Věty podmětné a předmětné se často pletou. Pojďme si udělat přehled toho, co platí pro oba druhy a v čem se od sebe liší. Odlišnosti jsou v tabulce vytučněny.
Vedlejší věta podmětná
Vedlejší věta předmětná
Co vyjadřuje?
podmět věty řídící
předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící
Jak se ptáme?
Kdo, co? + věta řídící
Pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu: bez koho, čeho? ke komu, čemu? vidím koho, co? o kom, o čem? s kým, čím?
Časté spojovací výrazy
kdo, co, že, aby, kdy, kam
kdo, co, že, aby, kdy, kam
Co nám pomůže ji poznat?
Věta řídící nemá podmět – můžeme si místo něj dosadit neosobní ono/to
Věta řídící má vždy podmět, i když někdy je nevyjádřený.
Příklady
Doneslo se mi, že vyrážíte do Norska. (Kdo, co se mi doneslo?)
Dozvěděl jsem se, že vyrážíte do Norska. (Koho, co jsem se dozvěděl?)
Ví se, kdo to udělal? (Kdo, co se ví?)
Víte, kdo to udělal? (Koho, co víte?)
Aby se to stihlo, to je teď pro nás nejdůležitější. (Kdo, co je teď pro nás nejdůležitější?)
Aby se to stihlo, to teď považujeme za nejdůležitější.(Koho, co teď považujeme za nejdůležitější?)
Co z toho plyne?
Spojovací výraz nám v rozhodování nepomůže.
Důležité je zeptat se správnou pádovou otázkou. Na větu předmětnou se totiž nikdy nemůžeme zeptat „kdo, co?“.
Zde nám můžete napsat vzkaz či popsat dojmy, jak se vám systém používá. Pokud máte nějakou zásadnější zprávu, zvolte prosím jednu z dalších kategorií.
Pokud hlásíte chybu, upřesněte prosím, v čem přesně spočívá. Pokud máte námět na rozšíření obsahu, uvítáme, když popíšete konkrétní ukázku. Nezasílejte prosím dotazy na prozrazení řešení úloh či na vysvětlení postupu.
Před položením dotazu prosím zkontrolujte časté dotazy.