Předpona, kořen, přípona, koncovka
Slovo je sestavené z předpony, kořenu, přípony a koncovky. Ne vždy se ale skládá z těchto všech částí. V každém slově se nachází pouze kořen.
Kořen slova
- Nese základní význam slova.
- Je to největší společná část všech slov významově příbuzných (průlet, letiště, letadlo, zálet).
- Je to jádro slova, na které se věší předpony a přípony, které zužují nebo upřesňují význam slova (hra, vý-hra, hra-vý, hra-čk-a, vy-hra-n-ý).
Jak určit kořen?
- Řekneme si několik slov příbuzných.
- Podíváme se, kterou největší část mají společnou.
- To je kořen slova.
Předpona
- Je část slova umístěná před kořenem.
- Upřesňuje význam slova.
- zá-pis, ú-pis, před-pis
Jak určit předponu?
- Nejprve určíme kořen slova.
- To, co se nachází před ním, je předpona.
- Předpon může být v jednom slově i více (nej-ne-o-vladatelnější).
Koncovka
- Je umístěna na úplném konci slova (až za příponou, pokud přípona ve slově je).
Koncovky máme:
- pádové (kočk-a, bez kočk-y, ke kočc-e, vidím kočk-u, volám kočk-o!, o kočc-e, s kočk-ou),
- rodové (dělal-⌀, dělal-a, dělal-o, mlad-ý, mlad-á, mlad-é, ukraden-⌀, ukraden-a, ukraden-o),
- osobní (dělá-m, dělá-š, dělá-⌀, dělá-me, dělá-te, dělaj-í, dělej-⌀!, dělej-me!, dělej-te!),
- infinitivní (děla-t, uči-t, pí-t).
Koncovka může někdy chybět (nesen-⌀, dělá-⌀), jindy může být připojena přímo ke kořeni, jindy k příponě. Vždy se ale v různých tvarech mění, na rozdíl od přípony.
Jak určit koncovku?
- Zkusíme slovo vyskloňovat/vyčasovat.
- Vše, co se bude měnit, je koncovka (domky, bez domků, k domkům).
- Koncovku je dobré určit dřív než příponu.
Přípona
- Je část slova připojená za kořen slova.
- Upřesňuje význam slova.
- vin-ík, vin-ice, vin-n-ý, vin-i-t
Jak určit příponu?
- Nejdřív musíme znát kořen slova.
- Poté zjistíme, zda je ve slově koncovka a případně ji určíme.
- Zbude-li něco mezi kořenem a koncovkou, je to přípona. Ve slově může být přípon více (knih-ař-sk-ý).
Zavřít