Slovesa jsou ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav, děj nebo změnu stavu. Sloveso je ve většině případů ve větě přísudkem. Slovesa lze časovat.

Příklady sloves: běžet, myslet, dělat, skákat, koupit, vyhodit, rozhodnout.

Mluvnické kategorie sloves

  • osoba (první, druhá, třetí)
  • číslo (jednotné, množné)
  • způsob (oznamovací, podmiňovací, rozkazovací)
  • čas (minulý, přítomný, budoucí)
  • rod (činný, trpný)
  • vid (dokonavý, nedokonavý)
  • třída a vzor

Slovesa vyjadřují:

  • činnosti: pracuje, prodávat, jedl
  • stavy: sedí, věděl, byli
  • děje: mrzne, pršelo, usíná.

Jak je poznat:

  • Pokud jsou ve tvaru určitém (tj. vyjadřují určitou osobu), ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ?: Pes skáče. → Co dělá pes? Skáče.
  • Pokud jsou v infinitivu (tj. nevyjadřují určitou osobu), jsou zakončené na -t: sedět, stát, ležet.

Liší se podle toho, kdo (co) je ve větě podmětem. Lze ji určit pouze u sloves v určitém tvaru, ne u infinitivu.

  • První osoba – já, my.
  • Druhá osoba – ty, vy.
  • Třetí osoba – on, ona, ono, oni, ony, ona.

Rod činný

  • Vyjadřuje skutečnost, že činnost provádí aktivně podmět.
  • Maruška si hraje.

Rod trpný

  • Vyjadřuje skutečnost, že se podmět do činnosti aktivně nezapojuje, ale je jí pouze zasažen (Dům byl postaven. – nepostavil se sám).
  • Může být vyjádřen:
    • (vyčasovaným) slovesem být + příčestím trpným: je dosazen, byla odměněna, hrad bude dobyt, byli jsme pochváleni
    • slovesem se zvratným „se“: Ztracený klíč se už našel. Domácí koláče se dobře prodávaly. Na státní svátek se vyvěsily vlajky.

Minulý čas vyjadřuje děje, které se odehrály v minulosti (např. Zavřel okno.).

Přítomný čas vyjadřuje děj, který probíhá teď (např. Zavírá okno.).

Budoucí čas vyjadřuje děj, který teprve bude probíhat. (Za chvíli zavře okno.).

Vzory I. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -e)

Vzor nese: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice tvrdá nebo obojetná souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem NESL (např. roste → rosTL).

Vzor bere: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice tvrdá nebo obojetná souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem BRAL (např. hraje → hrÁL).

Vzor peče: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem PEKL (např. obleče → obléKL).

Vzor maže: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem MAZAL (např. píše → psAL).

Vzor umře: sloveso podle něj časujeme, když je v jeho poslední slabice měkká souhláska a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem UMŘEL (např. otevře → otevřEL).

Vzory II. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -ne)

Vzor tiskne: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem TISKL (např. lekne se → leKL se).

Vzor mine: sloveso podle něj časujeme, když má v přítomném čase před -ne samohlásku (např. kyne) či písmena R nebo L (např. hrne) a zároveň se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem MINUL (např. plyne → plyNUL).

Vzor začne: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem ZAČAL (např. vezme → vzAL).

Vzory III. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -je)

Vzor kryje: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem KRYL (např. pije → pIL).

Vzor kupuje: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem KUPOVAL (např. pohybuje se → pohybOVAL se).

Vzory IV. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -í)

Vzor prosí: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem PROSIL (např. topí → topIL).

Vzor trpí: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem TRPĚL a v rozkazovacím způsobu s tvarem TRP! (např. leží → ležEL → LEŽ!).

Vzor sází: sloveso podle něj časujeme, když se ve tvaru 3. os. čísla jednotného v minulém čase shoduje s tvarem SÁZEL a v rozkazovacím způsobu s tvarem SÁZEJ! (např. zkouší → zkoušEL → zkoušEJ).

Vzory V. slovesné třídy (3. os. č. j. zakončení na -á)

Vzor dělá je jediným vzorem 5. slovesné třídy.

Narozdíl třeba od angličtiny či jiných jazyků čeština nemá průběhové časy, zato má slovesný vid, který právě dokáže vyjádřit průběhovost nebo jednorázovost děje. Slovesný vid je buď dokonavý, nebo nedokonavý.

Dokonavý vid vyjadřuje ukončený nebo jednorázový děj. Slovesa dokonavá mají pouze tvary vyjadřující minulý nebo budoucí čas (př. napsal, napíše). Čas přítomný vyjádřit nemohou. Pomůcka: V budoucím čase nelze tvořit tvary pomocí „budu“.

  • Př. Upeče buchty. Nelze: Bude upéct buchty.

Nedokonavý vid vyjadřuje neukončený nebo probíhající děj. Slovesa nedokonavá mají tvary vyjadřující minulý, přítomný i budoucí čas (př. seděl, sedí, bude sedět). Budoucí čas se tvoří za pomocí tvarů slovesa být a infinitivu konkrétního plnovýznamového slovesa.

  • Př. Strom se zelená. – Strom se bude zelenat.

Něktará slovesa tvoří tzv. vidové dvojice:

  • chytit (dokonavý) vs. chytat (nedokonavý)
  • koupit (dokonavý) vs. kupovat (nedokonavý)
  • rozhodnout (dokonavý) vs. rozhodovat (nedokonavý)
  • sednout (dokonavý) vs. sedět (nedokonavý)
  • splatit (dokonavý) vs. splácet (nedokonavý)
  • dát (dokonavý) vs. dávat (nedokonavý)
  • pomoct (dokonavý) vs. pomáhat (nedokonavý)

Některá slovesa jsou tzv. obouvidová, což znamená, že svým tvarem vyjadřují oba vidy.

  • Př. absolvovat, věnovat, obětovat, aplikovat, akceptovat, svatořečit

Způsob oznamovací vyjadřuje reálný děj, tj. děj, který se opravdu odehrával, odehrává nebo bude odehrávat.

  • Seděla v kavárně a pila kávu.
  • Právě sedí v kavárně a pije kávu.
  • Zítra půjde do kavárny a dá si tam kávu.

Způsob podmiňovací vyjadřuje děj, který by se mohl (za určitých podmínek) uskutečnit. Často ho využíváme k vyjádření přání nebo zdvořilých žádostí.

  • Kdyby měla čas, seděla by často v kavárně a popíjela by tam kávu.
  • Chtěla bych jet na dovolenou do Venezuely.
  • Mohl bys mi prosím podat sůl?

Způsob rozkazovací vyjadřuje rozkaz, pokyn nebo zákaz. Používá se v 1. osobě čísla množného a 2. osobě čísla jednotného i množného.

  • Nechoď do kavárny a nekupuj si kávu.
  • Pojďme do kina.
  • Poslouchejte mě!

Slovesné tvary neurčité

Přejít ke cvičením na toto téma »

V češtině rozlišujeme slovesné tvary určité a neurčité.

Určité slovesné tvary jsou takové, které vyjadřují určitou osobu (např. dělám vyjadřuje 1. osobu). Další příklady: chtěli jsme, bydlí, budou odpovídat, koukali bychom, běž.

Neurčité slovesné tvary jsou takové, které osobu samy nevyjadřují. Řadíme mezi ně:

  1. Infinitiv
    • Je základním tvarem slovesa.
    • Končí na -t: pracovat, běhat, zpívat.
  2. Příčestí minulé (činné)
    • Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.
    • Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.
  3. Příčestí trpné
    • Tvoří součást tvaru slovesa v trpném rodě.
    • Končí na -n, -na, -no, -ni, -ny, -na nebo -t, -ta, -to, -ti, -ty, -ta: nesen, nesena, neseno, dobyti, dobyty, dobyta.
  4. Přechodníky
    • Knižní tvary sloves, které se dnes již nevyužívají: nesouc, držíc, udělavši.
    • Viz samostatné téma Přechodníky.

Přechodník je tvar slovesa vyjadřující současně probíhající nebo navazující děje. V současné češtině se přechodníky běžně nevyužívají. Mají dnes archaický charakter a jejich využití je především v odborném a uměleckém psaném projevu.

Příklady:

  • Vyrůstajíc u hospodáře, zakoušela mnohá příkoří.
  • Nesa těžké tašky, pobrukoval si.
  • Kuchaři vaříce polední menu na sebe hlasitě pokřikovali.

Tvoření přechodníku přítomného

Tvoří se od sloves nedokonavých (lze u nich vytvořit tvar budoucího času s „budu“). Jak postupovat:

  1. Vytvoříme tvar slovesa ve 3. osobě množ. čísla v přítomném čase (př. nést → oni nesou, létat → oni létají).
  2. Od tohoto tvaru odtrhneme koncovku -ou/-í.
  3. K získané části slova přidáme koncovky přechodníku:
rod mužský j. č. rod ženský a střední j. č. všechny rody množ. č.
slovesa končící na -ou (nesou) -a (on nesa) -ouc (ona nesouc) -ouce (oni nesouce)
slovesa končící na -í (prosí) -ě/e (on prose) -íc (ona prosíc) -íce (oni prosíce)

Tvoření přechodníku minulého

Tvoří se od sloves dokonavých (nelze u nich vytvořit přítomný čas, jen čas minulý/budoucí). Jak postupovat:

  1. Vytvoříme tvar slovesa ve 3. osobě množ. čísla v minulém čase (př. přinést → oni přinesli, zanechat → oni zanechali).
  2. Od tohoto tvaru odtrhneme koncovku -li.
  3. K získané části slova přidáme koncovky přechodníku:
rod mužský j. č. rod ženský a střední j. č. všechny rody množ. č.
slovesný kmen končící na souhlásku (přines) - (on přines) -ši (ona přinesši) -še (oni přinesše)
slovesný kmen končící na samohlásku (zanecha) -v (on zanechav) -vši (ona zanechavši) -vše (oni zanechavše)
NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence