
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek
Podmět a přísudek spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Nesou jádro informace obsažené ve větě.
Podmět
Pro podmět platí:
- Je vždy v 1. pádě.
- Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.
- Ptáme se na něj: Kdo, co? (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.)
Vyjádření podmětu:
- Vyjádřený: je ve větě vyjádřen slovně. (Pavlína spí.)
- Nevyjádřený: není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná. (Chceš [ty] kousek čokolády?)
- Všeobecný: není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná. (V televizi dávali [oni] film.)
Přísudek
Pro přísudek platí:
- Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu.
- Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.
- Ptáme se na něj: Co dělá podmět? (Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.)
Druhy přísudku:
- slovesný: obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:
- slovesný jednoduchý: tvoří ho 1 sloveso v určité osobě, čase atd. (Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet.)
- slovesný složený: tvoří ho způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) sloveso + infinitiv. (Kočka chce prolézt dírou. Zítra nemá pršet.)
- jmenný se sponou (slovesně-jmenný): tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno. (Kočka je líná. Pavel se stal expertem na předpovídání počasí.)
- jmenný: tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí. (Sliby chyby. = Sliby [jsou] chyby. Průjezd zakázán. = Průjezd [je] zakázán.)
- citoslovečný: tvoří ho citoslovce. (Pes hop přes plot. Anička bác do kaluže.)
Podmět vyjádřený a nevyjádřený
Podmět vyjádřený
- Je ve větě vyjádřen slovně.
- Příklad: Pavlína spí.
Podmět nevyjádřený
- Není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná.
- Příklad: Chceš [ty] kousek čokolády?
Podmět holý, rozvitý, několikanásobný
Podmět holý
- Není rozvitý dalším větným členem.
- Příklad: Velkoměsta se zvětšují závratným tempem. Lukáš uvařil čaj.
Podmět rozvitý
- Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
- Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.
Podmět několikanásobný
- Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek.
- Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Podobnou proměnou prošel i Londýn, New York nebo třeba Peking.
Druhy přísudku
Přísudek slovesný
Obsahuje sloveso v určitém tvaru, dělí se na:
- slovesný jednoduchý
- Tvoří ho 1 sloveso v určité osobě, čase atd.
- Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet.
- slovesný složený
- Tvoří ho způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) sloveso + infinitiv.
- Kočka chce prolézt dírou. Zítra nemá pršet.
Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný)
- Tvoří ho sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.
- Kočka je líná. Pavel se stal expertem na předpovídání počasí.
Přísudek jmenný
- Tvoří ho pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.
- Sliby chyby. = Sliby [jsou] chyby. Průjezd zakázán. = Průjezd [je] zakázán.
Přísudek citoslovečný
- Tvoří ho citoslovce.
- Pes hop přes plot. Anička bác do kaluže.