Podmět a přísudek spolu tvoří tzv. základní skladební dvojici. Nesou jádro informace obsažené ve větě.

Podmět

Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti. Podmět je vždy v 1. pádě. Podmětem je nejčastěji podstatné jméno nebo zájmeno, může však být být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem. Na podmět se ptáme: Kdo, co?
Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.

Podmět nemusí být ve větě přímo uveden. Například v následující větě je podmět , i když toto slovo ve větě není: Půjdu domů. Podmět může být vyjádřený, nevyjádřený, všeobecný.

Podmět nemusí být tvořen jedním slovem. Rozlišujeme podmět holý, rozvitý a několikanásobný.

Přísudek

Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Přísudek může být vyjádřen slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem. Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.

Rozlišujeme několik druhů přísudku (slovesný jednoduchý, slovesný složený, jmenný se sponou, jmenný, citoslovečný).

Podmět vyjádřený a nevyjádřený

Přejít ke cvičením na toto téma »

Podmět vyjádřený je ve větě vyjádřen slovně.
Pavlína spí.

Podmět nevyjádřený není ve větě vyjádřen, ale víme, o koho/co se jedná.
Chceš [ty] kousek čokolády?

Podmět všeobecný není ve větě vyjádřen a ani netušíme, o koho přesně se jedná.
V televizi dávali [oni] film.

Podmět holý, rozvitý, několikanásobný

Přejít ke cvičením na toto téma »

Podmět holý

  • Není rozvitý dalším větným členem.
  • Příklad: Velkoměsta se zvětšují závratným tempem. Lukáš uvařil čaj.

Podmět rozvitý

  • Je rozvitý nejméně jedním dalším větným členem.
  • Příklad: Hvězdné války nekončí. Výbuchy sopek mohou být nebezpečné.

Podmět několikanásobný

  • Skládá se z nejméně dvou rovnocenných složek, které mají společný přísudek.
  • Příklad: Češi a Američané vytvořili účinné protilátky na klíšťovou encefalitidu. Podobnou proměnou prošel i Londýn, New York nebo třeba Peking.

Přísudek slovesný obsahuje sloveso v určitém tvaru. Dělí se dále na dva poddruhy.

  1. Přísudek slovesný jednoduchý tvoří jedno sloveso v určité osobě, čase.
    Kočka leze dírou. Zítra nebude pršet.

  2. Přísudek slovesný složený tvoří sloveso způsobové (muset, moci, smět, mít, chtít) nebo fázové (začít, začínat, zůstat, zůstávat, přestat, přestávat) a infinitiv.
    Kočka chce prolézt dírou. Zítra nemá pršet.

Přísudek jmenný se sponou (slovesně-jmenný) tvoří sponové sloveso (být, bývat, stát se, stávat se) + přídavné nebo podstatné jméno.
Kočka je líná. Pavel se stal expertem na předpovídání počasí.

Přísudek jmenný tvoří pouze podstatné nebo přídavné jméno, sponové sloveso chybí.
Sliby chyby. = Sliby [jsou] chyby. Průjezd zakázán. = Průjezd [je] zakázán.

Přísudek citoslovečný tvoří citoslovce.
Pes hop přes plot. Anička bác do kaluže.

NAPIŠTE NÁM

Děkujeme za vaši zprávu, byla úspěšně odeslána.

Napište nám

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence