Stavba vět


Nadřazené: Rozbory vět, stavba slov

Podtémata
Věta hlavní Více 
Poměry mezi hlavními větami Více 
Poměry vedlejších vět Více 
Vedlejší věty podmětné a předmětné Více 
Vedlejší věty předmětné a přívlastkové
Vedlejší věty předmětné a doplňkové Více 
Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové Více 
Vedlejší věty příslovečné Více 
Druhy vedlejších vět souhrnně Více 

Vedlejší věta podmětná

Na podmětnou větu se ptáme Kdo, co?

V hlavní větě není podmět. Podmětem je totiž vedlejší věta.

Obvykle v hlavní větě najdeme přísudky jako: zdá se, je vidět, je jasné...

Zdá se, že dnes už nepřijdou. Kdo, co se zdá? Že už dnes nepřijdou.

 

Vedlejší věta předmětná

Na předmětnou větu se ptáme pádovými otázkami kromě prvního a pátého pádu.

Vidím, že jste se dnes dobře připravili. Koho, co vidím?

Doufám, že přijdete. V koho, v co doufám?

Bavili se o tom, že přijde. O kom, o čem se bavili? Že přijde.

 

Vedlejší věta přívlastková

Rozvíjí nějaké jméno v hlavní větě. Toto jméno stojí nejčastěji na konci hlavní věty.

Ptáme se jaký, který, popř. čí?

Viděli Petru, která lezla nahoru. Jakou Petru viděli?

Postavili stan v zahradě, která voněla levandulí. V jaké zahradě? Zahradě, která voněla levandulí.

 

Vedlejší věta doplňková

Rozvíjí současně dva různé větné členy z hlavní věty, vždy sloveso a nějaké jméno.

Řídící věta obvykle končí předmětem. (Vidím Petru, jak se třese. Petra je předmět: vidím koho, vidím co.)

Časté spojky jsou jak, kterak, coby.

Vidím Petru, jak se třese. Je to Petra, která se třese – je rozvinut předmět Petra. A co vidím? Jak se třese – je rozvinut přísudek vidím.

 

Vedlejší věta přísudková

Přísudková věta je vlastně jmennou částí přísudku jmenného se sponou z hlavní věty.

V hlavní větě je tak pouze spona: tj. slovesa být nebo stávat se.

Tváře byly, jako by je zrovna zapálil. = Tváře byly zapálené.

 

Vedlejší věty příslovečné

Postupujeme stejně jako u příslovečných určení.

  • VV příslovečná místní. Obvykle se ptáme Kam? Kde? Odkud? Kudy?
    Vrátila se tam, kde jí bylo nejlépe. Kam se vrátila?
  • VV příslovečná časová.  Obvyklé otázky jsou: Kdy? Dokdy? Jak dlouho? Jak často? Obvyké spojky jsou: zatímco, když, jakmile a další.
    Když přišla domů, začala vařit. Kdy začala vařit?
  • VV příslovečná způsobová. Základní otázkou je Jak? Jakým způsobem? Obvyklé spojky jsou jak, jak - tak, jako a další.
    Vypadal, jako by neuměl do pěti počítat. Jak vypadal?
  • VV příslovečná měrová. Často si měrovou větu můžeme nahradit příslovcem velmi, hodně, málo apod. Obvyklé otázky: Jak moc? Do jaké míry? Obvyklé spojky jsou: že, jak, čím - tím...
    Křičela, jak mohla. Jak moc křičela? 
  • VV příslovečná příčinná. Co bylo příčinou? Jaký byl důvod? Proč, za jaké příčiny? Proč, z jakého důvodu? Obvyklými spojkami jsou: že, protože, poněvadž, jelikož.
    Rychle utíkali, protože za nimi hořelo. Proč utíkali?
  • VV příslovečná účelová. Proč, za jakým účelem?  Spojovacím výrazem je nejčastěji aby.
    Rychle utíkali, aby si zachránili život. Proč utíkali? 


Vysvětlení mi pomohlo   Vysvětlení mi nepomohlo

Rozbory

Pomocí barviček označujete vybraná slova ve větách.


Stavba vět
Věta hlavní   
Poměry mezi hlavními větami   
Poměry vedlejších vět   
Vedlejší věty podmětné a předmětné   
Vedlejší věty předmětné a doplňkové   
Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové   
Vedlejší věty příslovečné   
VV příslovečná způsobová, místní a časová
Druhy vedlejších vět souhrnně   


NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence