Psaní n/nn

slamě_ý klobouk

Hubert zachraňuje situaci

Někteří šli pěšky, někteří jeli na motocyklu, pokud měli dostatek poho   é hmoty. Některé starší občany už chytaly křeče v oblasti stehe   í, když skupina pomstychtivců dorazila na teme   o kopce. Hrad černokněž   íků byl monumentální na pohled, zkrátka ve stylu ra   é gotiky. Rozlíce   í muži začali obyvatelům pevnosti spílat, utišil je až plame   ý proslov jejich vůdce. Na jeho slova zareagoval vůdce čarodějů Azrik, který z okna zavolal krákavým hlasem, jenž trochu připomínal havra   í skřeky: “Nejsme ničím vi   i. Vždy jsme k vám zachovávali pohosti   ost a ve všem jsme byli upřím   í. Odejděte v pokoji a já budu pro tentokrát blahosklo   ý.” Kolem ucha mu hvízdl hlině   ý projektil. Kouzelník vytáhl trně   ou hůlku a rozpřáhl se k moc   é kletbě. Zavčas ale zasáhl mezi lidmi oblíbe   ý čarodějný učeň Hubert. Zhmotnil nad měšťa   y ochra   é kouzlo a poté je všestra   ě ujišťoval, že mágové za nic nemohou: „Půjdu do města s vámi, připravím byli   ý lektvar, který cizopas   é houby z vi   ic odstra   í.“ A tak šli. Čarodějova výko   ost všechny překvapila a žádné obscé   osti už se v budoucnu neopakovaly.