Český jazyk: 5. třída

Měkké a tvrdé souhlásky

Besk_dy

Vyjmenovaná slova po B

zlob_vé děti

Vyjmenovaná slova po B

Byt číslo 5

V B   lé ulici stála starob   lá b   tovka. Všichni její ob   vatelé b   li slušní a čistotní. Jen pan Břetislav B   k b   l podle paní domovnice pěkný dob   tek. Žil v b   tě číslo 5 spolu se svým prasátkem. Manželé Vegetariánkovi b   dleli hned pod ním. Dob   tčí způsob života jejich souseda jim působ   l neob   čejné mrzutosti. Nečistota a pronikavé prasečí aroma je opravdu zlob   ly. Jednou večer, když soused neb   l doma, prasátko zmizelo. Zb   ly z něj jen kosti. Někdo jej zab   l a snědl, ab   zahladil stopy. Zab   tí prasátka vyšetřovala policie. Vegetariánkovi b   li mimo podezření. Vypověděli totiž, že jedí jen b   liny. Ty ale musely b   t asi pěkně olejnaté, protože od nich měli pěkně mastné ruce i pusu.

Vyjmenovaná slova po B

Hobit

„Hob   ti jsou b   tůstky drobného vzrůstu. Přeb   vají ve Středozemi.“ slab   kovala Adélka. Chtěla najít B   lba Pytlíka a jeho syna Froda. Ve snech ji totiž neodb   tně zlob   l jeden čaroděj. Každou noc ji nutil b   lit b   lé krávy na b   lo. A to dá rozum, dob   tek se přece nebarví. Jeden b   ček měl tak smutné oči, když se k němu rozb   hala se štětcem, že se rozhodla, že se nadvlády čaroděje musí zbavit. A v tom jí nemohlo pomoct žádné velké b   dlo. Upotřeb   la b   spíš někoho osob   tě malého. Hob   ta. Ještě chvíli listovala hob   tí B   blí, pak si sbalila věci do batůžku a už jí neb   lo. Vydala se na cestu do Středozemě.

Vyjmenovaná slova po L

Neskutečná lahůdka

L   šák Karl   k sl   šel vypravovat o skutečné del   katese. Onou lahůdkou bylo l   dské l   tko. Ten den se strhl veliký l   javec. L   šák najednou sl   ší zvenčí vzl   kot. Vysl   dí malou Pavl   nku. Neváhá a odtáhne ji do nory. Sbíhají se mu sl   ny na šťavnaté dětské l   tko. Přibl   žil k němu tlamu, aby se zakousl. A pak se probudil.

Vyjmenovaná slova po L

divadelní publ_kum

Vyjmenovaná slova po M

O špatné pověsti

Zam   ndrákovaní lidé si o něm m   sleli, že neum   do pěti napočítat. Takovým by M   lan řekl: „Vlezte m   na záda.“ Nejen, že se jeho m   sl dovedla rozdm   chat jako oheň, zvlášť když se někde mluvilo o m   stických naukách, jako třeba o alchym   i, ale především byl zdatným sportovcem. Ten vám dovedl vým   k, to byste nevěřili! Kdepak, v atletice byl tenhle chlapík opravdový m   str, na hlem   ždí tempo ho neužilo a hbitý byl jako m   š. Za špatnou pověst mohla jeho ochota hádat se s m   krobiology o sm   slu jejich výzkumu. Ani m   lion argumentů by ho neodradilo od jeho m   se. Jenže tvrdit přírodovědci, že hm   z patří na louku, a ne do laboratoře, má asi stejný sm   sl jako vysvětlovat m   lované osobě, proč ji zam   káte večer doma, když jdete sam   hrát karty.

Vyjmenovaná slova po M

Hloupý nápad

Purkm   str Přem   sl z Nezam   slic vym   slel jednou m   moděk takovou nesm   slnou věc. Aby prý se vym   til konečně všechen hm   z a m   šky, které se neustále ochom   taly kolem domácího sýra, bylo podle něj nutné rozm   stit do všech koutů m   stnosti dva dny staré pom   je. Ten nápad se vym   kal veškerému chápání, ale přesto ho museli sluhové zrealizovat. Po dvou dnech se z domu linul m   rný zápach. Nakonec pán musel uznat, že se zm   lil. Sluhové pak museli celý dům vysm   čit, a tím se zbavili veškerých nežádoucích zvířecích příživníků.

Vyjmenovaná slova po M

usm_vej se

Vyjmenovaná slova po P

Prales

V pralese si op   ce hrály na námořní kap   tány. Motýli naokolo p   lně op   lovali květy, pestrobarevná ptačí p   rka se třp   tila a na řece se čep   řil ptakop   sk. Najednou se ozvalo pronikavé zap   skání, které pronikalo do uší. Poplach, blíží se p   tláci! Op   čí bojovníci začali nap   nat luky a nabíjet p   stole. Nikdo nebude proti nim nevyzp   tatelně kout p   kle. Po nap   navém boji si to p   šní p   tláci odp   kali. Zůstal z nich jenom p   tlíček neštěstí.

Vyjmenovaná slova po P

p_knik v parku

Vyjmenovaná slova po S

Pan Zimník

Pan Zimník, dobrovolný has   č z Prahy, šel do důchodu, a tak prodal byt na s   dlišti a společně s manželkou a s   nem se odstěhoval do hor. Mezi kopci bylo krásně, kousek od chalupy zrály brus   nky, mladí kosi a s   korky pos   lovali svá křídla před prvním vzlétnutím a toulaví ps   hlas   tě proháněli s   sly. Sousedé však nové přistěhovalce pos   lali s   láckými řečmi zpět do Prahy. Na podzim se udělalo s   chravo, začal foukat s   lný severní vítr a za chvíli se už z nebe s   pal s   pký sníh. Bylo ho děs   vě mnoho, do hor ani z hor se vůbec nedalo dostat. Nepříjemná s   tuace. Pan Zimník s   ce nebyl automechanik, ale věděl s   rady. Do cisterny svého s   lného has   čského auta nas   pal pos   povou směs a vyrobil tak s   pač, tedy náklaďák, který umí za jízdy s   pat písek na s   lnici, aby neklouzala. Potom sedl za volant, zapnul s   tič, s hlas   tým vrčením nastartoval a zběs   le s   pal. Večer pak nanos   li všichni sousedé do chalupy pana Zimníka domácí s   ry, vína a džus   a pros   li ho, aby se na ně za ty jejich řeči nezlobil.

Vyjmenovaná slova po S

nepříjemná s_tuace

Předpona vy-

Vyjmenovaná slova po V

v_šňový sad

Vyjmenovaná slova po V

v_kýř u střechy

Vyjmenovaná slova po V

Mezinárodní vlak

Mezinárodní vlak V   ndobona v   kolejil ve v   chřici nedaleko svratecké vodní nádrže V   r. Vagony spadly do vody, rozv   řily hladinu a zvedly v   sokou vlnu, která se hnala až k V   škovu. To byl pov   k. V   ly, které v   jimečně nev   ly věnce ve své v   le jako obv   kle, ale v   peckovávaly s v   drami v   šně u ohně na pobřeží, se rychle rozběhly k vodním v   rům, ve kterých vlak klesal ke dnu. V   ly dokázaly chodit po vodě, stouply si nad místo té v   hrocené katastrofy a rozv   nuly své dlouhé vlasy. V   dry zapluly pod hladinu a začaly pomocí v   lích vlasů vytahovat a zdv   hat jednotlivé cestující i vagony za dna V   ru. Když byl vytažen i poslední poloutopenec, roztopily v   ly táborák do pořádné v   hně a nabídli v   stresovaným pasažérům pov   dlový záv   n, žv   kačku a v   šňové v   no. „V   te, to v   no je kouzelné, za chv   li si nebudete nic pamatovat.“ A skutečně, všichni náhle spali v kupé a probudili se, až když vlak zastavil ve V   dni. Jen jeden nov   nář se podivil, proč má na své v   sačce několik rybích v   měšků.

Vyjmenovaná slova po Z

prsten se z_rkony

Vyjmenovaná slova po Z

Večer před velkou zkouškou

Harry měl pocit, že se z té čarodějnické jaz   kovědy brz   čko zblázní. Stejně z něho bude bystrozor, a ne jaz   kovědec. Kdyby se tak každý jaz   k dal rozpitvat stejně snadno jako dračí jaz   čky, které prodávali v Medovém ráji. Z   tra se ukáže. Bude muset vz   vat všechny kouzelnické svaté, aby se mu ta zkouška vydařila. Dnes už je ale pozdě, navíc se udělala podezřelá z   ma. Místností prolétl průvan. Sušený z   mostráz stojící ve váze na stole se převrátil a zralé malvaz   nky se skutálely na podlahu. V rohu místnosti cosi dopadlo na zem. Harry z   vl, vytáhl hůlku, aby z   skal čas reagovat na případného nepřítele.

Vyjmenovaná slova: mix

p_tel brambor

Vyjmenovaná slova: mix

v_rové onemocnění

Vyjmenovaná slova: mix

zás_lka

Koncovky podstatných jmen: mužský rod

těžké trám_

Koncovky podstatných jmen: mužský rod

špinavé kastrol_

Koncovky podstatných jmen: ženský rod

šel do vazb_

Koncovky podstatných jmen: ženský rod

běžel několik míl_

Koncovky podstatných jmen: střední rod

se zlatými žezl_

Koncovky podstatných jmen: střední rod

pod bradl_

Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

kokosov_ likér

Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

lev_ bok

Koncovky ovi/ovy

Koncovky ovi/ovy

medvědov_ pracky

Koncovky ovi/ovy

Všecko létá, co peří (ne)má

Když maminka otevřela dveře do dětského pokoje, zděsila se. Na zemi se válely Štěpánov   kalhoty, Honzíkov   plyšáci, Kubov   špinavé ponožky, Martinov   popsané papíry a to nebylo všechno. Stůl pokrývaly Štěpánov   rozházené pastelky a Kubov   omalovánky. Nepořádek korunovaly pak zablácené Martinov   kopačky pohozené v čisté posteli. „To snad není pravda, říkala jsem přece Kubov   , aby si všichni v pokoji uklidili!“ soptila v duchu maminka a přistoupila k oknu. Pod oknem se pásly sousedov   krávy a byli s nimi i dva Maršov   kozli. Maminka otevřela okno a jako první vyhodila Honzíkov   plyšáky, pak následoval zbytek. Pak rozkázala Štěpánov   , Honzíkov   , Kubov   a Martinov   , aby si věci šli posbírat. Kozlov   ale mezi tím zachutnaly ponožky a nechtěl je Kubov   dát. Po této lekci si už kluci vždycky uklízeli a ani je nenapadlo na maminku žalovat tatínkov   .

Koncovky mi/my/ma

houpal noham_

Shoda přísudku s podmětem

Dívky obšíval_ nabírané rukávy.

Shoda přísudku s podmětem

Pralesy byl_ plíce planety.

Shoda přísudku s podmětem

Výprava

Vlakové soupravy zastavil   u perónu. Vystoupil   jsme a vydal   se na túru. Zdálo se, že na vesnici již sklidil   úrodu. Žnečky chodil   bosé. Malý Lukáš se bál, že se počasí pokaz   . Toto děti hlás   samy. Náhle kanci rozryl   planinu. Přidal   jsme tedy do kroku směr vrchol. Rozhledy z kopců bral   dech. Stébla travin se ohýbal   ve větru. Cestou dolů jsem viděl, že muže domů rozvážel   trakaře. A protože jabloně plodil   nádherné ovoce, jedno jsem si utrhl a nasedl na vlak domů.

Shoda přísudku s podmětem

A: „Všechno se to zase sprav_.“

A: Kdo, co se sprav_?

A: V jakém čase je sloveso v přísudku?

A: Které i/y tím pádem bude v přísudku?

A: Proč?

Koncovky podstatných jmen: mix

uviděl stop_

Koncovky podstatných jmen: mix

dostala levandul_

Koncovky přídavných jmen

Domácí idyla

Sousedov   koně frkali na dvoře a tento zvuk působil konejšiv   m dojmem. Ledov   rampouch visel z kovov   ch vrat, hověz   polévka bublala v hrnci a ve světl   ch koutech místnosti si na zemi hráli usměvav   caparti. Babička nasadila spíc   mu dědečkovi pomal   m pohybem brýle a ze svetru mu smetla šediv   vlas. Tak vypadá ryz   láska, která si ničeho nežádá. Najednou se ozvalo ps   zaštěkání. Babička Kuliferdu okřikla, ale ten dál štěkal jako zběsil   . Ještě ospal   dědeček se přišoural k oknu, aby viděl, zda přichází někdo znám   nebo snad Pavlíkov   spolužáci, ale viděl jen sousedov   děvčata, jak zápasí s papírov   m drakem.

Koncovky podstatných jmen

Rozpadlá stavení

Kostel   a hřbitov   Milanov   připomínaly domov. Vyrostl poblíž Čáslav   , malého města, které se pyšní svými kališnickými kořeny. Ráno se vždycky posadil na postel   a pozoroval kos   a pěnkav   za oknem. Bydlel s rodiči v budově opatovické škol   , takže k tabul   chodil v bačkorách. Tatínek byl řídící. Za katedrou si vždycky sahal do kaps   pro hodinky a s nasazenými brýlem   se trochu podobal panu prezidentov   .
A za zdm   nedalekého hřbitova si s místními dětm   nejednou hráli na doktora nebo pomáhali kostelníkov   s úklidem. Dnes jsou už krov   staré škol   propadlé a dříve upravená zahrádka zarůstá křov   m.

Koncovky všechny: mix

Indiáni se bránil_ kolonizátorům.

Různé výskyty I/Y

Příběh čokolády

Kdyb   ste dnes v supermarketu nenašl   čokoládu, asi b   vás to dost překvap   lo. Ale v   te, odkud se tato pochutina vzala? Čokoláda se v   rábí z kakaov   ch bobů a pocház   z Jižní Ameriky. Kakaové bob   byl   kdysi velmi cenné a staré civ   lizace Olméků, Aztéků a Mayů je používal   jako platidlo. Aztékové bob   považoval   za dar od bohů, proto z nich připravoval   posvátné nápoje, které mohl   pít pouze v   volení během r   tuálních obřadů. Tehdejší čokoládov   nápoj se však od dnešní horké čokolády podstatně l   šil. To na vlastní kůži zakus   l i Hernán Cortés, jeden ze španělských dob   vatelů Amer   ky, když se s obl   beným nápojem domorodců poprvé seznám   l na dvoře aztéckého vládce Moctezum   . Samotný Moctezuma prý dokázal denně vyp   t až 40 šálků tohoto nápoje, do nějž Aztékové přidával   i vanilku, ch   lli a pepř. Hořkokyselé pití Cortésovu zmlsanému jaz   čku vůbec nelahodilo. Byl zv   klý sladit. Přim   chal tedy do něj včel   med. Takto v   lepšený nápoj si rázem zam   loval a svůj vým   sl pak rozšířil do Evrop   .

Psaní mě/mně ve slově

směšná odm_na

Mě/mně (zájmeno já)

Mě/mně (zájmeno já)

Podej m_ sůl.

Psaní bě/bje

ob_mná nádoba

Psaní bě/bje

Jak vydělávat

Každý rok máme na škole sb   r papíru. Ráno školník otevře hlavní v   zd do areálu a sp   chá za svými pomocníky. V   tšinou mu pomáhají kluci z devítky. Sm   s novinového papíru, kartonů a různých obalů kluci um   p   chují do kontejneru a jejich zp   v je slyšet až na nedalekém nám   stí. Nakonec ani nestíhají všechen papír nakládat, takže se kupí na nádvoří a při cestě ke kontejneru je nutné ho pokaždé ob   t. To ale ob   tavé mládence nezastaví. Zastaví je až ob   d, který jim voní pod nos. „Pauza!“ volá žák Sv   cený a všichni sp   chají sm   rem k jídelně. Hlavní výhodou sb   ru je ale to, že se nakonec sm   ní za peníze, které se přeci hodí v každé dob   .

Psaní vě/vje

v_dou na rampu

Psaní ě: mix

Slib m_, že...

Psaní ě: mix

kolob_žka

Psaní mě/mně

Strašidla

Na starém hradě u   sta Kro   říž od nepa   ti žijí duchové. V zi   , tedy v   sících, kdy v pote   lých místnostech nechodí osa   lí turisté, ožívá tato pa   tihodnost taje   strašidelnou atmosférou. V trůnním sále vyučuje zapo   tlivý bezhlavý rytíř ze   pis. Té   ř všechny mladé duchy výklad ohro   baví. Tedy kro   Bartolo   je. Ten si upří   přeje být už pryč ze školy, být za   stnaný ve dvous   nném provozu na nějaké pořádné pevnosti a dostávat každý   síc od   nu do svého   šce. Extré   strašit při   síci a pro   ňovat oně   lé turisty v   kkýše. Svými triky krkolo   děsit kastelány, dokud jim nepovolí močový   chýř. Ačkoli Bartolo   j ve školních hodinách jen tak nepříto   sedí, jeho učitelé žijí v do   ní, že poslouchá výklad. Inu, každý duch by se   l u   t tvářit naprosto duchapříto   .

Psaní n/nn

Psaní n/nn

step_í vlk

Psaní n/nn

sli_é žlázy

Psaní n/nn

Hubert a Braník

Hubert byl kouzel   ický učeň. Všichni bra   ičtí obyvatelé ho měli rádi, přestože se učil na hradě u Trojkla   ého kamene, protože byli ze zásady pohosti   í. Navíc jim svými kouzly často pomáhal s přemisťová   ím kame   ých strusek a s pěstováním vi   é révy. A to nikoli z povi   osti! Jen občas, když slu   é dny vystřídala mrač   á obloha a úrodě se nedařilo, bylo to jeho kla   ovým mistrům klade   o za vi   u. Ale ať už byli, či nebyli těmito okol   ostmi vi   í, Hubert jistojistě vi   en nebyl.

Předpona a kořen: zdvojené hlásky

ro_nětka

Kořen a přípona: hlásková změna a zdvojené

nejměk_í povlečení

Psaní s/z na začátku slova

Psaní s/z na začátku slova

_loděj

Psaní s/z na začátku slova

Ekonomika _kvétala.

Psaní s/z na začátku slova

Kolekce motýlů

  tatný Standa   váděl dívky   lepších rodin poměrně často. Při své snaze   koušel leccos. Jedné slečně sliboval   levu na sportovní vůz, který však nevlastnil.   tvořil si dokonce jinou identitu – Itala Paola. Jako Paolo dokonce téměř   páchal sňatkový podvod. Naštěstí ho ale nevěsta před tím, než si   tihl   vléct oblek, včas   pravila o tom, že se ve skutečnosti jmenuje Jarmil. Poté se raději Standa   týkal nějakou dobu jen s kamarádkami, kterým si   těžoval, kde až   končil. Ale ten kámen se mu   e srdce   hodit nepodařilo. Dokud nevynalezl trik se   bírkou motýlů. Když ho totiž   kusil na první dívku,   věděl konečně, jaké to je   líznout pořádný záhlavec.

Předložky s/z

naříkal _ spaní

Předložky s/z

_ zbylými přeživšími

Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...

v prkenné ohrá_ce

Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...

nastraž ou_ko

Párové hlásky: mix

na _hledanou

Párové hlásky: mix

výstřel _ revolveru

Párové hlásky: mix

První lov

Jestřá   zakroužil na   polem. Pod ním letěl jen malý holu   . Tady žádné nebe   pečí nehrozí, blesklo mu hlavou. To ale neviděl luk a ší   , který měl   pohotovosti malý bojovník.   bíral odvahu na útok, oči navr   hlavy. Tětiva ve vl   kých dlaní   se mu třásla. Může to být jeho první koři   t. Najednou si byl jistý. Vyslal ší   do nebes. Hro   se   trefil. Drave     letěl na zem.

Délka samohlásek: u/ú/ů

Prodělal v lázních třítýdenní k_ru.

Délka samohlásek: mix

Depresivní ráno

V láhvi už nebylo téměř nic, ať se do n   díval sebevíc. Venku projel krop   cí vůz, jinak se nic nedělo. V hlavě měl nesm   řitelný pocit, který by ani sebelepší čist   cí prostředek nevybělil. V chlad   cí nádobě došel led, pln   cí p   ro vyschlo, hodiny přestaly bít. Čas se zastavil. Na stole jako modl   cí knížka ležela krabice s pap   rovými kapesníky. A zase ty myšl   nky jako hon   cí psi běhaly v hlavě dokola. Znovu se podíval z okna. Teď tam přecházeli muži v oranžových vestách čist   cí chodníky. Nap   chovali papírky. Zapnul televizi. Zase to zafungovalo, lépe než vypláchnout hlavu vitri   lem.

Velká písmena: lidé, jména

obrázek motýla _manuela

Velká písmena: národy, skupiny osob

_olejbalistky

Velká písmena: národy, skupiny osob

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Sklep

Jako malý jsem věřil, že se ve sklepě   abiččina domu ukrývají   ubáci,   rollové a jiné   říšery. Nešel bych tam ani za   laté prase. Jednou jsme však hráli s ostatními na schovku a já tam vlezl, abych vyhrál. Sotva jsem sešel ze schodů až dolů, začali se mi před očima zjevovat   ejkalové,   lkodlaci,   píři a dokonce i samotný   rabě   rákula. Strachy jsem se nemohl pohnout. „Blbost, vždyť tu nic není,“ pomyslel jsem si, ale myšlenky mi přeťalo tiché ťapání a hlučné tříštění sklenice zavařeniny, která se zřítila z police na zem. Ucítil jsem, jak mi   ěkdo chmátl na nohu. Schovka neschovka, vyběhl jsem s hrůzným řevem ven na světlo. Na noze se mi táhla zkrvavená   otterovská jizva. Když jsem ostatním vylíčil svůj zážitek, znejistělo mě tiché   ětčino mumlání o hlodavcích a mých fantasmagoriích. Byl jsem z toho trochu   atěj.

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Zubymil zubymyl

Vážení   elevizní diváci, chceme Vám představit   ubní pastu nové generace   ubymil zubymyl. Je zcela přírodní a Vaše   ezáky,   pičáky i   toličky si ji okamžitě zamilují. Zubymil zubymyl doporučuje deset z deseti   tomatologů. Pan   ocent   rtálek ve své ordinaci nepoužívá nic jiného. A také pacient   an   nženýr   azyměl potvrzuje, že od   ervence loňského roku, kdy Zubymil zubymyl začal používat, žádný kaz neměl. Zubymil zubymyl Vaše zuby umyje a ony si ho prostě zamilují. Zubymilem zubymylem si čistí zuby i zoubková   íla.

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

_runo

Velká písmena: města, části měst, ulice

Washington D. _.

Velká písmena: budovy, stavby

na _iffelově věži

Velká písmena: mix místa

_ál Sladkovského

Určování podstatných jmen

Možná že váš příchod nebyl zcela neočekávaný.

Určování podstatných jmen

Chudák malý hobit se posadil v předsíni, sevřel si hlavu do dlaní a uvažoval, co se to vlastně stalo a co se ještě stane, a jestli všichni zůstanou na večeři.

Podstatná jména: rody

Podstatná jména: rody

Podst. jména pomnožná, hromadná, látková

Podst. jména pomnožná, hromadná, látková

Podstatná jména: pády

Podstatná jména: pády

Podstatná jména: pády

Podstatná jména: pády

Určování pádů ve větách

Nazapomeň na bruslení.

Určování pádů ve větách

Nedávej psovi čokoládu.

Podstatná jména: vzory mužského rodu

Podstatná jména: vzory mužského rodu

Podstatná jména: vzory ženského rodu

Podstatná jména: vzory ženského rodu

Podstatná jména: vzory středního rodu

Podstatná jména: vzory středního rodu

Vzory podstatných jmen: mix

Vzory podstatných jmen: mix

Určování přídavných jmen

Narazili na mnoho skrytých jezírek.

Určování přídavných jmen

Vtom se otevřely dveře do nejbližšího skleníku.

Určování přídavných jmen

Mnoho hodin jeli pláněmi a říčními luhy.

Druhy přídavných jmen

Stupňování přídavných jmen

Je to můj (blízký, 3. stupeň) přítel.

Určování zájmen

Kolona kočárů se s hrkáním a rachotem rozjela.

Určování zájmen

Tobiáš na něj chvíli nechápavě zíral.

Druhy zájmen

Druhy zájmen

Určování číslovek

Mnoho hodin jeli pláněmi a říčními luhy.

Druhy číslovek

Určování sloves

Prsten padá přímo do nitra hory.

Určování sloves

Po chvilce prudce zabočil.

Slovesná osoba

Slovesná osoba

Slovesný rod

Slovesný čas

Časování sloves

Zdá se, že všichni účastníci nehody (přežít, oznam. způsob, budoucí čas).

Časování sloves

Slovesa: podmiňovací způsob (bychom), zvratná (sis)

napila _

Slovesa: osobní, neosobní

Určování příslovcí

Odkdy chodí čerti a Mikuláš?

Určování příslovcí

Glum všechno pečlivě naplánoval, aby se mohl zmocnit prstenu.

Určování předložek

Chtěl kance chytit do pasti.

Určování předložek

Za řekou na Východní polonině je půda pevnější.

Určování spojek

Většinu mu jí však vybryndal na polštář.

Určování slovních druhů

Určování slovních druhů

Určování slovních druhů

Určování slovních druhů

Určování slovních druhů

Vytáhl dva obrovské melouny.

Určování slovních druhů

Určování slovních druhů

Zapadající slunce vykouzlilo červánky na obloze.

Harry Potter: slovní druhy

Harry vyskočil z kočáru.

Harry Potter: slovní druhy

Hůlku pevně stiskl v ruce.

V pavoučí síti: slovní druhy

Vypadal jako pouliční čaroděj.

Pán prstenů: slovní druhy

Froda zajímá prsten.

Pán prstenů: slovní druhy

V hospodě U Skákavého koníka té noci poznají Aragorna.

Skloňování a časování: mix

FBI zveřejňuje informaceo údajných íránských špe_.

Skloňování a časování

Nepříjemná situace

Chtěl si promluvit mezi čtyřm   očim   , měl j   totiž plné zuby. Když si sedli naproti sobě, uhýbala před n   m očim   . „Tak co mi k tomu řekneš?“ zeptal se j   . „Dělala jsem to s dobrým   úmysl   ,“ špitla. „Dobročinnostm   se tu neoháněj,“ usadil j   . „Máš štěstí, že to s tebou řeším za zavřeným   dveřm   ,“ pokračoval. Poté j   poučil o tom, že s lidm   , které má rád, mluví upřímně. „Ještě si o tom promluvím s tvým   rodič   , teď už jdi,“ pokynul j   výmluvným gestem.

Určování pádů ve větách (různé slovní druhy)

Brzy naladí vysílač.

Čárky v souvětí souřadném

Dnes nám Tom zase uvařil, vařil nám totiž pokaždé.

Čárky v souvětí podřadném

Kdo má rád hory, musí být dobrý člověk.

Určování kořene

výdech

Určování kořene

dělám

Určování předpony

pokožka

Předpona, kořen, přípona, koncovka

soutok

Předpona, kořen, přípona, koncovka

doletět

Předpona, kořen, přípona, koncovka

A: „vařečkami“

A: Abychom určili kořen, řekneme si několik slov příbuzných:

A: Kořen je největší společná část slov příbuzných a slova „vařečkami“. Jaký je tedy kořen slova?

A: Je ve slově „vařečkami“ předpona?

A: Jaká je ve slově „vařečkami“ koncovka?

A: Proč?

A: Jak bychom tedy znázornili jednotlivé stavební prvky přímo ve slově?

Podmět a přísudek

Jak se fotografuje štěně?

Podmět a přísudek

Ze rtů mi unikl slabý smích.

Předmět (větný člen)

Marge si našla ve vlasech šekovou knížku.

Přívlastek shodný a neshodný

Bart způsobil v Austrálii mezinárodní ostudu.

Přívlastek shodný

Blinky je zmutovaná ryba.

Příslovečné určení

Bart kvůli alergii nejí krevety.

Vinnetou

Vinnetou se zamyšleně podíval do země.

Narnie

Lucinka se soustředěně zadívala mezi stromy.

Rozbory vět jednoduchých

A: „V tašce zvoní mobil.“

A: Kdo zvoní?

A: Protože jsme se zeptali „kdo zvoní“, je slovo „mobil“:

A: Vyberte slovo, které je přísudkem:

A: Jakým slovním druhem je slovo „zvoní“?

A: Protože „zvoní“ je sloveso, jedná se o přísudek:

A: Vyberte správnou otázku, na kterou odpovíte „v tašce“?

A: Protože jsme se zeptali „kde“, jedná se o:

A: Vyberte správný graf věty:

Předměty, věci

Předměty: obrázky

náprstek
patník	hmoždinka
trychtýř	pranýř
	hmoždíř

Lidé

Sport

Sport

Vhazování či   je vhození kotouče rozhodčím mezi dva protihráče.

Spáchaný faul fotbalový rozhodčí potrestal   .

Via   je zajištěná cesta v horském terénu.

Tomáš Indruch na   kánoi skončil v závodě pátý.

Význam slov: podstatná jména mix

Význam slov: přídavná jména mix

Lidé: akce, vztahy

Přísloví

Na hrubý   hrubá   .

Přísloví

Přísloví

Není hanba upadnout, ale zůstat dlouho ležet. (francouzské)

Příběhy plné přísloví

Životní volba

Emil měl obrovský herecký talent. Už v 9 letech si střihl roli ve filmu. Od té doby se objevil i v mnoha dalších filmech a nešlo jen o malé, bezvýznamné roličky. Emilovi bylo právě 18 let, když se jednou navečer rozezvonil telefon. Volal mu jeho agent, aby mu tlumočil lákavou nabídku: Emil by mohl hrát v hollywoodském filmu bok po boku se svými hereckými idoly. Emil byl tak překvapený, že nevěděl, co říct. „O ničem nepřemýšlej a vezmi to. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, ale ty máš talentu na rozdávání!“ Emil slíbil, že to promyslí. Věděl, že se chce dostat na medicínu a být lékařem. Bylo teď pro něho důležitější chodit do školy a učit se. Ale stát se opravdovou filmovou hvězdou bylo také lákavé. „Ráno moudřejší večera,“ pomyslel si. V noci spal neklidně, v hlavě probíral všechna pro a proti. Někde v hloubi duše ale věděl, že není růže bez trní. Učil se rád a neváhal tomu věnovat svůj volný čas. Zároveň by si splnil sen, kdyby mohl hrát s herci, které obdivoval. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ rozhodl se ráno. Prostě stihne obojí.

Přirovnání

Přirovnání

Z Madlenky vyrostla   jako   .

Idiomy, ustálená spojení

Dědeček k odpolední kávě vyžaduje vždycky ještě něco     .

Indicie zvířata

Přesmyčky

Hádanky lehké

Chodí v koruně, král není, nosí ostruhy, rytíř není, má šavli, husar není, k ránu chodívá, ponocný není.

Přesmyčky

tyřír

Básničky a písničky

Stěžuju si svému   ,
kdo mi podá   ,
kdo mi   zahřeje,
když mám na něm   .
Déšť omývá   ,
aby byly   .
Vlaštovka si   ,
protože je   .
(Zdeněk Svěrák: Stěžuju si svému stínu)

Básničky a písničky

Byl jednou jeden  
a v zámku starý  
a ten podle všech  
dost   kraloval.
Pod zámkem byla  
a za tou vískou  
a v ní chaloupka  
a dvorek jako   .
(Ivo Fischer, Píseň vandráka)

Linda na výletech

Na horách

V létě vzal táta Lindu na pár dní do Polomených hor. Stan si postavili v kempu U Medvěda. Brzy ráno vyrazili na výlet a před svačinou už byli na rozcestí v sedle. Linda by ráda navštívila pramen řeky Bublavy, protože u něj leží vzácné rašeliniště, kde létají obrovské vážky.

Texty o obrázcích: pohádky

Princezny a strašidlo

Princezny Lída, Meda a Heda se o půlnoci vydaly na nejvyšší věž královského hradu, aby se porozhlédly po strašidlech. Heda si na průzkum vzala na hlavu čelovku, aby si mohla posvítit přesně tam, kam se podívá. Meda se bojí pavouků a nahoře na cimbuří posvítila zrovna na jednoho velkého černého osminohého obyvatele věže, vylekala se a zakřičela.

Liška Adéla

Slimáci

Bylo těsně po vydatném dešti. Všechno bylo nacucané vodou a v lese to krásně vonělo. Liška Adéla se procházela kolem mýtinky, když tu uviděla na lopuchovém listu rodinku slimáků.

„Ahoj slimáci! Jak se máte?“ zeptala se liška.

„Skvěle,“ odpověděl táta Pepa Slizoun, „po dešti porostou houby a ty my máme moc rádi!“

„Přesně tak,“ přitakala máma Slizounová, „obzvláště suchohřiby, bedly a lišky!“

Všechny tři slimáčí děti se mlsně olízly.

Když Adéla uslyšela, že slimáci žerou lišky, dala se na zběsilý úprk. Až u Černé skály jí došlo, že těmi liškami paní Slizounová asi nemyslela zvířata, ale něco jiného.

Bajky

Sojka a páv

Pyšný páv se procházel po zahradě. Přiletěla sojka a obdivně si prohlížela jeho krásný ocas. „Jak to jen udělat, abych měla také tak nádherné peří, byla bych jistě ještě krásnější než páv,“ říkala si sojka.

Všimla si, že páv několik peříček poztrácel. Pečlivě je posbírala a celá se jimi ozdobila. „Teď jsem jistě od páva k nerozeznání,“ pomyslila si a začala vykračovat po zahradě. Všichni ptáci v zahradě byli celí překvapení, co je to za ptáka. Po chvíli ale poznali, jak je sojka podvedla, a začali se jí posmívat. Sojka s velkou ostudou odletěla domů do lesa.

Tam vzbudila velké pozdvižení. Všichni se slétli kolem, obdivovali nádherné peří a dohadovali se, co je to za ptáka s tak skvostným peřím.

„To koukáte. Jsem krásná a spanilá,“ zakřehotala sojka. V tom okamžiku ostatní ptáci poznali její pronikavý hlas, sesypali se na ni a dočista ji oškubali.

Karas a Pedro

Karas a Pedro: Deštník

Pršelo. Princ Karas a jeho mluvící kozel Pedro měli naštěstí od pana krále obrovský deštník, pod který se schovali. Odpoledne déšť ustal a naši dobrodruzi pokračovali v cestě za princeznou. Za tři hodiny došli k hluboké řece. Tak hluboké, že ani deštníkem nedosáhli na dno. Princ Karas uměl plavat a tak si začal sundávat své královské tričko a oblékat své královské plavky. Kozel Pedro plavat neuměl a začal pást na louce u břehu.

„Pedro, musíme se dostat přes řeku!“ řekl princ Karas, když byl převlečený.

„Já vím, jen jsem čekal, až se převlékneš do plavek,“ odpověděl kozel, přestal se pást a otevřel deštník.

Princ se podivil, protože nebe bylo úplně modré. Kozel ale otočil deštník vzhůru nohama, takže z něj vznikl takový člun, na které kozel snadno přeplul řeku, zatímco chudák princ plaval vedle.

Ufon ztracen ve městě

Prstýnek

Grin5X, mimozemšťan, který nešťastnou náhodou přicestoval do jednoho města na Zemi, se smutně procházel ulicemi. Když tu uviděl kamennou mísu, z níž tryskala jakási průhledná tekutina. Vedle stála jedna z těch pozemských dvounohých bytostí a beznadějně se dívala do té obrovské vany.

„Hu-wuru ataj pute mu-kha?“ zeptal se soucitně Grin5X, aniž by si uvědomil, že jeho rodné řeči asi nikdo nebude rozumět. Pak se podíval na dno oné mísy a bylo mu jasné, co se stalo – té bytosti spadl dolů kovový kroužek na prst. Takový kroužek viděl Grin5X jen jednou u své prababičky, když ještě čipy nebyly zabudovány přímo v těle obyvatel jeho planety, ale nosily se právě v takovém prstýnku.

Mimozemšťan se ponořil, ale nedošlo mu, že celé jeho tělo je magnetické. A tak se mu na kůži nalepilo kromě lesklého kroužku i mnoho kulatých kovových placiček a dokonce i velká železná mříž, takže tekutina začala tryskat ještě rychleji a nebohého ufona vystřelila nad náměstí.

Dívka u kamenné mísy si jenom pomyslela, že ten její prstýnek od tatínka je asi vážně kouzelný.

Příběhy ze Zverimexu

Zdroj energie

Do zverimexu U Granule přišel pan Bystrý, který byl po celém kraji známý tím, že vymýšlí zvláštní vylepšováky. Například o jeho automatickém nasazovači ponožek psali i v novinách. Žádný vynález však nebyl nikterak úspěšný, a proto pan Bystrý neměl mnoho peněz.

„Máte křečky? Potřebuji jich sto!“ zvolal nadšeně pan Bystrý.

Pan Šváb, vedoucí obchodu, nebyl takovým požadavkem vůbec vyveden z míry. Minule zkoumal pan Bystrý lepivé účinky slimáčího slizu, tudíž si objednal tisíc slimáků a pan Šváb kvůli dobré pověsti svého obchodu poslal svého syna Čeňka po dešti do parku. Nutno říci, že s ním pak Čeněk několik dní nemluvil.

„Sto křečků tady na skladě nemám, ale mohu vám je objednat. Nicméně, pane Bystrý, budete na to mít peníze?“

„Budu,“ přisvědčil rychle pan Bystrý, „můj revoluční vynález mi přinese spousty peněz, slávu i nesmrtelnost. Umím přeměnit energii křečka šlapajícího v kolečku na elektrickou energii. Třeba tady v brašně mám křeččí nabíječku na mobil. Podívejte! Teď jen potřebuji sto křečků, aby mi svítil lustr a fungovaly zásuvky a lednička.“

Pan Šváb jen přikývl hlavou. Bylo mu úplně jasné, že pan Bystrý momentálně peníze na zaplacení křečků určitě nemá.

České pověsti

Dívčí válka

Když zemřela Čechy oblíbená kněžna Libuše, ženy vzpomínaly na časy, kdy právě ony měly v české vlasti hlavní slovo. Nějaká Vlasta chtěla ty časy vrátit zpátky. Ženy a dívky, její stoupenkyně, opustily domovy a vystavěly u Vltavy dívčí hrad Děvín. Začaly se cvičit v boji. Mužům pohled na ženy učící se bojovat vháněl do tváře pobavený úsměv. Nic nedbali Přemyslova varování a hrnuly se na Děvín. Mysleli si, že se jich ženy leknou. Na Vlastin pokyn však rozlícené ženy vysmívající se muže pobily. Padlo jich na tři sta a přeživší se dali na útěk. Ženy měly na Vyšehradě své špehy a v boji využívaly svou krásu a bezbrannost. Jednou dostaly zprávu, že bude cestou nedaleko od Děvína projíždět vévoda Ctirad a nachystaly na něj past. Ke kmeni vedle cesty přivázaly krásnou Šárku. Ta, když se blížil Ctirad, začala prosit, aby ji odvázali. Ctirad obměkčený pláčem krásné dívky, zapomněl na ostražitost a Šárku odvázal. „Zlé ženy mě unesly, aby mě připojily ke své vzpouře. Pak ale uslyšely dusot koní, narychlo mě zde uvázaly. Jako výsměch mi zde nechaly tenhle roh, abych si spoutaná o pomoc zatroubila,“ vzlykala Šárka. Ctirad jí naslouchal a jeho muži slezli z koní, aby si tu odpočali. Šárka byla zvědavá, jak roh zní. Když ale na něj zatroubili, přihnal se houf žen a celou družinu pobily. Ctirada pak spoutaly a odtáhly ho na Děvín, kde ho umučily. Když se to muži dozvěděli, rozzlobili se a ve zbroji vyrazili k Děvínu. Došlo ke střetu. Vlasta padla a ostatní dostaly strach. Některé padly v boji, jiné při útěku. Žádnou z nich muži neušetřili. Tak pomstili Ctiradovu smrt.

Řecké báje

Vznik lidí

Osamělý Prometheus, potomek božského rodu Titánů, se potuloval po liduprázdné planetě Zemi. Toužil potkat někoho, jako byl on sám. Jednoho dne, když zapršelo, Prometheus uplácal z rozměklého bláta sochu. Bohyně moudrosti Athéna soše vdechla život. Tak postupně vznikli lidé. Prometheus je naučil myslet a pracovat. Bohové shromáždění na hoře Olympu, sídle bohů, se na to vše dívali. Až jednoho dne si vládce bohů Zeus Promethea zavolal k sobě: „Promethee, zapomněl jsi lidi naučit, že je třeba ctít bohy. Vždyť všechny lidské osudy jsou v našich rukou.“ Aby tedy Prometheus lidi naučil i tohle, zabil býka. Na jednu hromadu dal všecko maso, překryl ho kůží a navrch položil žaludek, na druhou, větší hromadu naskládal kosti, které pečlivě překryl tukem. Druhá hromada působila lákavěji. Na zem sestoupil Zeus. „Die, sám vyber díl, který chceš, aby ti lidé obětovali,“ vyzval Dia Prometheus. Zeus pochopil. Přesto na sobě nedal nic znát a vybral na první pohled větší a lákavější díl. Od té doby lidé bohům obětovávali kosti a tuk a sami si nechávali maso.

Příběh: Příliš mnoho dobrodružství

Příliš mnoho dobrodružství na jeden školní výlet I

B   l konec školního roku. V   učování už nikoho nebav   lo a b   lo v   dno, že paní učitelky v   hlíží prázdniny s větší netrpěl   vostí než žáci. Ab   si všichni ukrátili zb   vající čas ve škole, v   mysleli, že v   razí na někol   kadenní v   let na kánoích na řeku Vltavu a dob   dou společně Český Krumlov. V   pluli z V   ššího Brodu. Voda v řece krásně pl   nula a mezi vlnkami se bl   štěly paprsky slunce. Paní učitelka se nad tou krásou rozpl   vala a vůbec nepom   slela na to, že by ta id   lka mohla pom   nout. Zčista jasna zahřmělo. Řeka se skoro naráz přestala třp   tit v slunečním sv   tu a žáci začali trop   t pov   k. Tábořiště, kde měli b   vakovat, se rozprostíralo nedaleko. Rozdm   chali tedy odvahu, kterou pohřb   lo v   děšení z bl   žící se hroz   vé bouře, a pluli co nejrychleji směrem do kempu. Jenže se zvedl s   lný v   tr…

Příběh: Morbidní story s příchutí šlehačky

Morbidní story s příchutí šlehačky 1

Zuzka b   la v   kutálená ul   čnice. Nerada se řídila prav   dly a často se top   la ve svých průšv   zích. Jednou dostala chuť na rakv   čku se šlehačkou. Sl   ny se jí sb   haly do úst, až musela rychle pol   kat. Jako naschvál neb   lo po nějaké cukrárně ani v   du, ani slechu. Začala se tedy v   ptávat l   dí na ul   ci, jestli neví, kde b   si mohla zakoup   t rakv   čku. Všichni udiveně kroutili hlavami a pos   lali ji do cukrárny. Nakonec jednu objev   la na kraji s   dliště. Otevřela dveře a vtom se přihodilo něco, co nečekala…

Příběh: Výprava k prameni potoka

Výprava k prameni potoka 1

Blížící se podz   m jako b   chtěl v   tvořit barevnou tečku za letním   prázdninam   . V   tr honil listy brázdam   zoraných pol   , zemědělci seli ozim   . Seděli jsme u ohýnku a opékali poslední špekáčk   letošního roku. Prostupovalo nám   teplo a šťáva ze špekáčků čas od času zaprskala, jak ji lačně ol   zovaly plameny. Vzpom   nali jsme na všechny m   lé lapál   e, které se nám během léta při společných akcích přihodil   . Jen Jirka seděl zam   šleně a nepřidal se ke kolektivnímu vesel   prošp   kovanému salvam   sm   chu. Žhav   l mozkové záv   ty…

Příběh: V jeskyni

V jeskyni 3

Pak doběhl   s jaz   kem v   plazeným na kožené haleně praholky. Jako správné budoucí praženy se rozhodl   nečekat, až ten zrádce-oběd v   leze. Vzal   prakluky za ruce a odtáhl   je zpátky do jeskyně, kde už v kotl   ku vřela alespoň kapradinová polévka s příměs   pravěké cibule. Praděti popadl   kostěné lžíce a spokojeně pomlaskával   . B   lo jim dobře. Na h   storku s uprchl   m obědem už skoro zapomněl   . Vzpomněl   si až naz   tří, kdy potkal   v pralese podivné zvíře. Mělo uši jako zajíc, ale m   sto ocásku z něho trčelo cos   kostěného se třem   hroty. V   dlička! Byl to jejich uprchl   obědov   zajíc.

Vtipy: rozcvička

Lepidlo

„Honzýku, co to děláš?“ „Papám sekundové lepydýlko.“
„Cože?“ „Ammmmmmmmm...“

Vtipy lehké

Barevná televize

„Máte barevné televize?” Prodavač odpoví: „Ano, máme.” Zákazník: „Tak mi dejte červennou!”

Vtipy o zvířátkách

Vlk a kůzlátka

Vlk přijde ke kozýmu chlífku a říká: „Kůzlátka, děťátka, otevřete vrátka, já jsem vaše maminka, mlýčka jsem vám donesla!“ A zevnitř se ozve: „Jdi do háje, vlku, my jsme syrotci!“