Podobně znějící: Délka samohlásek

Délka samohlásek: i/í

Velká písmena: Velká písmena: lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: lidé, jména

Velká písmena: národy, skupiny osob

Velká písmena: instituce, organizace

Velká písmena: dny, období, události

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: Velká písmena: místa

Velká písmena: geografie, příroda, vesmír

Velká písmena: státy, oblasti

Velká písmena: města, části měst, ulice

Velká písmena: budovy, stavby

Velká písmena: mix místa

Čárky a interpunkce: Čárky: mix

Čárky před a, nebo

Čárky: speciální případy

Čárky v reálných textech

Rozbory vět, stavba slov: Stavba slov

Předpona, kořen, přípona, koncovka

Rozbory vět, stavba slov: Větné členy

Podmět vyjádřený a nevyjádřený

Podmět holý, rozvitý, několikanásobný

Druhy přísudku

Předmět (větný člen)

Přívlastek shodný a neshodný

Příslovečné určení

Doplněk

Větné členy obecně

Rozbory vět, stavba slov: Stavba vět

Věta hlavní

Poměry mezi hlavními větami

Poměry vedlejších vět

Vedlejší věty předmětné a doplňkové

Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové

Druhy vedlejších vět souhrnně

Rozbory vět, stavba slov: Druhy vět

Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent

Rozbory vět, stavba slov: Rozbory vět

Rozbory vět jednoduchých

Rozbory souvětí

Rozbory souvětí

„Kdyby byl gentleman, neoslovil by ji, dokud by je někdo nepředstavil.“Vyberte správný přísudek z první věty:„byl by“„byl by gentleman“Vyberte správný přísudek z druhé věty:„neoslovil by“„neoslovil“Vyberte přísudek ze třetí věty:„nepředstavil“„nepředstavil by“Výborně. Teď víme, že se souvětí skládá ze 3 vět, protože obsahuje 3 přísudky. Hlavní věta je věta druhá, s její pomocí určíme vedlejší věty. Hlavní věta je otázka, vedlejší odpověď. Vyberte správnou otázku, na kterou odpovíme první větou:Za jaké podmínky by ji neoslovil? Za podmínky, že by byl gentleman…Kdo, co by byl? Byl by gentleman.Na první vedlejší větu jsme se ptali „za jaké podmínky“, o jaký druh vedlejší věty se jedná?vedlejší věta příslovečná podmínkovávedlejší věta přívlastkováPomocí hlavní věty se zeptejte na třetí větu. V otázce použijte hlavní větu, odpovědí bude věta vedlejší:Jak dlouho by ji neoslovil? Dokud by je někdo nepředstavil.Kdo, co by je nepředstavil? Dokud by je někdo nepředstavil.Na vedlejší větu jsme se ptali „jak dlouho“, o jaký druh vedlejší věty se jedná?vedlejší věta předmětnávedlejší věta příslovečná časováV souvětí se nachází pouze jedna věta hlavní, o jaký druh souvětí se jedná?souvětí souřadnésouvětí podřadnéVyberte z nabídky správný graf souvětí:

Rozbory souvětí

„Tam, odkud přichází, je nemyslitelné, aby se žena vydala sama do noci bez doprovodu manžela, otce či bratra.“Kolik je v souvětí vět?43Jak jste to poznali?podle počtu čárekpodle počtu přísudkůJak zní první věta?„Tam, odkud přicházejí…“„Tam je nemyslitelné…“Jak zní přísudek v první větě?„je“„je nemyslitelné“Jak zní přísudek v druhé větě?„přichází“„odkud přichází“Jak zní přísudek v třetí větě?„vydala by se“„vydala se“Už víme, kolik je v souvětí vět i jak jsou v souvětí jednotlivé věty umístěny. Nyní najdeme větu hlavní. Je to ta, na kterou se nelze zeptat, naopak, pomocí hlavní věty se ptáme na ostatní věty v souvětí. Vyberte hlavní větu:„Tam je nemyslitelné…“„… odkud přichází…“Vyberte otázku, pomocí které potvrdíme, že věta „odkud přichází“ je vedlejší, tedy otázku, na kterou si odpovíme právě větou „odkud přichází“:„Kde je nemyslitelné, aby…?“ „tam, odkud přichází…“„Co je nemyslitelné, aby…?“ „tam, odkud přichází…“Když otázka zněla „kde“, o jaký druh vedlejší věty se jedná?vedlejší věty příslovečná místnívedlejší věta příslovečná časováVyberte otázku, pomocí které se zeptáte na druhou vedlejší větu:„Koho, co je nemyslitelné? Aby…“„Kdo, co je nemyslitelné? Aby…“Ptali jsme se prvním pádem, o jaký druh vedlejší věty se jedná?vedlejší věta předmětnávedlejší věta podmětnáProtože je v souvětí jen jedna věta hlavní, jedná se o souvětí:podřadnésouřadnéVyberte správný graf souvětí:

Grafy vět jednoduchých

Grafy souvětí

Slova a jejich význam: Slovní zásoba

Slovní zásoba

Tituly, hodnosti

Charakteristiky osob

Lidé: akce, vztahy (slovesa)

Vlastnosti a popisy lidí

Lidé: mix

Móda, společnosti

Kultura a umění

Politika a historie

Jazyk a literatura

Ekonomika

Věda, medicína, technika

Přídavná jména: popis světa, věda

Slovní spojení

Čtení: Čtení textů

Naučné a odborné texty

Wikipedie

Apollo 13

Let Apollo 13 byl sedmým pilotovaným letem programu Apollo. Jeho cílem bylo uskutečnit třetí přistání lidské posádky na povrchu Měsíce, tentokrát v oblasti Fra Mauro. V průběhu letu však došlo k výbuchu jedné z kyslíkových nádrží, který vážně poškodil servisní modul. Následky výbuchu nejen zabránily posádce splnit úkol letu, ale ohrozily životy jejích členů. Řídicí středisko v Houstonu muselo v průběhu následujících čtyř dnů s vynaložením nesmírného úsilí vyvinout nouzové scénáře, díky nimž se podařilo posádku dopravit živou zpět na Zemi. Přestože Apollo 13 nesplnilo zadaný úkol, stal se jeho let legendou. Na motivy této události, kterou Jim Lovell popsal ve své knize Lost Moon (Ztracený Měsíc), natočil režisér Ron Howard v roce 1995 film s názvem Apollo 13, v němž ztvárnil hlavní roli Jima Lovella herec Tom Hanks.

Populárně naučné texty

Polární oblasti

Rezavé zbarvení plujícího ledu je nejčastěji z pigmentů řas. Když na polární končiny svítí slunce, ale mořský led ještě není roztátý, slouží jako jakýsi „skleník“ pro jednoduché řasy (rozsivky) a velká společenství mořských korýšů. Nejdůležitější je 6 cm velká krunýřovka Euphausia superba, kterou nejčastěji nazýváme kril. Když led roztaje, vytváří tento kril obrovská hejna, která přímo či nepřímo živí prakticky všechny organismy v polárních mořích i na pevnině.

Na souši existuje jen 50 druhů mechů a lišejníků a pouhé 3 kvetoucí rostliny. Lišejníky narůstají pouze 1 mm za rok. Proto je zakázáno chodit po rostlinách, protože jeden krok může zničit staletou rostlinku. Nízká produkce suchozemské biomasy neumožňuje existenci fauny nezávislé na moři.

(z časopisu Mensa)

Články, rozhovory, názory II

Horníček

Miroslav Horníček byl český herec a komik. V jednom svém pořadu odpovídal na dotazy diváků. Zde je pár ukázek:

Je Pythagoras proslulý ještě něčím jiným než tím, že vymyslel vlastní větu?

V matematice to stačí. V literatuře naopak je mnoho spisovatelů proslulých přesto, že dosud nevymysleli ani jednu svou vlastní větu.

Krok měl tři dcery. Kazi, Tetu, Libuši. S kým?

Naučte se přijímat historická fakta bez pochybností a otázek. Taky se neptáme, s kým měl Karel IV. vlast.

Mohu dávat slepicím pít horkou vodu, aby snášely vařená vejce?

Žádná slepice nesnese horkou vodu. Natož vařená vejce.

Imaginární slova

Chomtavci

V Želoseči žijí tři druhy chomtavců. Prvním druhem jsou kafouni, kteří mají osm šlapounů a žourají především maskózně (k maskóznímu žourání je potřeba alespoň šest šlapounů). Druhým druhem jsou hefanové, kteří mají šlapounů méně než kafouni a žourají výhradně v noci. Posledním druhem jsou tefasnové. Ti žourají lazovidně, pravděpodobně proto, že mají pouze dva až čtyři šlapouny. Lazovidní žourání se vyskytuje i u ostatních chomtavců, ale jen velmi zřídka.

Příbalové letáky

Ibalgin 400

Přípravek je vzhledem k množství léčivé látky v jedné tabletě určen pro dospělé a dospívající nad 12 let. Pro děti ve věku 6 – 12 let je vhodný přípravek s obsahem 200 mg ibuprofenu (Ibalgin 200), dětem do 6 let věku je určen ibuprofen v suspenzi (Ibalgin sus).

 

I. Doporučené dávkování při bolestech, při horečnatých onemocněních:

Dospělí a dospívající nad 12 let užívají obvykle 1 potahovanou tabletu Ibalgin 400 3krát denně, a to 1 potahovanou tabletu jednorázově nebo podle potřeby, nejvýše 3 potahované tablety denně. Odstup mezi jednotlivými dávkami je nejméně 4 hodiny.

Pokud bolesti nebo horečka při léčbě přípravkem Ibalgin 400 po 3–5 dnech neustupují nebo se zhorší, poraďte se o dalším postupu s lékařem. Bez porady s lékařem neužívejte přípravek déle než 7 dnů.

Potahované tablety se polykají celé, zapijí se dostatečným množstvím tekutiny. Jestliže se během léčby objeví zažívací obtíže, lék užívejte během jídla nebo jej zapijte mlékem.

Kompletní příbalový leták

Spisovatelé

Anton Pavlovič Čechov

Anton Pavlovič Čechov se narodil v Rusku roku 1860 jako jedno ze šesti dětí majitele kupeckého krámku. Antonův otec toužil po tom, aby jeho děti dosáhly co nejvyššího vzdělání, avšak když bylo Antonovi 16 let, otec zkrachoval a Anton si až do maturity sám vydělával na živobytí doučováním. Roku 1879 odešel z rodného Taganrogu do Moskvy, aby studoval na tamější lékařské fakultě. V té době začal psát humorné povídky, které publikoval v různých humoristických časopisech pod pseudonymem Antoša Čechonte. Tak uživil Anton nejen sebe, ale i svou matku a mladší sourozence. Po dokončení univerzity vykonával povolání lékaře jen krátce a od roku 1886 se už plně věnoval jen psaní. Čechovovy povídky bývají úsporné s překvapivou pointou. Často dokážou čtenáře dojmout. Ve zralé povídkové tvorbě usiluje Čechov o maximální objektivitu. Byl vnímavý pozorovatel a mistrně dokázal zachytit detail, na jehož základě odhalil nedostatek hrdiny a potažmo i celé tehdejší společnosti. Kromě povídek, z nichž asi nejznámější je Dáma s psíčkem (1899), se Čechov pokoušel psát drobné divadelní hry, ve kterých zachycoval ubíjející všednost beroucí postavám sílu uskutečnit své sny. Těžko se s nimi ale prosazoval, protože se v těchto hrách v podstatě nic neděje, vlastní drama se neodehrává ani tak na jevišti jako v nitru hrdinů. Průlom způsobilo až uvedení dramatického kvarteta Racek (1896), Strýček Váňa (1897), Tři sestry (1901) a Višňový sad (1904) v režii K. S. Stanislavského na scéně Moskevského uměleckého divadla. Od té doby začala být Čechovova dramata známá po celém světě. Zemřel roku 1904 na tuberkulózu.

Klimatické změny

Dopady změny klimatu

Důkazy pozorovaných dopadů změny klimatu jsou nejsilnější a nejkomplexnější u přírodních systémů. V mnoha oblastech měnící se srážky nebo tání sněhu a ledu mění hydrologické systémy a ovlivňují množství a kvalitu vodních zdrojů (střední spolehlivost). Mnoho suchozemských, sladkovodních a mořských druhů změnilo zeměpisné oblasti rozšíření, sezónní aktivity, migrační cesty, četnost výskytu, změnilo se také vzájemné působení druhů, a to v reakci na probíhající změnu klimatu (vysoká spolehlivost). Některé dopady na lidské systémy jsou také připisovány změně klimatu, s větším nebo menším podílem změny klimatu, kterou lze odlišit od jiných vlivů. Vyhodnocení mnoha studií, které pokrývají širokou škálu regionů a plodin, ukazuje, že negativní dopady změny klimatu na výnosy plodin byly častější než pozitivní dopady (vysoká spolehlivost). Některé dopady okyselování oceánů na mořské organismy byly přisouzeny antropogenním vlivům (střední spolehlivost).

Básně

NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence