Vztahy a vlastnosti slov II

Podstatná jména konkrétní označují věci, které můžeme vidět, slyšet, cítit nebo se jich dotknout. Jsou to věci, které opravdu existují a můžeme je vnímat našimi smysly. Příklady: stůl, pes, jablko, auto. Když řekneme tato slova, obvykle si dokážeme představit, jak tyto věci vypadají nebo zní.

Podstatná jména abstraktní označují věci, které nemůžeme vnímat našimi smysly. Místo toho popisují myšlenky, pocity, stavy nebo kvality. Příklady: láska, čas, radost, moudrost. Tato slova označují něco, co nemůžeme vidět nebo se toho dotknout, ale můžeme o tom přemýšlet nebo to cítit.

Slova, která mohou být konkrétní i abstraktní

Některá slova mohou být v závislosti na kontextu buď konkrétní nebo abstraktní:

• klíč:
  • konkrétní: Z kapsy vytáhl klíč.
  • abstraktní: Tvrdá práce je klíčem k úspěchu.
• křídlo:
  • konkrétní: Pták roztáhl křídla a odletěl.
  • abstraktní: Touha po dobrodružství mi dala křídla.

Slovní analogie je typ problému, při kterém si procvičujeme hledání vztahů mezi slovy. Typická forma slovní analogie má podobu tří slov, kde první dvě jsou v určitém vztahu. Úkolem je pak doplnit vhodné čtvrté slovo, aby druhá dvojice byla ve stejném vztahu. Příklad: kůň – stáj; pes – ??? (kůň bydlí ve stáji, potřebujeme tedy doplnit slovo, které vyjadřuje, kde bydlí pes: bouda).

Slovní analogie mohou využívat celou řadu slovních vztahů:

• souznačnost, např. kluk – hoch
• protikladnost, např. teplý – studený
• nadřazenost a podřazenost, např. jablko – ovoce
• souřadnost, např. pes – kočka
• vztah celek – část, např. strom – list
• vyjádření funkce, např. kladivo – zatloukat
• vztah použití či vytvoření, např. pták – hnízdo
• podobnost na úrovni zápisu (přesmyčky, zápis pozpátku), např. kos – sok