Diktáty online – 9. třída (9. ročník)

Rychlá příprava na diktáty. Do textu o rozsahu jednoho odstavce doplňujete na vybraná místa správnou variantu ze dvou možností. Naše diktáty mají snadné ovládání (můžete využít myš nebo šipky) a průběžné vyhodnocení. K dispozici je více než 160 diktátů se zajímavými příběhy.

Pokud máte zájem o klasické diktování s kompletním zápisem, přejděte na mluvené diktáty (nenechte si je ujít, jsou nyní výrazně vylepšeny).

Vybrána třída: 9. třída (úzký výběr)

Velká písmena

Velká písmena: místa
Velká písmena: budovy, stavby   

Ukázky

Velká písmena: budovy, stavby

Městem s rouškou přes oči

Už jste někdy fotili, aniž jste věděli co? Mně se tak povedlo podruhé objevit město, které jsem znal jako své boty. Před   otelem   rand jsem si nechal od náhodného kolemjdoucího zavázat oči šátkem a domluvil se s ním, že se stane na čas mým průvodcem. Vycítil jsem, že míříme k budově   lavního   ádraží. Cvak! Jeden záběr naslepo. Teď se zpětně dívám na pořízené fotky. Zde je vidět část   radu   pilberk, zde Katedrála   vatého Petra a Pavla na Petrově, střecha   taré   adnice, okno z jedné z budov   agistrátu města Brna, průhled   ěnínskou   ranou, kus stromu před   azilikou   anebevzetí   anny Marie a ještě   ostel   ejsvětějšího   rdce   áně. Na posledním snímku se v dáli rýsuje   ila   ugendhat.

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

První čtení

Můj obdiv k literatuře trvá už odmalička, kdy jsem potají s baterkou pod dekou prožíval všechna dobodružství   edvídka   ú nebo poslouchal vyprávění o   akové   anence. Když jsem byl starší, vstoupil jsem do   unáka a stal se ze mě   kaut. V té době jsem četl   oglarovy   ochy od   obří   eky či napínavé příběhy z období   tředověku. Nejvíce mě uchvacoval život   icharda   vího   rdce a osudy   řemyslovců. I když i vyprávěnky ze života   ndiánů a   skymáků měly také něco do sebe. Naopak doba   lžbětinská mi tak fascinující nepřipadala. Když jsem pak na   ežíška dostal   iráskovy   taré pověsti   eské, staly se na dlouhou dobu mojí   iblí.

Různé výskyty I/Y

Jak jsme (ne)obsadili hrad

Minul   rok jsme s tátou a mámou dob   li hrad, opravdu! B   lo to začátkem l   stopadu, v neděl   , kdy jsme v   razili na v   let. Jako vhodný cíl jsme zvolil   Kunětickou horu. Místo uzdy koně m   máma vraz   la do ruky řidítka mého kola, na hlavu jsme si všichni umístil   přilb   ce a sm   kem jsme vjel   na polní cestu. Brz   jsme mohl   ocenit tátov   vůdcovské schopnosti, když jsme se ztratil   v lese. Vše se nakonec v   řešilo a m   stanul   pod onou horou. Doslova „dob   tí“ dlouhou objížďkou jsme se jal   dob   vat hrad. A to b   la katastrofa! S těžkým s   páním jsme se po celé hodině doplaz   li nahoru. Jaká škoda, že měl   zavřeno. V   heň v našich srdc   ch to ale neuhasilo!

NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence