Větné členy – 4. třída

umime.to/BTE

Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov. Větné členy dělíme na základní a rozvíjející.

Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek.

Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co?
Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.
Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.

Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslovečné určení a doplněk.

Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?
Na louce stojí kvetoucí strom. (Jaký strom?) Čeká nás cesta domů. (Jaká cesta?), Mám rád babiččiny buchty. (Čí buchty?)
Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta? Jablko (předmět ve 4. pádě).
Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek?
V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka? V létě. Kde rostla v létě jablka? Na stromě.
Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu. Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím?
Nechal limonádu nedopitou. Jaká byla limonáda? Nedopitá. Jak ji nechal? Nedopitou.

Konkrétní náměty, jakým způsobem učivo procvičovat a v jakém pořadí, poskytují výukové moduly:

Větné členy a rozbory vět jednoduchých	7.–9. ročník	bezprostředně související modul zaměřený na větné členy a navazující témata na úrovni vět jednoduchých
Rozbory souvětí a psaní čárek	8.–9. ročník	navazující modul, který se zaměřuje na souvětí