Čtení s porozuměním – 9. třída
Přečtěte si krátký text a odpovězte na několik otázek, které testují porozumění. Můžete se začíst do krátkých úryvků z článků nebo do některého z našich krátkých a vtipných příběhů. Pozor, vybraný text můžete řešit pouze jednou v daný den.
Mitigace a adaptace »
Přehled
| Wikipedie | vyřešeno 0 z 8 | |
| Jazykové prostředky | vyřešeno 1 z 5 | |
| Populárně naučné texty | vyřešeno 0 z 8 | |
| Články, rozhovory, názory II | vyřešeno 0 z 7 | |
| Imaginární slova | vyřešeno 0 z 8 | |
| Klimatické změny | vyřešeno 0 z 7 |
Celkem vyřešeno: 1 z 43
Přehled krystaly
| Wikipedie | získáno 0 z 24 | |
| Jazykové prostředky | získáno 3 z 15 | |
| Populárně naučné texty | získáno 4 z 24 | |
| Články, rozhovory, názory II | získáno 1 z 21 | |
| Imaginární slova | získáno 0 z 24 | |
| Klimatické změny | získáno 0 z 21 |
Celkem získáno: 8 z 129
Wikipedie
Encyklopedické texty: vybrané ukázky z Wikipedie.
Jazykové prostředky
Nebojte se cizoslovných názvů a zkuste odhalit různé jazykové prostředky v konkrétních ukázkách. Není to zas tak náročné.
Populárně naučné texty
Populárně naučné texty z tisku i z webu.
Články, rozhovory, názory II
Výběr ze skutečných článků z tisku, náročenější texty.
Imaginární slova
V těchto textech jsou použita zcela smyšlená slova. O to více však prověří, jak důkladně umíte číst...
Klimatické změny
Cvičení na interpretaci odborných textů a grafů. Vybrané ukázky ze Souhrnné zprávy k Páté hodnotící zprávě Mezivládního panelu změny klimatu (IPCC) a z webu faktaoklimatu.cz.
Ukázky
Wikipedie
Dálkoměrný systém
Dálkoměrný systém je takový, kdy se poloha nějakého objektu určuje ze vzdáleností od bodů se známou polohou. Např. v krajině může určit svoji polohu pomocí mapy a dalekohledu, který umí změřit vzdálenost od pozorovaného objektu (třeba pomocí laseru). Dalekohledem změříme vzdálenost ke dvěma význačným objektům, které jsou zároveň na mapě, a kružítkem na mapě nakreslíme kolem každého z těchto dvou objektů kružnici o změřeném poloměru. Naše poloha je v jednom z průsečíků obou kružnic (existují dvě řešení).
Populárně naučné texty
X-Frogs
Žáby z čeledi kvikuňkovití (Arthroleptidae) na pohled vypadají dost obyčejně. Docela hezké, hnědé či zelené, s velkýma očima. Posedávají na stromech. Přesto bychom jim podle X-Menů klidně mohli říkat X-Frogs, tedy žáby X. Některé druhy těchto drápenek a vlasatic, jak se jmenují v češtině, totiž dokážou to samé jako Wolverine – v případě potřeby se jim na končetinách objeví drápy. Jenže zatímco Wolverinovi kostěné drápy prostě vyrostou skrze kůži, žáby si kvůli nim nejdřív musí zlomit své vlastní kosti. Drápy kvikuňkovitých žab jsou v přírodě unikátní – jsou totiž kostěné, zatímco drápy všech ostatních živočichů tvoří bílkovina keratin, ze které jsou i chlupy, vlasy a nehty. Žáby je využívají k obraně.
(Martina Ležáková, abicko.cz)
Články, rozhovory, názory II
První na Měsíci
Proč byl právě Neil Armstrong (*5. 8. 1930) vybrán coby první astronaut, který měl vstoupit na Měsíc, a ne Buzz Aldrin (*20. 1. 1930)? Dne 16. července 1969 vzlétla raketa Saturn V směrem k Měsíci. K tomuto přirozenému satelitu Země dolétla o čtyři dny později.
Podle protokolu měl po přistání na Měsíci vystoupit jako první Aldrin, protože byl mladší. Nicméně protokol byl změněn a na Měsíc vstoupil jako první Armstrong.
Říká se, že Deke Slayton (1924-1993), tehdejší ředitel NASA, Armstrongovi nabídl funkci velitele Apolla 11 a možnost vstoupit do historie pro jeho inteligenci a mnohočetné technické dovednosti, např. pilotování. Na druhou stranu Aldrin, perfekcionista, byl přesvědčený o významnosti této mise a byl nadšený myšlenkou, že by se mohl díky ní zapsat do historických knih. Armstrong tohle moc neřešil. Jediné, co ho zajímalo, bylo dosáhnout stanoveného cíle mise. Posledním, avšak oficiálně nikdy nepřiznaným, důvodem výběru Armstronga bylo, že byl civilista na rozdíl od vojáka Aldrina. Je pravděpodobné, že se považovalo za politicky korektnější, aby první muž na Měsíci nebyl zaměstnán v armádě.
(Převzato z Muy interesante a upraveno)
