Psaní i/y: Měkké a tvrdé souhlásky

Měkké a tvrdé souhlásky

Psaní i/y: Vyjmenovaná slova

Vyjmenovaná slova po B

Vyjmenovaná slova po L

Vyjmenovaná slova po M

Vyjmenovaná slova po P

Vyjmenovaná slova po S

Vyjmenovaná slova po V

Vyjmenovaná slova po Z

Vyjmenovaná slova: mix

Slovní druhy: Přídavná jména

Určování přídavných jmen

Slovní druhy: Příslovce

Určování příslovcí

Slovní druhy: Předložky

Určování předložek

Slova a jejich význam: Slovní zásoba

Rodinní příslušníci

Části těla

Oblečení

Školní a kancelářské pomůcky

Kuchyňské potřeby

Hudební nástroje

Nářadí

Předměty: mix

Sport

Jídlo a vaření

Dům, části domu, nábytek

Město

Venkov, zahrada

Dopravní prostředky

Čtení: Čtení slov

Doplňování písmen do slov: velká písmena

Doplňování písmen do slov: malá písmena

Čtení slov: velká písmena

Čtení slov: malá písmena

Čtení: Čtení vět

Krátké věty psané velkými písmeny

Čtení vět jednoduchých

Čtení delších vět

Básničky a písničky

A když se ti nechce   ,
budem ovce   ,
šly přes   ,
pod ní   ,
v dlouhé řadě za   .
(Jan Skácel, Uspávanka s počítáním ovcí)

počítatberanemkámenspátlávku

Básničky a písničky

Srnka má sraz na  
se srnkami z   .
Když se sejdou, tak se   ,
chodí stále stejnou   .
Sotva zvětří  
skokem berou do   .
(Pavlína Lörinczová)

pasoutrasounebezpečípoliokolízaječí

Básničky a písničky

Domeček, louka,   a děti
a vločka   letí, letí,
a nedoletí,   je,
než spadne na   , roztaje.
(Jan Skácel, První sníh)

stromzemsněhumalá

Prašina (V. Matocha)

Jirka Klimeš se   na mobil.

Jirka   za dědou na Prašinu poprvé sám.

Nikdo   , proč se na Prašině dějí divné věci.

Jirka se z Prašiny nikomu o pomoc   .

nedovolápodívalnevědělšel

Prašina (V. Matocha)

Máma Jirku vodila bludištěm   uliček.

Vědci psali o Prašině články do   časopisů.

Ještě v druhé půlce devatenáctého století byla Prašina jednou z   pražských čtvrtí.

Do   domů se začali stahovat ti, kteří se stranili světa.

nejvýstavnějšíchopuštěnýchkřivolakýchodborných

Děti z Bullerbynu (A. Lindgrenová)

Když někdo myslí, že je člověk velký, a druhý zase, že je malý, je možná starý zrovna tak   .

Ale já umím utíkat   rychle jako Bosse.

Někdy, když se mě Lasse a Bosse chtějí zbavit, tak mě Lasse chytí a drží a Bosse zatím běží   , aby měl náskok.

Mám Brittu a Annu ráda stejně, ale Annu možná   víc.

akoráttrošinkustejněnapřed

Čtení: Čtení textů

Krátké texty

Příběhy

Pohádky s kečupem

Šípková Růženka

V jednom zámku se narodila princezna jménem Růženka. Tři sudičky jí předpověděly budoucnost. První jí přisoudila krásu. Druhá byla zlá a řekla: „Až jí bude šestnáct let, píchne se o MED do prstu a zemře.“ Třetí sudička byla hodná. Nemohla sudbu zrušit, ale alespoň ji změnila: „Nezemře, ale bude sto let spát.“ Jak to král s královnou slyšeli, nechali z království odstranit všechny HOŘČICE s trny. Když ale bylo Růžence šestnáct let, objevila se na zámku neznámá stařena, která Růžence ukázala krásnou MARMELÁDU. Růženka takovou květinu nikdy neviděla, chytla ji, píchla se do prstu a rázem usnula a s ní celé království. Po sto letech jel okolo KEČUP. Uviděl zámek celý hustě zarostlý. Dlouho se trním prosekával, až našel v komnatě krásnou spící princeznu. Políbil ji, PAŠTIKA se probudila a s ní i celé království.

Liška Adéla

Vodoměrka

Liška Adéla došla k rybníku, kde se na průzračné hladině klouzala vodoměrka.

„Jak to děláš, že se udržíš nad vodou?“ zeptala se Adéla.

„To je jednoduché, mám na nohou malé vzduchové váčky, které mě nadnáší,“ odpověděla vodoměrka.

Lišce to přišlo úžasné, a tak sebrala v lese čtyři igelitové pytlíky, které tam pohodili nepořádní turisté, nafoukla je a přivázala si každý na jednu nohu. Bohužel je připevnila špatně a navíc byly děravé, a tak se Adéla vymáchala v rybníku a ještě jí vynadali kapři, že jim znečišťuje vodu.

Popletené pohádky

Fialová karkulka

Byla jednou jedna holčička a té říkali Fialová karkulka, protože vždy, když šla na borůvky, tak se v nich tak poválela, až byla celá fialová. Jednoho dne se vypravila do lesa sbírat své oblíbené borůvky. Všechny keře ale byly obrané. A to ještě včera byla v lese borůvek spousta! Karkulka se vydala hledat svého kamaráda vlka, který o všem v lese ví. Nemohla ho ale najít. U potoka uviděla žábu a ptá se jí: „Neviděla jsi vlka?“ Žába odpověděla: „Já jsem vlk! Jsem zakletý.“ Karkulka rychle dala žábě pusu, a ta se hned proměnila ve vlka. Vlk Karkulce vysvětlil, co se stalo. Ráno do lesa přišli Jeníček a Mařenka a kouzelnými hráběmi začali sklízet všechny borůvky. Vlk je chtěl zahnat, jenže Mařenka je mocná čarodějnice a hned ho začarovala v žábu. Karkulka ovšem byla výborná stopařka. Podle směru stop hned poznala, kterým směrem se Jeníček s Mařenkou vydali. Rychle jim nadběhla a rozházela po cestě perníčky. Těm samozřejmě Jeníček s Mařenkou nemohli odolat. Zatímco se ládovali perníčky, Karkulka nenápadně odtáhla koš se všemi borůvkami. A kouzelné hrábě jim raději vzala taky.

Čeština jako druhý jazyk: Česká gramatika (ČDJ)

Rody podstatných jmen (ten, ta, to)

NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence