Slova a jejich význam

Rodný jazyk si většinou osvojujeme přirozeným způsobem prostřednictvím rozhovorů a četby. Jazyk má však mnoho zákoutí, která je dobré aktivně prozkoumávat, protože v průběhu každodenního života na ně nemusíme narážet v dostatečné míře. Ovládnutí jazyka v plné šíři nám umožňuje lépe porozumět světu a lépe se vyjadřovat.

• Vztahy slov – synonyma, antonyma, slova nadřazená a podřazená…
• Vlastnosti slov – konkrétní, abstraktní, spisovná, nespisovná, neutrální, citově zabarvená…
• Slovní zásoba – lidé, předměty, zájmy, popisná slova, odborné pojmy…
• Frazémy – přísloví, přirovnání, idiomy, ustálená slovní spojení…
• Slovní hrátky a hádanky – hádanky klasické i moderní, indície, přesmyčky…

Slova v jazyce jsou ve vzájemných vztazích. Správné používání a porozumění těmto vztahům slov nám umožňuje přesnější a jasnější vyjádření našich myšlenek.

• Synonyma (slova souznačná) jsou slova, která mají stejný nebo podobný význam a lze je za určitých okolností zaměňovat. Příklad: chlapec a hoch.
• Antonyma (slova protikladná) jsou slova opačného, protikladného významu. Příklad: studený a teplý.
• Homonyma (slova souzvučná) jsou slova, která mají stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou), ale jiný význam. Příklad: rys ostrovid, osobnostní rys.
• Paronyma jsou slova s podobným zápisem, ale jiným významem. Paronyma jsou často zdrojem chyb a překlepů. Příklad: adoptivní, adaptivní.
• Slova nadřazená, podřazená a souřadná jsou slova, která jsou ve vzájemném významovém vztahu. Nadřazená slova jsou obecnější než podřazená, slova souřadná jsou na stejné úrovni. Příklady:
  • slovo ovoce je nadřazené slovu jablko,
  • slovo postel je podřazené slovu nábytek,
  • slova jablko a hruška jsou souřadná.

Slova mohou být i v mnoha dalších vztazích, např. vztah celek – část (strom – list) či vyjádření funkce (např. kladivo – zatloukat). Pro procvičení hledání různých vztahů slov se používá cvičení na slovní analogie.

Synonyma (slova souznačná), jsou slova nebo výrazy, které mají vzájemně stejný nebo podobný význam a lze je za určitých okolností zaměňovat.

Úplná synonyma jsou slova (2 nebo víc), která mají úplně stejný význam a lze je kdykoli volně zaměnit (kromě ustálených obratů). Úplná synonyma jsou v češtině vzácná (např. chlapec a hoch), nejčastěji jde o přejatá (tj. původně cizí) slova a jejich české ekvivalenty (např. basketbal a košíková, polynom a mnohočlen).

Neúplná (částečná) synonyma mají významy blízké, ale ne úplně stejné. Mohou se lišit tak, že jedno ze slov vyjadřuje větší míru významu (studený a ledový) nebo že se používá jen konkrétní oblosti (chlapec a ogar, synek) či vyjadřuje jiné citové zabarvení (nos a frňák, pejsek a čokl). Můžeme je zaměňovat tedy jen v některých případech.

Antonyma (slova protikladná, opozita) jsou slova opačného, protikladného významu. Znamená to tedy, že pokud máme dvě slova, jedno je přesným opakem druhého (velký –⁠ malý, správně –⁠ špatně). Některé slovo může mít více antonym, zejména pokud má více významů. Ne všechna slova k sobě mají antonyma (například číslovky a zájmena antonyma nemají).

Homonyma (slova souzvučná) jsou slova, které má stejnou podobu (zvukovou nebo grafickou) ale rozdílný význam i původ.

Příklady homonym:

• hranice (hranice dřeva, hranice mezi státy)
• rys (rys ostrovid, osobnostní rys)
• kolej (kolej jako studentská ubytovna, kolej jako dopravní zařízení)
• los (los jako zvíře, los do loterie)

Slova nadřazená jsou slova, která jsou obecnější než jiná slova. Příklady:

• Slovo ovoce je nadřazené slovům jablko, hruška, banán.
• Slovo nábytek je nadřazené slovům postel, stůl, židle.

Slova podřazená jsou slova, která jsou konkrétnější než jiná slova. Jde o opačný vztah k nadřazenosti:

• Slova jablko, hruška, banán jsou všechna podřazená slovu ovoce.
• Slova postel, stůl, židle jsou všechna podřazená slovu nábytek.

Slova souřadná jsou slova, která jsou na stejné úrovni. Slova jablko a hruška jsou vzájemně souřadná. Souřadná slova bývají ve větách spojena spojkami „a“, „nebo“, „ani“. Příklad: Uprostřed místnosti stál stůl a židle.

Slovní analogie je typ problému, při kterém si procvičujeme hledání vztahů mezi slovy. Typická forma slovní analogie má podobu tří slov, kde první dvě jsou v určitém vztahu. Úkolem je pak doplnit vhodné čtvrté slovo, aby druhá dvojice byla ve stejném vztahu. Příklad: kůň – stáj; pes – ??? (kůň bydlí ve stáji, potřebujeme tedy doplnit slovo, které vyjadřuje, kde bydlí pes: bouda).

Slovní analogie mohou výužívat celou řadu slovních vztahů:

• souznačnost, např. kluk – hoch
• protikladnost, např. teplý – studený
• nadřazenost a podřazenost, např. jablko – ovoce
• souřadnost, např. pes – kočka
• vztah celek – část, např. strom – list
• vyjádření funkce, např. kladivo – zatloukat
• vztah použití či vytvoření, např. pták – hnízdo
• podobnost na úrovni zápisu (přesmyčky, zápis pozpátku), např. kos – sok

Některé dvojice slov znějí podobně, ale mají úplně jiný význam. Například odbor a obor, redakční a redukční, adaptovat a adoptovat. Takové dvojice slov se označují jako paronyma. Tento pojem není až tak důležitý, důležité je umět správně volit slova. Jinak se vám může stát, že renomovaného astronoma označíte za renovovaného astrologa, což by byl pořádný trapas.

Nejde však jen vyhýbání se trapasům. Správná volba slov je klíčová pro přesnou a efektivní komunikaci. Například v právním nebo lékařském kontextu může nesprávné použití termínu mít vážné následky.

Některá slova vyjadřují nebo navozují určité pocity. Taková slova označujeme jako citově zabarvená. Liší se od slov neutrálních, která jsou více objektivní a nenesou v sobě žádný emocionální náboj. Příklady:

• neutrální slova: pes, dům, dívka, kniha, škola
• citově zabarvená slova: pejsek, hafan, domeček, barabizna, holčička

Podle toho, jaký citový vztah vyjadřují, můžeme citově zabarvená slova ještě dále dělit na lichotivá, která vyjadřují kladný vztah, a hanlivá, která vyjadřují záporný vztah.

Proč je užitečné umět slova takto rozlišovat?

• Lépe si uvědomíme, jak slova ovlivňují emoce a postoje posluchačů.
• Můžeme vhodně volit slova podle situace.
• Pomáhá nám to důkladně porozumět literárním dílům, básním nebo i veřejným projevům, kde citové zabarvení hraje významnou roli v přenosu myšlenek a pocitů.

Podstatná jména konkrétní označují věci, které můžeme vidět, slyšet, cítit nebo se jich dotknout. Jsou to věci, které opravdu existují a můžeme je vnímat našimi smysly. Příklady: stůl, pes, jablko, auto. Když řekneme tato slova, obvykle si dokážeme představit, jak tyto věci vypadají nebo zní.

Podstatná jména abstraktní označují věci, které nemůžeme vnímat našimi smysly. Místo toho popisují myšlenky, pocity, stavy nebo kvality. Příklady: láska, čas, radost, moudrost. Tato slova označují něco, co nemůžeme vidět nebo se toho dotknout, ale můžeme o tom přemýšlet nebo to cítit.

Spisovná slova jsou jsou považována za správná a oficiální, můžeme je najít například ve Slovníku spisovné češtiny. Spisovná slova se používají ve škole, v knihách a formálních situacích (například při rozhovoru s panem ředitelem nebo s úředníkem).

Nespisovná slova jsou taková, která slyšíme v běžné řeči, ale nejsou považována za správná v psaní nebo ve formálních situacích. Nespisovná slova používáme běžně například při hovoru s kamarády.

Příklady spisovných slov a výrazů: polévka, gymnázium, velké boty, odpadkový koš, sestra.

Příklady nespisovných slov a výrazů: polívka, gympl, velký boty, odpaďák, ségra.

Slovní zásoba označuje soubor všech slov, která člověk zná. Aktivní slovní zásobu představují slova, která člověk běžně používá ve svém životě. V češtině tvoří aktivní slovní zásobu u dospělého člověka asi 10 tisíc slov. Pasivní slovní zásoba zahrnuje i slova, která člověk rozpozná a chápe, ale běžně nepoužívá. Ta je ještě několikanásobně větší než aktivní slovní zásoba.

Velkou část slovní zásoby v rodném jazyce se naučíme přirozeně. Od dětství neustále vstřebáváme nová slova a fráze z okolního prostředí. Toto učení probíhá neformálně, například skrze rozhovory s rodinou, přáteli, při sledování filmů nebo čtení knih.

Přestože si mnoho slov osvojíme tímto přirozeným učením, stojí za to věnovat se aktivnímu rozšiřování naší slovní zásoby. To nám umožní získat nejen širší, ale také hlubší znalost jazyka. Díky tomu pak můžeme používat jazyk bohatěji a efektivněji: dokážeme jasněji komunikovat, lépe chápeme složité texty, přesněji vyjadřujeme složitější myšlenky.

Tato sekce zahrnuje procvičování slovní zásoby související s lidmi.

Přehled členů rodiny a jejich vztahů zachycuje následující diagram:

Krom slov pro označení těchto základních příbuzných máme i slova pro označení nevlastních příbuzných (otčím, machecha, pastorkyně), příbuzných křtem (kmotr, kmotřenka) a osob, kterým někdo blízký zemřel (sirotek, pohrobek, vdova).

Tato sekce zahrnuje procvičování slovní zásoby související s předměty.

Ve cvičeních si můžete procvičit například následující slova pro popis oblečení: baret, brodicí holínky, bryndák, běžkařské boty, čelenka, čepice, dioptrické brýle, dres, džíny, holínky, kabelka, kalhoty, klobouk, knoflík, kopačky, kozačka, košile, kravata, kraťasy, kuchařská čepice, kšilt, kšiltovka, mokasíny, motýlek, ochranné brýle, opasek, palčáky, papuče, peněženka, plenka, polobotky, polokošile, ponožky, pracovní rukavice, páska přes oko, přilba, sandále, sluneční brýle, šála, tenisky, tkanička, tričko, turistické boty, vysoká bota, zip, zástěra, žabky.

Ve cvičeních si můžete procvičit například následující školní a kancelářské pomůcky: děrovačka, fixa, glóbus, guma, gumička, jmenovka, kalendář, kalkulačka, kancelářská sponka, kniha, krabice, kroužkový blok, kružítko, křída, lepicí páska, lupa, mapa, nástěnka, nůžky, obálka, odkladač, ořezávátko, papír, pravítko, propiska, psací pero, psací podložka, připínáček, rozešívačka, sešívačka, složka, svorky, šanon, školní pouzdro tabule, tužka, tyčinkové lepidlo, úhloměr, zvýrazňovač.

Ve cvičeních si můžete procvičit například následující kuchyňské potřeby: brčko, džbán, gril, hliníková fólie, hořák, hrnec, hrníček, konvice, korek, kráječ vajec, kávovar, lednička, lis na česnek, louskáček, lžíce, metla, mikrovlnná trouba, miska, mixér, naběračka, nůž, odkapávač, odměrka, otvírák, podnos, prkýnko, pánvička, párátko, přesýpací hodiny, sekáček, solnička, sporák, struhadlo, stěrka, sítko, škrabka, šťouchadlo na brambory talíř, toustovač, trychtýř, tác na dort, vidlička, vršek od láhve, váha, váleček, vývrtka, zapékací miska.

Oblast hudby je velmi široká a vyskytuje se v ní mnoho pojmů, které hudebníci potřebují znát. Základem je znalost hudebních nástrojů, což patří i k všeobecnému vzdělání. Takový klavír a kytaru pozná skoro každý. Ale co třeba klarinet, pozoun, violoncello či benžo?

Ve cvičeních si můžete procvičit například následující nářadí: baterka, brousek, brusný papír, dláto, foukač listí, francouzský klíč, gumová stěrka, hrablo, hrábě, kapesní nůž, kbelík, kladivo, kleště, klíč, kolečko, konev, krumpáč, křovinořez, lampa, lano, lepicí páska, lopata, malířská stěrka, malířský váleček, motorová pila, motyka, měřicí pásmo, odlamovací nůž, palice, pila, plotostřih, pracovní helma, pružný upínač, pákové kleště, rudl, ruční hrábě, sbíječka, sekačka na trávu, sekera, startovací kabely, svěrák, tlakový čistič, vidle, vodováha, vrtačka, vysavač, zahradnické nůžky, zvedák, zámek, šicí stroj, škrabka na led, šroubovák, štětec, žebřík.

Tato sekce zahrnuje procvičování slovní zásoby související s různými volnočasovými zájmy.

Jaký je rozdíl mezi biatlonem a triatlonem? Zní to podobně, ale jsou to úplně jiné sporty. A co ofsajd, aut a brejk? Fotbalista, který v tom nemá jasno, bude na tréninku brzy ztracen. Dobrá slovní zásoba v oblasti sportu je užitečná jak pro ty, kdo se sportu aktivně věnují, tak pro ty, kdo sportovní události pasivně sledují.

Tato sekce zahrnuje procvičování slovní zásoby určené pro pojmenování světa kolem nás.

Ve cvičeních si můžete procvičit například následující dopravní prostředky: auto, autobus, bitevní loď, buldozer, člun dodávka, dětské kolo, džíp, invalidní vozík, jízdní kolo, kamion, koloběžka, motocykl, motorový člun, míchačka cementu, nákupní vozík, parní válec, plachetnice, psí spřežení, přívěs, přívěsný vozík, raketa, rover, sekačka na trávu, sportovní letadlo, stíhačka, tank, trajekt, traktor, tříkolka, vlak, vrtulník, vysokozdvižný vozík, výletní loď.

Tato sekce zahrnuje procvičování slovní zásoby v oblasti přídavných jmen.

Některé dvojice slov znějí podobně, ale mají úplně jiný význam. Například odbor a obor, redakční a redukční, adaptovat a adoptovat. Takové dvojice slov se označují jako paronyma. Tento pojem není až tak důležitý, důležité je umět správně volit slova. Jinak se vám může stát, že renomovaného astronoma označíte za renovovaného astrologa, což by byl pořádný trapas.

Nejde však jen vyhýbání se trapasům. Správná volba slov je klíčová pro přesnou a efektivní komunikaci. Například v právním nebo lékařském kontextu může nesprávné použití termínu mít vážné následky.

Frazém je ustálené slovní spojení s vlastním významem. Význam frazému nemusí být možné odvodit z běžných významů jednotlivých slov (např. ztratit hlavu), takový frazém se označuje také jako idiom. Příklady frazémů jsou rčení (házet perly sviním), přísloví (Dvakrát měř, jednou řež.), pranostiky (Únor bílý, pole sílí.), přirovnání (mazaný jako liška).

Frazémy jsou významným prvkem každého jazyka. Znalost frazémů usnadňuje pochopení kontextu a skrytých významů v rozhovorech nebo textech. Může také zlepšit schopnost vyjadřování.

Procvičování je rozděleno do následujících částí:

• Přísloví
• Přirovnání
• Idiomy, ustálená spojení
• Slovní spojení

Přísloví jsou krátké výroky, které vyjadřují nějakou pravdu, moudrost, zkušenost či radu. Tvoří důležitou součást lidové slovesnosti a najdeme je v mnoha jazycích a kulturách. Přísloví mají často metaforický charakter a využívají srovnání, alegorii nebo symboly.

Níže najdete možnost procvičit si téma přísloví pomocí několika z našich standardních cvičení. Krom toho tu máme pro zpestření přísloví ztvárněná piktogramy.

Přirovnání je pojmenování na základě srovnání či podobnosti. Přirovnání často používají nadsázku.

Příklady přirování:

• zdravý jako řípa
• hlas jako zvon
• kyselý jako ocet
• ostrý jako břitva
• mlsný jako kočka
• pevný jako skála
• kluk jako buk

Idiomy

Idiom je víceslovný výraz, jehož význam nelze odvodit z běžného významu jednotlivých slov. Je to skupina slov, která získala speciální význam, často kulturně nebo historicky podmíněný. Idiomy barvitým způsobem vyjadřují myšlenku nebo situaci. Příklady:

• jádro pudla – označuje „podstatu věci“, nesouvísí nijak se psem
• natáhnout bačkory – hovorový výraz pro „umřít“, nesouvisí nijak s tím, že by někdo doslovně natahoval obuv

Ustálená slovní spojení

Ustálená slovní spojení pak obecněji označují spojení spojení slov, která mají ustálený význam a často se používají jako celky. Význam někdy odpovídá dílčím slovům, často má však slovní spojení specifický význam. Příklady:

• být v sedmém nebi – být velmi šťastný nebo nadšený
• mít ostré lokty – jednat agresivně, bezohledně
• mít poslední slovo - mít rozhodující slovo v nějaké situaci

Pokud chceme, aby nám ostatní dobře rozuměli, musíme používat slovní spojení správně. Pokud jsme v šestém nebi nebo máme poslední písmeno, tak se těžko domluvíme.