Nadřazené | Stavba vět |
Předcházející | Vedlejší věty podmětné a předmětné, Vedlejší věty předmětné a doplňkové, Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové, Vedlejší věty příslovečné |
Cvičení


1. Podmětná
- Vyjadřuje podmět věty řídící.
- Ptáme se na ni: Kdo, co? + věta řídící
- Časté spojovací výrazy: kdo, co, že, aby
- Př.: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. → Kdo, co nic nezkazí? Kdo nic nedělá.
- Tip: Větu podmětnou můžeme nahradit podmětem, který vyjadřuje to stejné jako věta podmětná, např.: Kdo nic nedělá = lenoch → Lenoch nic nezkazí.
2. Přísudková
- Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit).
- Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět?
- Časté spojovací výrazy: jako, jak, aby, takový – jaký, takový – aby
- Př.: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha? Jako by ji vymetl.
- Tip: Větu přísudkovou můžeme nahradit jmennou částí přísudku, který vyjadřuje to stejné jako věta přísudková, např.: Obloha byla jako vymetená.
3. Předmětná
- Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící.
- Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící.
- Časté spojovací výrazy: že, aby, jak, kdo, co, to – že
- Př.: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň? Že výuka začíná v 8:00.
- Tip: Větu předmětnou můžeme někdy nahradit předmětem, např.: Nezapomeň na začátek výuky v 8:00.
4. Přívlastková
- Vyjadřuje bližší informaci o (podstatném) jméně z věty řídící.
- Ptáme se na ni: Jaký, který, čí? + jméno z věty řídící, které vedlejší věta rozvíjí.
- Časté spojovací výrazy: kdo, co, který, jaký, čí, jenž, aby, kde, kdy
- Př.: Markéta ztratila telefon, který nedávno dostala. → Jaký telefon Markéta ztratila? Ten, který nedávno dostala.
- Tip: Větu přívlastkovou můžeme nahradit přívlastkem, např.: Markéta ztratila nový telefon.
5. Doplňková
- Vyjadřuje bližší informaci o ději, který se týká jména ve větě řídící.
- Ptáme se na ni: V jaké situaci? + sloveso a jméno z věty řídící.
- Časté spojovací výrazy: jak, že, aby
- Př.: Lucie viděla Zuzanu, jak běží na autobus. V jaké situaci viděla Lucie Zuzanu? Jak běží na autobus.
- Tip: Věta doplňková bývá často po slovesech vnímání: vidět, slyšet, dívat se atd. Lze také nahradit doplňkem, např.: Lucie viděla Zuzanu běžet na autobus.
5. Příslovečná
- Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící.
- Ptáme se na ni: kde?, kdy?, jak?, proč?, do jaké míry?, za jakým účelem?, za jakých podmínek?, i přes co? atd. + věta řídící.
- Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
- Podle toho, jakou okolnost děje vyjadřují, je dělíme na různé druhy:
- místní → kde?
- časová → kdy?
- způsobová → jak?
- měrová → do jaké míry?
- příčinná → proč?
- účelová → za jakým účelem?
- podmínková → za jakých podmínek?
- přípustková → i přes co?
- Př.: Lukáš nepřišel, protože neměl čas. Proč Lukáš nepřišel? Protože neměl čas.

Krok po kroku
V tomto cvičení doplňujete jednotlivé kroky v rozsáhlejším postupu. Jednotlivé úlohy jsou v podstatě řešené příklady, na kterých se můžete naučit, jak správně uvažovat o jazykových jevech.

Druhy vedlejších vět souhrnně (střední)
15 zadání
Typicky zabere: 8 min

Rozbory
Pomocí barviček označujete vybraná slova ve větách.

Druhy vedlejších vět souhrnně (lehké)
65 zadání
Typicky zabere: 6 min
Ukázka
Mysleli jsme, že vyskočí z kůže.Nejsou o nic lepší než ostatní, protože věří slovům lháře.Jen co sbalili veškeré vybavení, vyrazili na cestu.
Druhy vedlejších vět souhrnně (střední)
88 zadání
Typicky zabere: 7 min
Ukázka
Když herold zatroubil k útoku, když jsem uslyšel první cinknutí meče o meč, cítil jsem se i jako člověk úplně stejně.Probírání jednotlivých kapitol se vzájemně nepodmiňuje, učitel je může probírat v pořadí, které mu vyhovuje.Zalapala po dechu, když zjistila, že nemá ani kalhoty, ani kabát.
Druhy vedlejších vět souhrnně (těžké)
84 zadání
Typicky zabere: 9 min