřadů a institucí. Je zaměřen na fakta, řízení a administrativu. Důraz je kladen na rychlou orientaci v textu. Hlavní znaky:

• Schematičnost, jednotnost: Pevně stanovená struktura, využívání šablon a formulářů.
• Jazyková neutralita: Spisovný jazyk, neosobní vyjadřování, absence citového zabarvení.
• Struktura: Jasné členění (nadpisy, odrážky, číslování), úvodní a závěrečné formule.
• Jednoznačnost: Stereotypní formulace, které nepřipouštějí dvojí výklad.

Příklady: Úřední dopis, žádost, životopis, smlouva, vyhláška, pracovní inzerát.

Publicistický styl

Styl hromadných sdělovacích prostředků (médií). Je velmi dynamický a proměnlivý. Jeho úkolem je nejen informovat, ale také přesvědčovat, získávat a bavit (funkce informační, persvazivní a zábavná). Hlavní znaky:

• Aktuálnost: Reaguje na čerstvé události.
• Srozumitelnost a poutavost: Musí zaujmout široké publikum (titulky, grafická úprava).
• Publicismy: Ustálené žurnalistické obraty a metaforická vyjádření (např. utahování opasků, politický maraton).
• Subjektivita: Může obsahovat názory autora a emoce.

Příklady: zpráva, oznámení, komentář, úvodník, recenze, glosa, esej, reportáž, fejeton, interview.

Umělecký styl

Styl krásné literatury. Jeho primární funkcí je funkce estetická – působit na city a fantazii čtenáře, zprostředkovat umělecký zážitek. Hlavní znaky:

• Osobitost: Jedinečný styl autora, subjektivní pohled na svět.
• Bohatost jazyka: Využití všech vrstev jazyka (spisovný i nespisovný, archaismy, neologismy).
• Obrazná pojmenování: Časté metafory, přirovnání, personifikace a další básnické prostředky.
• Různorodá kompozice: Práce s dějem, postavami a vypravěčem.

Příklady: román, povídka, novela, pohádka, báseň, píseň, óda, divadelní hra.

Řečnický styl

Styl veřejných mluvených projevů. Stojí na pomezí ostatních stylů (často se prolíná s publicistickým nebo odborným), ale jeho hlavním cílem je přímý kontakt s posluchačem, přesvědčování a agitace. Hlavní znaky:

• Srozumitelnost: Srozumitelný jazyk a strukturované argumenty.
• Sugestivnost: Snaha ovlivnit názor posluchače, zapůsobit na city.
• Rétorické figury: Řečnické otázky („Chceme to dopustit?“), zvolání, gradace, opakování slov.

Příklady: politický projev, soudní řeč, kázání.