Psaní i/y: Měkké a tvrdé souhlásky

Měkké a tvrdé souhlásky

Psaní i/y: Vyjmenovaná slova

Vyjmenovaná slova po B

Vyjmenovaná slova po B

zlob_vé děti

yi

Vyjmenovaná slova po B

Byt číslo 5

V B   lé ulici stála starob   lá b   tovka. Všichni její ob   vatelé b   li slušní a čistotní. Jen pan Břetislav B   k b   l podle paní domovnice pěkný dob   tek. Žil v b   tě číslo 5 spolu se svým prasátkem. Manželé Vegetariánkovi b   dleli hned pod ním. Dob   tčí způsob života jejich souseda jim působ   l neob   čejné mrzutosti. Nečistota a pronikavé prasečí aroma je opravdu zlob   ly. Jednou večer, když soused neb   l doma, prasátko zmizelo. Zb   ly z něj jen kosti. Někdo jej zab   l a snědl, ab   zahladil stopy. Zab   tí prasátka vyšetřovala policie. Vegetariánkovi b   li mimo podezření. Vypověděli totiž, že jedí jen b   liny. Ty ale musely b   t asi pěkně olejnaté, protože od nich měli pěkně mastné ruce i pusu.

Vyjmenovaná slova po B

Hobit

„Hob   ti jsou b   tůstky drobného vzrůstu. Přeb   vají ve Středozemi.“ slab   kovala Adélka. Chtěla najít B   lba Pytlíka a jeho syna Froda. Ve snech ji totiž neodb   tně zlob   l jeden čaroděj. Každou noc ji nutil b   lit b   lé krávy na b   lo. A to dá rozum, dob   tek se přece nebarví. Jeden b   ček měl tak smutné oči, když se k němu rozb   hala se štětcem, že se rozhodla, že se nadvlády čaroděje musí zbavit. A v tom jí nemohlo pomoct žádné velké b   dlo. Upotřeb   la b   spíš někoho osob   tě malého. Hob   ta. Ještě chvíli listovala hob   tí B   blí, pak si sbalila věci do batůžku a už jí neb   lo. Vydala se na cestu do Středozemě.

Vyjmenovaná slova po L

Vyjmenovaná slova po M

Vyjmenovaná slova po M

O špatné pověsti

Zam   ndrákovaní lidé si o něm m   sleli, že neum   do pěti napočítat. Takovým by M   lan řekl: „Vlezte m   na záda.“ Nejen, že se jeho m   sl dovedla rozdm   chat jako oheň, zvlášť když se někde mluvilo o m   stických naukách, jako třeba o alchym   i, ale především byl zdatným sportovcem. Ten vám dovedl vým   k, to byste nevěřili! Kdepak, v atletice byl tenhle chlapík opravdový m   str, na hlem   ždí tempo ho neužilo a hbitý byl jako m   š. Za špatnou pověst mohla jeho ochota hádat se s m   krobiology o sm   slu jejich výzkumu. Ani m   lion argumentů by ho neodradilo od jeho m   se. Jenže tvrdit přírodovědci, že hm   z patří na louku, a ne do laboratoře, má asi stejný sm   sl jako vysvětlovat m   lované osobě, proč ji zam   káte večer doma, když jdete sam   hrát karty.

Vyjmenovaná slova po M

Hloupý nápad

Purkm   str Přem   sl z Nezam   slic vym   slel jednou m   moděk takovou nesm   slnou věc. Aby prý se vym   til konečně všechen hm   z a m   šky, které se neustále ochom   taly kolem domácího sýra, bylo podle něj nutné rozm   stit do všech koutů m   stnosti dva dny staré pom   je. Ten nápad se vym   kal veškerému chápání, ale přesto ho museli sluhové zrealizovat. Po dvou dnech se z domu linul m   rný zápach. Nakonec pán musel uznat, že se zm   lil. Sluhové pak museli celý dům vysm   čit, a tím se zbavili veškerých nežádoucích zvířecích příživníků.

Vyjmenovaná slova po M

usm_vej se

ýí

Vyjmenovaná slova po P

Vyjmenovaná slova po S

Vyjmenovaná slova po V

Vyjmenovaná slova po Z

Vyjmenovaná slova: mix

Psaní i/y: Psaní i/y v koncovkách

Koncovky podstatných jmen: mužský rod

Koncovky podstatných jmen: ženský rod

Koncovky podstatných jmen: střední rod

Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

Koncovky ovi/ovy

Koncovky mi/my/ma

Shoda přísudku s podmětem

Koncovky podstatných jmen: mix

Koncovky všechny: mix

žiraf_ s dlouhými krky
v černých košil_ch
krájel křížal_

Koncovky přídavných jmen

Domácí idyla

Sousedov   koně frkali na dvoře a tento zvuk působil konejšiv   m dojmem. Ledov   rampouch visel z kovov   ch vrat, hověz   polévka bublala v hrnci a ve světl   ch koutech místnosti si na zemi hráli usměvav   caparti. Babička nasadila spíc   mu dědečkovi pomal   m pohybem brýle a ze svetru mu smetla šediv   vlas. Tak vypadá ryz   láska, která si ničeho nežádá. Najednou se ozvalo ps   zaštěkání. Babička Kuliferdu okřikla, ale ten dál štěkal jako zběsil   . Ještě ospal   dědeček se přišoural k oknu, aby viděl, zda přichází někdo znám   nebo snad Pavlíkov   spolužáci, ale viděl jen sousedov   děvčata, jak zápasí s papírov   m drakem.

Koncovky podstatných jmen

Rozpadlá stavení

Kostel   a hřbitov   Milanov   připomínaly domov. Vyrostl poblíž Čáslav   , malého města, které se pyšní svými kališnickými kořeny. Ráno se vždycky posadil na postel   a pozoroval kos   a pěnkav   za oknem. Bydlel s rodiči v budově opatovické škol   , takže k tabul   chodil v bačkorách. Tatínek byl řídící. Za katedrou si vždycky sahal do kaps   pro hodinky a s nasazenými brýlem   se trochu podobal panu prezidentov   .
A za zdm   nedalekého hřbitova si s místními dětm   nejednou hráli na doktora nebo pomáhali kostelníkov   s úklidem. Dnes jsou už krov   staré škol   propadlé a dříve upravená zahrádka zarůstá křov   m.

Koncovky všechny: mix

Indiáni se bránil_ kolonizátorům.

iy

Podobně znějící: Psaní ě

Psaní mě/mně ve slově

Mě/mně (zájmeno já)

Psaní bě/bje

Psaní vě/vje

Psaní ě: mix

Podobně znějící: Párové hlásky

Psaní s/z na začátku slova

Předložky s/z

Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...

Párové hlásky: mix

Velká písmena: Velká písmena: lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: lidé, jména

Velká písmena: národy, skupiny osob

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Sklep

Jako malý jsem věřil, že se ve sklepě   abiččina domu ukrývají   ubáci,   rollové a jiné   říšery. Nešel bych tam ani za   laté prase. Jednou jsme však hráli s ostatními na schovku a já tam vlezl, abych vyhrál. Sotva jsem sešel ze schodů až dolů, začali se mi před očima zjevovat   ejkalové,   lkodlaci,   píři a dokonce i samotný   rabě   rákula. Strachy jsem se nemohl pohnout. „Blbost, vždyť tu nic není,“ pomyslel jsem si, ale myšlenky mi přeťalo tiché ťapání a hlučné tříštění sklenice zavařeniny, která se zřítila z police na zem. Ucítil jsem, jak mi   ěkdo chmátl na nohu. Schovka neschovka, vyběhl jsem s hrůzným řevem ven na světlo. Na noze se mi táhla zkrvavená   otterovská jizva. Když jsem ostatním vylíčil svůj zážitek, znejistělo mě tiché   ětčino mumlání o hlodavcích a mých fantasmagoriích. Byl jsem z toho trochu   atěj.

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Zubymil zubymyl

Vážení   elevizní diváci, chceme Vám představit   ubní pastu nové generace   ubymil zubymyl. Je zcela přírodní a Vaše   ezáky,   pičáky i   toličky si ji okamžitě zamilují. Zubymil zubymyl doporučuje deset z deseti   tomatologů. Pan   ocent   rtálek ve své ordinaci nepoužívá nic jiného. A také pacient   an   nženýr   azyměl potvrzuje, že od   ervence loňského roku, kdy Zubymil zubymyl začal používat, žádný kaz neměl. Zubymil zubymyl Vaše zuby umyje a ony si ho prostě zamilují. Zubymilem zubymylem si čistí zuby i zoubková   íla.

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

_runo

bB

Velká písmena: Velká písmena: místa

Velká písmena: města, části měst, ulice

Velká písmena: budovy, stavby

Velká písmena: mix místa

Slovní druhy: Podstatná jména

Určování podstatných jmen

Podstatná jména: rody

Podstatná jména: jmenné číslo

Podstatná jména: pády

Podstatná jména: vzory mužského rodu

Podstatná jména: vzory ženského rodu

Podstatná jména: vzory středního rodu

Vzory podstatných jmen: mix

Slova a jejich význam: Význam slov

Předměty, věci

Lidé

Sport

Význam slov: podstatná jména mix

Význam slov: přídavná jména mix

Lidé: akce, vztahy

Přísloví

Přísloví

Na hrubý   hrubá   .

pytelzáplata

Přísloví

co se třpytí.cos nezasel.když piješ víno.
Nehas, zajíce v pytli.Neházej
Nesklízej, Není všechno zlato,Nekupuj
flintu do žita.Nekaž vodu,co tě nepálí.

Přísloví

Není hanba upadnout, ale zůstat dlouho ležet. (francouzské)

Příběhy plné přísloví

Životní volba

Emil měl obrovský herecký talent. Už v 9 letech si střihl roli ve filmu. Od té doby se objevil i v mnoha dalších filmech a nešlo jen o malé, bezvýznamné roličky. Emilovi bylo právě 18 let, když se jednou navečer rozezvonil telefon. Volal mu jeho agent, aby mu tlumočil lákavou nabídku: Emil by mohl hrát v hollywoodském filmu bok po boku se svými hereckými idoly. Emil byl tak překvapený, že nevěděl, co říct. „O ničem nepřemýšlej a vezmi to. Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí, ale ty máš talentu na rozdávání!“ Emil slíbil, že to promyslí. Věděl, že se chce dostat na medicínu a být lékařem. Bylo teď pro něho důležitější chodit do školy a učit se. Ale stát se opravdovou filmovou hvězdou bylo také lákavé. „Ráno moudřejší večera,“ pomyslel si. V noci spal neklidně, v hlavě probíral všechna pro a proti. Někde v hloubi duše ale věděl, že není růže bez trní. Učil se rád a neváhal tomu věnovat svůj volný čas. Zároveň by si splnil sen, kdyby mohl hrát s herci, které obdivoval. „Co tě nezabije, to tě posílí,“ rozhodl se ráno. Prostě stihne obojí.

Přirovnání

Idiomy, ustálená spojení

Čtení: Čtení textů

Krátké texty

Příběhy

Liška Adéla

Slimáci

Bylo těsně po vydatném dešti. Všechno bylo nacucané vodou a v lese to krásně vonělo. Liška Adéla se procházela kolem mýtinky, když tu uviděla na lopuchovém listu rodinku slimáků.

„Ahoj slimáci! Jak se máte?“ zeptala se liška.

„Skvěle,“ odpověděl táta Pepa Slizoun, „po dešti porostou houby a ty my máme moc rádi!“

„Přesně tak,“ přitakala máma Slizounová, „obzvláště suchohřiby, bedly a lišky!“

Všechny tři slimáčí děti se mlsně olízly.

Když Adéla uslyšela, že slimáci žerou lišky, dala se na zběsilý úprk. Až u Černé skály jí došlo, že těmi liškami paní Slizounová asi nemyslela zvířata, ale něco jiného.

Bajky

Sojka a páv

Pyšný páv se procházel po zahradě. Přiletěla sojka a obdivně si prohlížela jeho krásný ocas. „Jak to jen udělat, abych měla také tak nádherné peří, byla bych jistě ještě krásnější než páv,“ říkala si sojka.

Všimla si, že páv několik peříček poztrácel. Pečlivě je posbírala a celá se jimi ozdobila. „Teď jsem jistě od páva k nerozeznání,“ pomyslila si a začala vykračovat po zahradě. Všichni ptáci v zahradě byli celí překvapení, co je to za ptáka. Po chvíli ale poznali, jak je sojka podvedla, a začali se jí posmívat. Sojka s velkou ostudou odletěla domů do lesa.

Tam vzbudila velké pozdvižení. Všichni se slétli kolem, obdivovali nádherné peří a dohadovali se, co je to za ptáka s tak skvostným peřím.

„To koukáte. Jsem krásná a spanilá,“ zakřehotala sojka. V tom okamžiku ostatní ptáci poznali její pronikavý hlas, sesypali se na ni a dočista ji oškubali.

Karas a Pedro

Karas a Pedro: Deštník

Pršelo. Princ Karas a jeho mluvící kozel Pedro měli naštěstí od pana krále obrovský deštník, pod který se schovali. Odpoledne déšť ustal a naši dobrodruzi pokračovali v cestě za princeznou. Za tři hodiny došli k hluboké řece. Tak hluboké, že ani deštníkem nedosáhli na dno. Princ Karas uměl plavat a tak si začal sundávat své královské tričko a oblékat své královské plavky. Kozel Pedro plavat neuměl a začal pást na louce u břehu.

„Pedro, musíme se dostat přes řeku!“ řekl princ Karas, když byl převlečený.

„Já vím, jen jsem čekal, až se převlékneš do plavek,“ odpověděl kozel, přestal se pást a otevřel deštník.

Princ se podivil, protože nebe bylo úplně modré. Kozel ale otočil deštník vzhůru nohama, takže z něj vznikl takový člun, na které kozel snadno přeplul řeku, zatímco chudák princ plaval vedle.

Ufon ztracen ve městě

Prstýnek

Grin5X, mimozemšťan, který nešťastnou náhodou přicestoval do jednoho města na Zemi, se smutně procházel ulicemi. Když tu uviděl kamennou mísu, z níž tryskala jakási průhledná tekutina. Vedle stála jedna z těch pozemských dvounohých bytostí a beznadějně se dívala do té obrovské vany.

„Hu-wuru ataj pute mu-kha?“ zeptal se soucitně Grin5X, aniž by si uvědomil, že jeho rodné řeči asi nikdo nebude rozumět. Pak se podíval na dno oné mísy a bylo mu jasné, co se stalo – té bytosti spadl dolů kovový kroužek na prst. Takový kroužek viděl Grin5X jen jednou u své prababičky, když ještě čipy nebyly zabudovány přímo v těle obyvatel jeho planety, ale nosily se právě v takovém prstýnku.

Mimozemšťan se ponořil, ale nedošlo mu, že celé jeho tělo je magnetické. A tak se mu na kůži nalepilo kromě lesklého kroužku i mnoho kulatých kovových placiček a dokonce i velká železná mříž, takže tekutina začala tryskat ještě rychleji a nebohého ufona vystřelila nad náměstí.

Dívka u kamenné mísy si jenom pomyslela, že ten její prstýnek od tatínka je asi vážně kouzelný.

Příběhy ze Zverimexu

Zdroj energie

Do zverimexu U Granule přišel pan Bystrý, který byl po celém kraji známý tím, že vymýšlí zvláštní vylepšováky. Například o jeho automatickém nasazovači ponožek psali i v novinách. Žádný vynález však nebyl nikterak úspěšný, a proto pan Bystrý neměl mnoho peněz.

„Máte křečky? Potřebuji jich sto!“ zvolal nadšeně pan Bystrý.

Pan Šváb, vedoucí obchodu, nebyl takovým požadavkem vůbec vyveden z míry. Minule zkoumal pan Bystrý lepivé účinky slimáčího slizu, tudíž si objednal tisíc slimáků a pan Šváb kvůli dobré pověsti svého obchodu poslal svého syna Čeňka po dešti do parku. Nutno říci, že s ním pak Čeněk několik dní nemluvil.

„Sto křečků tady na skladě nemám, ale mohu vám je objednat. Nicméně, pane Bystrý, budete na to mít peníze?“

„Budu,“ přisvědčil rychle pan Bystrý, „můj revoluční vynález mi přinese spousty peněz, slávu i nesmrtelnost. Umím přeměnit energii křečka šlapajícího v kolečku na elektrickou energii. Třeba tady v brašně mám křeččí nabíječku na mobil. Podívejte! Teď jen potřebuji sto křečků, aby mi svítil lustr a fungovaly zásuvky a lednička.“

Pan Šváb jen přikývl hlavou. Bylo mu úplně jasné, že pan Bystrý momentálně peníze na zaplacení křečků určitě nemá.

České pověsti

Dívčí válka

Když zemřela Čechy oblíbená kněžna Libuše, ženy vzpomínaly na časy, kdy právě ony měly v české vlasti hlavní slovo. Nějaká Vlasta chtěla ty časy vrátit zpátky. Ženy a dívky, její stoupenkyně, opustily domovy a vystavěly u Vltavy dívčí hrad Děvín. Začaly se cvičit v boji. Mužům pohled na ženy učící se bojovat vháněl do tváře pobavený úsměv. Nic nedbali Přemyslova varování a hrnuly se na Děvín. Mysleli si, že se jich ženy leknou. Na Vlastin pokyn však rozlícené ženy vysmívající se muže pobily. Padlo jich na tři sta a přeživší se dali na útěk. Ženy měly na Vyšehradě své špehy a v boji využívaly svou krásu a bezbrannost. Jednou dostaly zprávu, že bude cestou nedaleko od Děvína projíždět vévoda Ctirad a nachystaly na něj past. Ke kmeni vedle cesty přivázaly krásnou Šárku. Ta, když se blížil Ctirad, začala prosit, aby ji odvázali. Ctirad obměkčený pláčem krásné dívky, zapomněl na ostražitost a Šárku odvázal. „Zlé ženy mě unesly, aby mě připojily ke své vzpouře. Pak ale uslyšely dusot koní, narychlo mě zde uvázaly. Jako výsměch mi zde nechaly tenhle roh, abych si spoutaná o pomoc zatroubila,“ vzlykala Šárka. Ctirad jí naslouchal a jeho muži slezli z koní, aby si tu odpočali. Šárka byla zvědavá, jak roh zní. Když ale na něj zatroubili, přihnal se houf žen a celou družinu pobily. Ctirada pak spoutaly a odtáhly ho na Děvín, kde ho umučily. Když se to muži dozvěděli, rozzlobili se a ve zbroji vyrazili k Děvínu. Došlo ke střetu. Vlasta padla a ostatní dostaly strach. Některé padly v boji, jiné při útěku. Žádnou z nich muži neušetřili. Tak pomstili Ctiradovu smrt.

Řecké báje

Vznik lidí

Osamělý Prometheus, potomek božského rodu Titánů, se potuloval po liduprázdné planetě Zemi. Toužil potkat někoho, jako byl on sám. Jednoho dne, když zapršelo, Prometheus uplácal z rozměklého bláta sochu. Bohyně moudrosti Athéna soše vdechla život. Tak postupně vznikli lidé. Prometheus je naučil myslet a pracovat. Bohové shromáždění na hoře Olympu, sídle bohů, se na to vše dívali. Až jednoho dne si vládce bohů Zeus Promethea zavolal k sobě: „Promethee, zapomněl jsi lidi naučit, že je třeba ctít bohy. Vždyť všechny lidské osudy jsou v našich rukou.“ Aby tedy Prometheus lidi naučil i tohle, zabil býka. Na jednu hromadu dal všecko maso, překryl ho kůží a navrch položil žaludek, na druhou, větší hromadu naskládal kosti, které pečlivě překryl tukem. Druhá hromada působila lákavěji. Na zem sestoupil Zeus. „Die, sám vyber díl, který chceš, aby ti lidé obětovali,“ vyzval Dia Prometheus. Zeus pochopil. Přesto na sobě nedal nic znát a vybral na první pohled větší a lákavější díl. Od té doby lidé bohům obětovávali kosti a tuk a sami si nechávali maso.

Zápis a korektury textů: Zápis textů

Zápis vět a krátkých textů

Zápis příběhů

Příběh: Příliš mnoho dobrodružství

Příliš mnoho dobrodružství na jeden školní výlet I

B   l konec školního roku. V   učování už nikoho nebav   lo a b   lo v   dno, že paní učitelky v   hlíží prázdniny s větší netrpěl   vostí než žáci. Ab   si všichni ukrátili zb   vající čas ve škole, v   mysleli, že v   razí na někol   kadenní v   let na kánoích na řeku Vltavu a dob   dou společně Český Krumlov. V   pluli z V   ššího Brodu. Voda v řece krásně pl   nula a mezi vlnkami se bl   štěly paprsky slunce. Paní učitelka se nad tou krásou rozpl   vala a vůbec nepom   slela na to, že by ta id   lka mohla pom   nout. Zčista jasna zahřmělo. Řeka se skoro naráz přestala třp   tit v slunečním sv   tu a žáci začali trop   t pov   k. Tábořiště, kde měli b   vakovat, se rozprostíralo nedaleko. Rozdm   chali tedy odvahu, kterou pohřb   lo v   děšení z bl   žící se hroz   vé bouře, a pluli co nejrychleji směrem do kempu. Jenže se zvedl s   lný v   tr…

Příběh: Morbidní story s příchutí šlehačky

Morbidní story s příchutí šlehačky 1

Zuzka b   la v   kutálená ul   čnice. Nerada se řídila prav   dly a často se top   la ve svých průšv   zích. Jednou dostala chuť na rakv   čku se šlehačkou. Sl   ny se jí sb   haly do úst, až musela rychle pol   kat. Jako naschvál neb   lo po nějaké cukrárně ani v   du, ani slechu. Začala se tedy v   ptávat l   dí na ul   ci, jestli neví, kde b   si mohla zakoup   t rakv   čku. Všichni udiveně kroutili hlavami a pos   lali ji do cukrárny. Nakonec jednu objev   la na kraji s   dliště. Otevřela dveře a vtom se přihodilo něco, co nečekala…

Příběh: Výprava k prameni potoka

Výprava k prameni potoka 1

Blížící se podz   m jako b   chtěl v   tvořit barevnou tečku za letním   prázdninam   . V   tr honil listy brázdam   zoraných pol   , zemědělci seli ozim   . Seděli jsme u ohýnku a opékali poslední špekáčk   letošního roku. Prostupovalo nám   teplo a šťáva ze špekáčků čas od času zaprskala, jak ji lačně ol   zovaly plameny. Vzpom   nali jsme na všechny m   lé lapál   e, které se nám během léta při společných akcích přihodil   . Jen Jirka seděl zam   šleně a nepřidal se ke kolektivnímu vesel   prošp   kovanému salvam   sm   chu. Žhav   l mozkové záv   ty…

Příběh: V jeskyni

V jeskyni 3

Pak doběhl   s jaz   kem v   plazeným na kožené haleně praholky. Jako správné budoucí praženy se rozhodl   nečekat, až ten zrádce-oběd v   leze. Vzal   prakluky za ruce a odtáhl   je zpátky do jeskyně, kde už v kotl   ku vřela alespoň kapradinová polévka s příměs   pravěké cibule. Praděti popadl   kostěné lžíce a spokojeně pomlaskával   . B   lo jim dobře. Na h   storku s uprchl   m obědem už skoro zapomněl   . Vzpomněl   si až naz   tří, kdy potkal   v pralese podivné zvíře. Mělo uši jako zajíc, ale m   sto ocásku z něho trčelo cos   kostěného se třem   hroty. V   dlička! Byl to jejich uprchl   obědov   zajíc.

NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence