V českých slovech píšeme po měkkých souhláskách (c, j, ž, š, č, ř, ď, ť, ň) vždy měkké I. Po tvrdých souhláskách (h, ch, k, r, d, t, n) píšeme vždy tvrdé Y.
U písmen D, T, N volíme písmeno podle výslovnosti: dívka vs. dým, tisk vs. týden, rybník vs. nyní.
Pozor na slova cizího původu, v těch tato pravidla nemusí platit. Mezi tyto výjimky patří mnoho dnes běžně používaných slov.
Měkké I po tvrdých souhláskách:
- H: historie, hitparáda,
- CH: orchidej, architekt,
- K: kino, kiwi,
- R: triko, princezna, turistika, experiment, mandarinka, Kristus, Británie, Marie,
- D: medicína, dinosaurus, tradice, diktát,
- T: lokomotiva.
Tvrdé Y po měkkých souhláskách:
- C: cylindr, cyklista, encyklopedie.
Pozor také na stejně znějící slova s různým významem: tip (odhad, rada, doporučení) vs. typ (druh, model).
Vysvětlení mi pomohlo Vysvětlení mi nepomohlo

Rozhodovačka
Rychlé procvičování výběrem ze dvou možností.

Měkké a tvrdé souhlásky (lehké)
99 Zadání
Typicky zabere: 3 min
Ukázka
koš_kk_tkakr_sa
Měkké a tvrdé souhlásky (střední)
93 Zadání
Typicky zabere: 3 min
Ukázka
moje tch_něk_vadločt_ři
Měkké a tvrdé souhlásky (těžké)
114 Zadání
Typicky zabere: 4 min