Moduly: úvod Přehled po ročnících Přehled učiva Přehled pokrytí RVP Přehled výsledků učení

Slovní druhy I

Typický ročník	5.
Interval vhodných ročníků	4.–5.
Učivo	určování slovních druhů, podstatná jména (rody, pády, vzory), přídavná jména, slovesa, předložky, spojky
Navazující modul	Slovní druhy II
Bezprostřední výsledky učení	Určí základní slovní druhy ve větě i izolovaně. Na příkladech vysvětlí význam základních mluvnických kategorií podstatných jmen a sloves. Určí rod, číslo, pád a vzor podstatných jmen. Určí osobu, čas a způsob sloves v jednoduchých tvarech.
Související RVP výsledky učení	JJK-CJL-001-ZV5-003 Vytváří vlastní písemná sdělení s využitím osvojených mluvnických a pravopisných pravidel a znalosti vybraných slohových útvarů.

Modul slouží jako úvod do světa slovních druhů a mluvnických kategorií. Žáci se učí rozpoznávat základní slovní druhy a určovat jejich mluvnické kategorie. Důraz je kladen na podstatná jména, jejich pády a vzory, které ovlivňují pravopis – s tímto tématem úzce souvisí modul Psaní i/y v koncovkách. Součástí modulu je také základní procvičování dalších slovních druhů, zejména přídavných jmen a sloves. Na tento modul navazují dva další, určené pro starší žáky, které porozumění slovním druhům dále prohlubují.

Bloky a dosažený postup

Seznam Náhledy

1. Určování slovních druhů: základy

2. Určování slovních druhů ve větách

3. Určování podstatných jmen, jejich rodu a čísla

4. Pády

5. Vzory

6. Přídavná jména

7. Slovesa

8. Předložky, spojky

9. Slovní druhy (opakování, těžší)

1. Určování slovních druhů: základy

Určování slovních druhů

Souhrn tématu

Tipy k určování slovních druhů

slovní druh tipy k určování příklady 1. podstatná jména Můžeme si u nich říct TEN, TA, TO. ten pes, ta láska, to psaní 2. přídavná jména Ptáme se na ně JAKÝ?, KTERÝ?, ČÍ? malý, růžový, tygrův 3. zájmena Zkusíme si za zájmeno dosadit slovo, které zastupuje. její sešit → Lenčin sešit, my → já a Pavel 4. číslovky Ptáme se na ně KOLIK?, KOLIKRÁT?, KOLIKÁTÝ?, KOLIKERY?, KOLIKANÁSOBNÝ? pět, dvakrát, třetí, sedmery, dvojnásobný 5. slovesa Ptáme se na ně CO KDO DĚLÁ? běží, skákat, malovala 6. příslovce Ptáme se na ně KDY?, KDE?, KAM?, JAK? včera, tady, domů, zeleně 7. předložky Nikdy nestojí ve větě osamoceně, vždy je za nimi podstatné jméno, přídavné jméno, zájmeno nebo číslovka. Sedí na schodech. Vidí na ně. 8. spojky Nachází se vždy mezi dvěma slovy, mezi dvěma větami nebo na začátku věty. Šel a šel, když uviděl dům. Než k němu došel, dům zmizel. 9. částice Často se pletou se spojkami a příslovci, ale částice nespojují slova ani věty a nejde se na ně správně zeptat jako na příslovce. To si snad děláte legraci?! Že ho pusa nebolí. Ať mi není zima. 10. citoslovce Mohou samostatně fungovat i mimo větu. au, žbluňk, mňau, bum

Význam kontextu

Při určování slovních druhů si musíme dávat pozor na kontext, tj. jak je slovo použito ve větě. Některá slova mohou zastávat roli různých slovních druhů. Jejich roli určuje právě kontext (zapojení do věty).

kolem: Přijel s píchnutým kolem (podstatné jméno). Neběhej kolem (předložka) mě. Šel jen tak kolem (příslovce).
má: Pavla má (sloveso) hlad. Ta bota je má (zájmeno).

Slovní druhy

Učební pomůcka

2. Určování slovních druhů ve větách

3. Určování podstatných jmen, jejich rodu a čísla

Podstatná jména: rody

Souhrn tématu

V češtině rozlišujeme u podstatných jmen tři různé rody: rod mužský, rod ženský a rod střední. Mužský rod se dělí na životný a neživotný.

Rod podstatného jména zjistíme pomocí ukazovacích zájmen TEN, TA, TO (ten pes – rod mužský, ta žena – rod ženský, to dítě – rod střední).

Životnost podstatných jmen rodu mužského zjistíme, řekneme-li si jméno v 1. a 4. pádě:

Pokud se tvar změní, je životný (ten sněhulák, vidím sněhuláka – životné).
Pokud se tvar nezmění, je neživotný (ten hrad, vidím hrad – neživotné).

Pozor: Gramatická životnost se nemusí vždy shodovat s životností přirozenou. Například sněhulák, kostlivec, nebožtík a strašák jsou rodu životného, i když nežijí. Naopak strom a keř jsou rodu neživotného, i když jsou živé. Některá zákeřná slova navíc mohou mezi životností a neživotností kolísat (např. ledoborec, slaneček, koníček, ukazatel).

4. Pády

Podstatná jména: pády

Souhrn tématu

V češtině rozlišujeme 7 pádů:

1. pád nominativ Kdo? Co?Pracuje jako dělník. Sova létá tiše. Jana je moje spolužačka.2. pád genitiv Koho? Čeho?Cesta vedla z města. Běhal kolem domu. Chtěl sklenici vody. Poslouchali projev prezidenta.3. pád dativ Komu? Čemu?Navzdory počasí přišel včas. Objednal synovi špenát. Sednul si ke krbu.4. pád akuzativ Koho? Co?Viděl lupiče krást. Přinesl obrázkovou knihu. Rychle šlápl na brzdy.5. pád vokativ Oslovujeme, volámeHonzo, pojď sem! Pane Vomáčko, děkuji. Pane poslanče a pane soudce, dobrý den.6. pád lokál O kom? O čem?Nemluv pořád o jednorožcích. Pomáhali starým lidem v okolí školy. Na lednici je prach.7. pád instrumentál S kým? S čím?Kreslili tužkou. Vyznamenal se svou statečností. Jmenovali ho ředitelem.

Určování pádů

Při určování pádu se ptáme celou pádovou otázkou. To je důležité především u rozlišování 1. a 4. pádu, které mají část pádové otázky stejnou (co?).

Příklady: určování pádů ve větách

Uvařili jsme si čaj.
Koho, co jsme uvařili? → 4. pád.
Naber vodu ze sudu.
Naber z koho, čeho? → 2. pád.
Poslal jsem dědovi dopis.
Komu, čemu jsem poslal dopis? → 3. pád.
Nedaleko zaštěkal pes.
Kdo, co zaštěkal? → 1. pád.
Vymažu formu máslem.
Kým, čím vymažu formu? → 7. pád.

Význam pádů

5. Vzory

6. Přídavná jména

7. Slovesa

8. Předložky, spojky

9. Slovní druhy (opakování, těžší)

Náměty na doplňkové aktivity

Vymýšlení vět podle zadaných slovních druhů

Žáci dostanou jako zadání šablony ze slovních druhů, např. „[podstatné jméno] [sloveso] [přídavné jméno] [podstatné jméno]“. Úkolem je vymyslet pro každou šablonu smysluplnou větu, ve které budou slova odpovídat šabloně (pro uvedený příklad tedy třeba „Tomáš zahlédl malou žábu.“).

Slovní druhy I