Větné členy – 9. třída (9. ročník)

Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov. Větné členy dělíme na základní a rozvíjející.

Základní větné členy

Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek.

• Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele činnosti, je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co?
  Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.

• Přísudek vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
  Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.

Rozvíjející větné členy

Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslovečné určení a doplněk.

• Přívlastek blíže určuje podstatné jméno. Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?
  Na louce stojí kvetoucí strom. (Jaký strom?) Čeká nás cesta domů. (Jaká cesta?), Mám rád babiččiny buchty. (Čí buchty?)

• Předmět doplňuje sloveso nebo přídavné jméno. Ptáme se na něj všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
  Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta? Jablko (předmět ve 4. pádě).

• Příslovečné určení vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu. Ptáme se na něj: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek?
  V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka? V létě. Kde rostla v létě jablka? Na stromě.

• Doplněk závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu. Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím?
  Nechal limonádu nedopitou. Jaká byla limonáda? Nedopitá. Jak ji nechal? Nedopitou.