Přísloví

Rozumní lidé se učí proto, aby něco znali, malicherní proto, aby jiní znali je. (orientální)

Co se v mládí   , ke stáru jako když   .

Životní volba

Emil měl obrovský herecký talent. Už v 9 letech si střihl roli ve filmu. Od té doby se objevil i v mnoha dalších filmech a nešlo jen o malé, bezvýznamné roličky. Emilovi bylo právě 18 let, když se jednou navečer rozezvonil telefon. Volal mu jeho agent, aby mu tlumočil lákavou nabídku: Emil by mohl hrát v hollywoodském filmu bok po boku se svými hereckými idoly. Emil byl tak překvapený, že nevěděl, co říct. „O ničem nepřemýšlej a vezmi to. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, ale ty máš talentu na rozdávání!“ Emil slíbil, že to promyslí. Věděl, že se chce dostat na medicínu a být lékařem. Bylo teď pro něho důležitější chodit do školy a učit se. Ale stát se opravdovou filmovou hvězdou bylo také lákavé. „Ráno moudřejší večera,“ pomyslel si. V noci spal neklidně, v hlavě probíral všechna pro a proti. Někde v hloubi duše ale věděl, že není růže bez trní. Učil se rád a neváhal tomu věnovat svůj volný čas. Zároveň by si splnil sen, kdyby mohl hrát s herci, které obdivoval. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ rozhodl se ráno. Prostě stihne obojí.