V češtině rozlišujeme slovesné tvary určité a neurčité.

Určité slovesné tvary jsou takové, které vyjadřují určitou osobu (např. dělám vyjadřuje 1. osobu). Další příklady: chtěli jsme, bydlí, budou odpovídat, koukali bychom, běž.

Neurčité slovesné tvary jsou takové, které osobu samy nevyjadřují. Řadíme mezi ně:

1. Infinitiv
   • Je základním tvarem slovesa.
   • Končí na ‑t: pracovat, běhat, zpívat.
2. Příčestí minulé (činné)
   • Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.
   • Končí na ‑l, ‑la, ‑lo, ‑li, ‑ly, ‑la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.
3. Příčestí trpné
   • Tvoří součást tvaru slovesa v trpném rodě.
   • Končí na ‑n, ‑na, ‑no, ‑ni, ‑ny, ‑na nebo ‑t, ‑ta, ‑to, ‑ti, ‑ty, ‑ta: nesen, nesena, neseno, dobyti, dobyty, dobyta.
4. Přechodníky
   • Knižní tvary sloves, které se dnes již nevyužívají: nesouc, držíc, udělavši.
   • Viz samostatné téma Přechodníky.