
Druhy vedlejších vět souhrnně
Předcházející: Stavba vět
Předcházející: Vedlejší věty podmětné a předmětné, Vedlejší věty předmětné a doplňkové, Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové, Vedlejší věty příslovečné
Cvičení

1. Podmětná
- Vyjadřuje podmět věty řídící.
- Ptáme se na ni: Kdo, co? + věta řídící
- Časté spojovací výrazy: kdo, co, že, aby
- Př.: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. → Kdo, co nic nezkazí? Kdo nic nedělá.
- Tip: Větu podmětnou můžeme nahradit podmětem, který vyjadřuje to stejné jako věta podmětná, např.: Kdo nic nedělá = lenoch → Lenoch nic nezkazí.
2. Přísudková
- Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit).
- Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět?
- Časté spojovací výrazy: jako, jak, aby, takový – jaký, takový – aby
- Př.: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha? Jako by ji vymetl.
- Tip: Větu přísudkovou můžeme nahradit jmennou částí přísudku, který vyjadřuje to stejné jako věta přísudková, např.: Obloha byla jako vymetená.
3. Předmětná
- Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící.
- Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící.
- Časté spojovací výrazy: že, aby, jak, kdo, co, to – že
- Př.: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň? Že výuka začíná v 8:00.
- Tip: Větu předmětnou můžeme někdy nahradit předmětem, např.: Nezapomeň na začátek výuky v 8:00.
4. Přívlastková
- Vyjadřuje bližší informaci o (postatném) jméně z věty řídící.
- Ptáme se na ni: Jaký, který, čí? + jméno z věty řídící, které vedlejší věta rozvíjí.
- Časté spojovací výrazy: kdo, co, který, jaký, čí, jenž, aby, kde, kdy
- Př.: Markéta ztratila telefon, který nedávno dostala. → Jaký telefon Markéta ztratila? Ten, který nedávno dostala.
- Tip: Větu přívlastkovou můžeme nahradit přívlastkem, např.: Markéta ztratila nový telefon.
5. Doplňková
- Vyjadřuje bližší informaci o ději, který se týká jména ve větě řídící.
- Ptáme se na ni: V jaké situaci? + sloveso a jméno z věty řídící.
- Časté spojovací výrazy: jak, že, aby
- Př.: Lucie viděla Zuzanu, jak běží na autobus. V jaké situaci viděla Lucie Zuzanu? Jak běží na autobus.
- Tip: Věta doplňková bývá často po slovesech vnímání: vidět, slyšet, dívat se atd. Lze také nahradit doplňkem, např.: Lucie viděla Zuzanu běžet na autobus.
5. Příslovečná
- Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící.
- Ptáme se na ni: kde?, kdy?, jak?, proč?, do jaké míry?, za jakým účelem?, za jakých podmínek?, i přes co? atd. + věta řídící.
- Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
- Podle toho, jakou okolnost děje vyjadřují, je dělíme na různé druhy:
- místní → kde?
- časová → kdy?
- způsobová → jak?
- měrová → do jaké míry?
- příčinná → proč?
- účelová → za jakým účelem?
- podmínková → za jakých podmínek?
- přípustková → i přes co?
- Př.: Lukáš nepřišel, protože neměl čas. Proč Lukáš nepřišel? Protože neměl čas.
Vysvětlení mi pomohlo Vysvětlení mi nepomohlo

Rozbory
Pomocí barviček označujete vybraná slova ve větách.

Druhy vedlejších vět souhrnně (lehké)
76 Zadání
Typicky zabere: 8 min
Ukázka
Doprovází mě příslušník citadelské armády
Druhy vedlejších vět souhrnně (střední)
88 Zadání
Typicky zabere: 8 min
Ukázka
Pravdou je
Druhy vedlejších vět souhrnně (těžké)
77 Zadání
Typicky zabere: 10 min