Podmět a přísudek
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Nesou jádro informace obsažené ve větě.
Podmět
Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co?
Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.
Podmět nemusí být ve větě přímo uveden. Například v následující větě je podmět já, i když toto slovo ve větě není: Půjdu domů. Podmět může být vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný.
Podmět nemusí být tvořen jedním slovem. Rozlišujeme podmět holý, rozvitý a několikanásobný.
Přísudek
Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.
Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).
Podmět vyjádřený a nevyjádřený
Podmět vyjádřený je ve větě vyjádřen slovně.
Pavlína spí.
Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná.
Chceš [ty] kousek čokolády?
Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná.
V televizi dávali [oni] film.
Podmět holý, rozvitý, několikanásobný
Podmět holý
- Není rozvitý dalším větným členem.
- Příklad: Velkoměsta se zvětšují závratným tempem. Lukáš uvařil čaj.
Podmět rozvitý
- Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
- Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.
Podmět několikanásobný
- Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek.
- Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Podobnou proměnou prošel i Londýn, New York nebo třeba Peking.
Druhy přísudku
Přísudek slovesný obsahuje sloveso v určitém tvaru. Dělí se dále na dva poddruhy.
Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase.
Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet.Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv.
Kočka chce prolézt dírou. Zítra nemá pršet.
Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.
Kočka je líná. Pavel se stal expertem na předpovídání počasí.
Přísudek jmenný tvoří pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.
Sliby chyby. = Sliby [jsou] chyby. Průjezd zakázán. = Průjezd [je] zakázán.
Přísudek citoslovečný tvoří citoslovce.
Pes hop přes plot. Anička bác do kaluže.