Výpis souhrnů
Skloňování zájmen
Podtémata
Skloňování zájmen
Zájmena patří mezi ohebné slovní druhy, a proto se stejně jako podstatná nebo přídavná jména skloňují. Většinou to děláme přirozeně, aniž bychom o tom museli přemýšlet. Existuje však několik záludnějších zájmen a tvarů, u nichž se často chybuje – zejména v délce samohlásek a ve tvarech, které se podobně vyslovují, ale píší jinak.
| téma | obsah |
|---|---|
| Skloňování zájmen ve větách | základní procvičování skloňování zájmen, přiřazování správných tvarů do vět |
| Skloňování zájmen: délka samohlásek | rozlišování tvarů lišících se v délce samohlásky (naši × naší, ji × jí, ni × ní) |
| Skloňování zájmena já | obtížné tvary mě × mně, které se vyslovují stejně, ale mají odlišné použití |
| Skloňování zájmen týž, tentýž | správná volba mezi tvary týž, táž, téže, touž, témž, témuž, týmž… |
| Skloňování zájmena jenž | správná volba mezi tvary jenž, jež, již, jehož, jemuž, němž, níž… |
Skloňování zájmen týž, tentýž
Jak na to, abychom se tvary neučili nazpaměť? Tvary zájmen týž, tentýž se skloňují podle vzoru mladý: téhož jako mladého (tého + ž), s týmiž jako mladými (tými + ž), téže jako mladé atd. V některých pádech jsou také tvary složené ze zájmen ten a týž.
Tvary zájmena týž, tentýž v jednotném čísle
| mužský rod životný (Karel) | mužský rod neživotný (kámen) | ženský rod (Lenka) | střední rod (město) | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | týž, tentýž | týž, tentýž | táž, tatáž | totéž |
| 2. pád | téhož | téhož | téže | téhož |
| 3. pád | témuž | témuž | téže | témuž |
| 4. pád | téhož | týž, tentýž | touž, tutéž | totéž |
| 6. pád | (o) témž, témže, tomtéž | (o) témž, témže, tomtéž | (o) téže | (o) témž, témže, tomtéž |
| 7. pád | týmž, tímtéž | týmž, tímtéž | touž, toutéž | týmž, tímtéž |
Tvary zájmena týž, tentýž v množném čísle
| mužský rod životný (muži) | mužský rod neživotný (kameny) | ženský rod (ženy) | střední rod (města) | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | tíž, titíž | tytéž | tytéž | táž, tatáž |
| 2. pád | týchž | týchž | týchž | týchž |
| 3. pád | týmž | týmž | týmž | týmž |
| 4. pád | tytéž | tytéž | tytéž | táž, tatáž |
| 6. pád | (o) týchž | (o) týchž | (o) týchž | (o) týchž |
| 7. pád | týmiž | týmiž | týmiž | týmiž |
Skloňování zájmena jenž
Jak na to, abychom se tvary neučili nazpaměť? Tvary zájmena jenž, jež, jež se skládají z vyskloňovaných tvarů zájmen on, ona, ono + ‑ž, které připojíme na konec slova. Jak to funguje, znázorňuje tabulka:
| 1. pád | on | jenž |
|---|---|---|
| 2. pád | jeho | jeho+ž |
| 3. pád | jemu | jemu+ž |
| 4. pád | jeho, jej | jeho+ž, jej+ž |
| 6. pád | o něm | o něm+ž |
| 7. pád | jím | jím+ž |
Tímto způsobem si odvodíme tvary pro jednotné i množné číslo, pro mužský životný, neživotný, ženský i střední rod. Tvary 1. pádu si ale musíme pamatovat.
Přehled všech tvarů
Tvary zájmena jenž, jež, jež v jednotném čísle
| mužský rod životný (Karel) | mužský rod neživotný (kámen) | ženský rod (Lenka) | střední rod (město) | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | jenž | jenž | jež | jež |
| 2. pád | jehož | jehož | jíž | jehož |
| 3. pád | jemuž | jemuž | jíž | jemuž |
| 4. pád | jehož, jejž | jejž | již | jež |
| 6. pád | (o) němž | (o) němž | (o) níž | (o) němž |
| 7. pád | jímž | jímž | jíž | jímž |
Tvary zájmena jenž, jež, jež v množném čísle
| mužský rod životný (muži) | mužský rod neživotný (kameny) | ženský rod (ženy) | střední rod (města) | |
|---|---|---|---|---|
| 1. pád | již | jež | jež | jež |
| 2. pád | jichž | jichž | jichž | jichž |
| 3. pád | jimž | jimž | jimž | jimž |
| 4. pád | jež | jež | jež | jež |
| 6. pád | (o) nichž | (o) nichž | (o) nichž | (o) nichž |
| 7. pád | jimiž | jimiž | jimiž | jimiž |
Jehož vs. něhož: kdy použijeme tvar začínající na j‑ a kdy tvar začínající na n-?
- Bez předložky používáme vždy tvary začínající na j‑.
- Pokud předchází předložka, používáme tvary začínající na n‑.
| Kamarád, jehož rodiče mi pomohli. | Kamarád, bez něhož bych to nezvládl. |
| Barvy, jimiž si pomalovali tváře, nešly smýt. | Odstíny zelené barvy, s nimiž se setkáte v přírodě nejčastěji. |
| Žena, již přivedli policisté k výslechu, se přiznala. | Žena, na niž byla uvalena vazba, se přiznala. |
Jak poznáme, který tvar zájmena použít?
Pokud si nejsme jisti, ve kterém pádu zájmeno jenž, jež, jež použít, zeptáme se pádovou otázkou:
NahoruKamarád, jehož rodiče mi pomohli. Zeptáme se: Čí kamarád? Jeho. (A pak už přidáme jenom ‑ž.)
Žena, již přivedli policisté k výslechu, se přiznala. Zeptáme se: Koho přivedli policisté k výslechu? Ji. (A pak už přidáme jenom ‑ž.)
Pes, k němuž se blížil páníček, vesele poštěkával. Zeptáme se: Ke komu se blížil páníček? K němu. (A pak už přidáme jenom ‑ž.)
Mě/mně (zájmeno já)
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6. pádě. Jako pomocníka pro rychlé určení si můžeme vzít Vaška. Místo slova mě/mně dáme do věty Vaška a podle počtu slabik v jeho jménu snadno poznáme, zda máme psát mě, nebo mně.
| 1. pád | já | Vašek |
| 2. pád | mě, mne | Vaška |
| 3. pád | mně, mi | Vaškovi |
| 4. pád | mě, mne | Vaška |
| 6. pád | o mně | o Vaškovi |
| 7. pád | mnou | Vaškem |
Příklady vět s 2. pádem (mě)
- Šel tam beze mě.
- Bušil do mě.
- Kromě mě tam nikdo nebyl.
- Běž ode mě dál.
Příklady vět s 3. pádem (mně)
- Odpusť mně.
- Mně je to jedno.
- Věř mně.
- Napiš mně dopis.
- Pojď ke mně.
Příklady vět se 4. pádem (mě)
- Přepadli mě.
- Nebaví mě to.
- Má mě ráda.
- Srazilo mě auto.
Příklady vět s 6. pádem (mně)
- Mluvili o mně.
- Co si o mně myslíš?
- Dorazil až po mně.
- Co po mně zůstane?
