Druhy vedlejších vět souhrnně

umime.to/BV1


Stáhnout QR kód

Nadřazené Stavba vět
Předcházející Vedlejší věty podmětné a předmětnéVedlejší věty předmětné a doplňkovéVedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobovéVedlejší věty příslovečné

1. Podmětná

  • Vyjadřuje podmět věty řídící.
  • Ptáme se na ni: Kdo, co? + věta řídící
  • Časté spojovací výrazy: kdo, co, že, aby
  • Př.: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. → Kdo, co nic nezkazí? Kdo nic nedělá.
  • Tip: Větu podmětnou můžeme nahradit podmětem, který vyjadřuje to stejné jako věta podmětná, např.: Kdo nic nedělá = lenoch → Lenoch nic nezkazí.

2. Přísudková

  • Vyjadřuje jmennou část přísudku jmenného se sponou (přísudek slovesný se totiž vedlejší větou nedá vyjádřit).
  • Ptáme se na ni: Jaký byl/nebyl (stal se/nestal se) podmět?
  • Časté spojovací výrazy: jako, jak, aby, takový – jaký, takový – aby
  • Př.: Obloha byla, jako by ji vymetl. → Jaká byla obloha? Jako by ji vymetl.
  • Tip: Větu přísudkovou můžeme nahradit jmennou částí přísudku, který vyjadřuje to stejné jako věta přísudková, např.: Obloha byla jako vymetená.

3. Předmětná

  • Vyjadřuje předmět ke slovesu/přídavnému jménu z věty řídící.
  • Ptáme se na ni: pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu + věta řídící.
  • Časté spojovací výrazy: že, aby, jak, kdo, co, to – že
  • Př.: Nezapomeň, že výuka začíná v 8:00. → Koho, co nezapomeň? Že výuka začíná v 8:00.
  • Tip: Větu předmětnou můžeme někdy nahradit předmětem, např.: Nezapomeň na začátek výuky v 8:00.

4. Přívlastková

  • Vyjadřuje bližší informaci o (podstatném) jméně z věty řídící.
  • Ptáme se na ni: Jaký, který, čí? + jméno z věty řídící, které vedlejší věta rozvíjí.
  • Časté spojovací výrazy: kdo, co, který, jaký, čí, jenž, aby, kde, kdy
  • Př.: Markéta ztratila telefon, který nedávno dostala.Jaký telefon Markéta ztratila? Ten, který nedávno dostala.
  • Tip: Větu přívlastkovou můžeme nahradit přívlastkem, např.: Markéta ztratila nový telefon.

5. Doplňková

  • Vyjadřuje bližší informaci o ději, který se týká jména ve větě řídící.
  • Ptáme se na ni: V jaké situaci? + sloveso a jméno z věty řídící.
  • Časté spojovací výrazy: jak, že, aby
  • Př.: Lucie viděla Zuzanu, jak běží na autobus. V jaké situaci viděla Lucie Zuzanu? Jak běží na autobus.
  • Tip: Věta doplňková bývá často po slovesech vnímání: vidět, slyšet, dívat se atd. Lze také nahradit doplňkem, např.: Lucie viděla Zuzanu běžet na autobus.

5. Příslovečná

  • Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící.
  • Ptáme se na ni: kde?, kdy?, jak?, proč?, do jaké míry?, za jakým účelem?, za jakých podmínek?, i přes co? atd. + věta řídící.
  • Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
  • Podle toho, jakou okolnost děje vyjadřují, je dělíme na různé druhy:
    • místní → kde?
    • časová → kdy?
    • způsobová → jak?
    • měrová → do jaké míry?
    • příčinná → proč?
    • účelová → za jakým účelem?
    • podmínková → za jakých podmínek?
    • přípustková → i přes co?
  • Př.: Lukáš nepřišel, protože neměl čas. Proč Lukáš nepřišel? Protože neměl čas.

    

Rozbory

Pomocí barviček označujete vybraná slova ve větách.


Druhy vedlejších vět souhrnně   


NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence