Psaní i/y: Měkké a tvrdé souhlásky

Měkké a tvrdé souhlásky

Psaní i/y: Psaní i/y v koncovkách

Koncovky podstatných jmen: mužský rod

Koncovky podstatných jmen: ženský rod

Koncovky podstatných jmen: střední rod

Koncovky přídavných jmen (jarní/mladý)

Koncovky ovi/ovy

Koncovky mi/my/ma

Shoda přísudku s podmětem

Shoda přísudku s podmětem

V troubě se pekl_ koláče.

iy

Shoda přísudku s podmětem

Střepy se rozprskl_ po podlaze.

yi

Shoda přísudku s podmětem

Horko je nejen u moře

Manželé Svátkovi se těšil   na dovolenou. Průvodci z cestovní kanceláře byl   milí. Všichni cestující nastoupil   do klimatizovaného autobusu. Vydal   se na cestu. Stromy za okénky ubíhal   . Všichni si postupně začal   otírat čelo. V autobuse bylo horko k nežití. Větráky klimatizace se rozbil   již po hodině cesty.

Shoda přísudku s podmětem

Nemilé vyrušení

V létě jsme se s pár kamarády rozhodl   přejít Pyreneje. Ze začátku nás unavoval   střídající se stoupání a klesání, avšak dva týdny nám stačil   na to, abychom se aklimatizoval   . Batohy, v nichž jsme nesl   všechny své věci, se střídavě zmenšoval   a zvětšoval   podle toho, jak rychle byl   konzumovány zásoby v nich uložené. Patnáctý den cesty jsme měl   zdolávat velké převýšení, proto jsme se dohodl   , že vyrazíme dřív než obvykle. Ráno jsem si potřeboval ještě odskočit do lesíka, proto jsem se domluvil se Pepou, že na mě počká. Anička s Dášou vyrazil   napřed. Dřepěl jsem tedy za nízkými borovičkami, kalhoty stažené na půl žerdi, když se za mnou ozval   těžké kroky a funění. Ani jsem se nepohnul. Medvěd. Měl   jsme z nich respekt od samého začátku. Kroky medvěda se přibližoval   a pak se zase postupně začal   vzdalovat. Nasliněné prsty na ruce mi potvrdil   , že vítr fouká od medvěda ke mně. Necítil mě. Dokončil jsem, co jsem začal, a pro jistotu potichu se odplížil k Pepovi. Ještě, že jsem nezpanikařil.

Shoda přísudku s podmětem

A: „Markéta a Pavlína se upřímně div_.“A: Kdo, co se div_?Markéta a PavlínaMarkétaA: V jakém čase je sloveso v přísudku?v přítomnémv minulémA: Které i/y tím pádem bude v přísudku?íýA: Proč?Protože podmět je rodu ženského.V přísudku v přítomném čase je vždy i/í bez ohledu na rod podmětu.

Shoda přísudku s podmětem

A: „Trička i kimono ležel_ ve skříni.“A: Kdo, co ležel_ ve skříni?trička i kimonotričkaA: V jakém čase je sloveso v přísudku?v přítomnémv minulémA: Pravopis i/y v přísudku ovlivňuje rod podmětu. Je v podmětu alespoň 1 rod mužský životný?anoneA: Jakého rodu a čísla jsou slova v podmětu?středního v množ. čísle a středního v jedn. číslestředního v množ. čísleA: Které i/y tím pádem bude v přísudku?ay

Koncovky podstatných jmen: mix

Koncovky všechny: mix

Koncovky všechny: mix

provedl konverz_

iy
zrní pro hus_
Pojďte dál, Ličkov_!
vidím dom_
Josefov_ lyže
otep_ slámy
monzunov_ch přívalech
pozdrav z Šumav_

Koncovky přídavných jmen

Čí jsem?

Bratrov   kamarádi mě nemají rádi. Jsem totiž znám   po celé škole. Prý jsem na starší děti drz   , vyzývav   a rád je uvádím do rozpaků. Nechápu to. Když vidím Pavlov   (to je můj bratr) vrstevníky, jsem jak neviňátko. Nechápu, proč má Milan, jen co se ke mně otočí zády, batoh celý bíl   od křídy nebo proč má školní snaživec Václav vždycky po setkání se mnou oslizl   a zahnědl   límec košile. Nejde mi to na mysl. Jsem přeci tak mil   . Pro mého bratra jako bych byl ciz   , prý není možné, abychom byli oba otcov   synové. „Jeden z nás musí být nevlastní,“ říká zrudl   bratr, když vidí má alotria. Přitom jsme oba skoro stejn   : pohledn   , vyso   a tmavovlas   . Ale zatímco Pavel je ten přemýšliv   , já jsem jen ten, který je zlobiv   .

Koncovky podstatných jmen

Při cestě na východ

Cestou do Ostrav   jsme se stavili v Chrudim   za příbuzným   . Strýci Pepov   jsme při té příležitosti předali dědictví po dědov   , které se skládalo z: pošťácké kabel   , tabatěrk   , knihy o Napoleonov   a z dopisu jeho úhlavnímu nepřítel   - Kalouskov   . Pepov   vstoupily slz   do očí a poděkoval svému bratrov   Jindrov   . Naši východočeskou mis   jsme zakončili v kavárně na náměstí – brácha Adam si dal k horké čokoládě kremrol   , já ochutnala rakvičku a táta přemohl dva indiánk   .

Koncovky všechny: mix

obálka bez adres_

iy

Koncovky všechny: mix

pohybliv_ panáčci

íý

Podobně znějící: Pravopis odvozený od stavby slova

Psaní n/nn

Předpona a kořen: zdvojené hlásky

Kořen a přípona: hlásková změna a zdvojené

Kořen a přípona: spodoba znělosti

Tvorba přídavných jmen (-ský/-ští, -cký/-čtí)

Pravopis odvozený od stavby slova: mix

Podobně znějící: Párové hlásky

Psaní s/z na začátku slova

želatina na _tužení krémů
přihrávka _leva
zmenšit _e

Psaní s/z na začátku slova

sz
_hlédl z věže_rychlil_kusili jsme to_hromážděnípevný _tisk

Psaní s/z na začátku slova

Lidé se _běhli k nehodě.

sz

Psaní s/z na začátku slova

Houby s octem

Mařenka na   bírala houby. Chtěla je   potřebovat, a tak je   vařila s octem. Jeníček jí u toho vyprávěl vtipy. Oba se   mítali smíchy.   nědli   polečně houby, ale dlouho je nemohli   trávit. Něco se asi   vrtlo. Mařenka i Jeníček   končili v nemocnici. Muchomůrky   krátka nejsou vhodná   trava pro lidi.

Psaní s/z na začátku slova

Kon-Tiki

V roce 1947 proběhla   dělovacími prostředky   práva o námořní výpravě Kon-Tiki.   organizoval ji norský dobrodruh Thor Heyerdahl, který chtěl   kusmo dokázat, že původní obyvatelé Jižní Ameriky mohli doplout až skoro k Austrálii ještě před Evropany. Členové expedice tedy   tvrdili svým podpisem   ponzorské smlouvy, odcestovali do Peru, kde   tloukli   kromné plavidlo podle dobových náčrtů. Na konci dubna dali   bohem břehům a   pustili vor na   pěněné vlny Tichého oceánu. Počasí místy plavbu   těžovalo, některé dny byla plachta   plihlá, jindy zase vítr   běsile   vištěl a námořníci se řádně   potili při   pravování   křiveného   těžně. Heyerdahl si ale uměl na lodi   jednat pořádek a na konci července všichni nadšeně   volali: „Hurá!“ při   pozorování pevné země. O pár dní později vor   troskotal u ostrova Raroira, ale celé posádce se povedlo   třelhbitě dostat na břeh. Tam   trávili ještě pár dní, než navázali kontakt a vrátili se zpět.

Předložky s/z

Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...

Párové hlásky: mix

Velká písmena: Velká písmena: lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: lidé, jména

Velká písmena: národy, skupiny osob

Velká písmena: instituce, organizace

Velká písmena: dny, období, události

Velká písmena: mix lidé, skupiny, organizace, čas

Velká písmena: Velká písmena: místa

Velká písmena: geografie, příroda, vesmír

Velká písmena: státy, oblasti

Velká písmena: města, části měst, ulice

Velká písmena: budovy, stavby

Velká písmena: mix místa

Slovní druhy: Podstatná jména

Určování podstatných jmen

Podstatná jména: jmenné číslo

Podstatná jména: pády

Podstatná jména: vzory mužského rodu

Podstatná jména: vzory ženského rodu

Podstatná jména: vzory středního rodu

Vzory podstatných jmen: mix

Skloňování podstatných jmen

Slovní druhy: Slovesa

Určování sloves

Slovesný rod

Slovesný čas

Slovesný vzor

Slovesný způsob

Slovesa: mix

Čárky a interpunkce: Čárky ve větě jednoduché

Čárky ve větě jednoduché: přívlastek, přístavek

Čárky ve větě jednoduché: několikanásobné větné členy

Čárky ve větě jednoduché: další případy

Rozbory vět, stavba slov: Stavba slov

Určování kořene

Předpona, kořen, přípona, koncovka

Předpona, kořen, přípona, koncovka

nakupujte

PředponaKořenPříponaKoncovka

Předpona, kořen, přípona, koncovka

zrušit

PředponaKořenPříponaKoncovka

Předpona, kořen, přípona, koncovka

A: „nástěnkách“A: Abychom určili kořen, řekneme si několik slov příbuzných:stěna, tabule, špendlíknástěnkář, stěnaA: Kořen je největší společná část slov příbuzných a slova „nástěnkách“. Jaký je tedy kořen slova?těnstěnA: Jaká je ve slově „nástěnkách“ předpona?nás-ná-A: Koncovka je část slova, která se při skloňování/časování mění. Jaká je tedy ve slově „nástěnkách“ koncovka?-áchžádná neníA: Jaká je ve slově „nástěnkách“ přípona?-k-žádná neníA: Jak bychom tedy znázornili jednotlivé stavební prvky přímo ve slově?ná-stěn-k-áchná-stěn-kách

Předpona, kořen, přípona, koncovka

A: „zaplaceného“A: Abychom určili kořen, řekneme si několik slov příbuzných:plácat, podplácet, plackazaplatit, splátka, podplatitA: Kořen je největší společná část slov příbuzných a slova „zaplaceného“. Jaký je tedy kořen slova?placplaA: Proč?Písmeno „t“ na konci kořene se kvůli výslovnosti mění na „c“, proto „t“ a „c“ počítáme do společné části jako stejné písmeno.Je to výjimka.A: Koncovka je část slova, která se při skloňování/časování mění. Jaká je tedy ve slově „zaplaceného“ koncovka?-ého-oA: Jaká je ve slově „zaplaceného“ přípona?-en--n-A: Jak bychom tedy znázornili jednotlivé stavební prvky přímo ve slově?za-plac-enéh-oza-plac-en-ého

Rozbory vět, stavba slov: Větné členy

Podmět a přísudek

Předmět (větný člen)

Přívlastek shodný a neshodný

Příslovečné určení

Větné členy obecně

Rozbory vět, stavba slov: Stavba vět

Věta hlavní

Poměry mezi hlavními větami

Vedlejší věty podmětné a předmětné

Vedlejší věty předmětné a doplňkové

Vedlejší věty přívlastkové a příslovečně způsobové

Vedlejší věty příslovečné

Druhy vedlejších vět souhrnně

Rozbory vět, stavba slov: Druhy vět

Věta jednočlenná, dvojčlenná a větný ekvivalent

Slova a jejich význam: Vztahy slov

Synonyma (slova souznačná)

Antonyma (slova protikladná)

Homonyma (slova souzvučná)

Slova a jejich význam: Význam slov

Význam slov: podstatná jména

Předměty, věci

Lidé

Sport

Móda, jídlo, společnost

Politika, historie

Význam slov: podstatná jména mix

Význam slov: přídavná jména

Vlastnosti lidí a předmětů

Význam slov: přídavná jména mix

Význam slov: slovesa

Lidé: akce, vztahy

Přísloví

Přirovnání

Idiomy, ustálená spojení

Čtení: Čtení textů

Příběhy

Ufon ztracen ve městě

Prstýnek

Grin5X, mimozemšťan, který nešťastnou náhodou přicestoval do jednoho města na Zemi, se smutně procházel ulicemi. Když tu uviděl kamennou mísu, z níž tryskala jakási průhledná tekutina. Vedle stála jedna z těch pozemských dvounohých bytostí a beznadějně se dívala do té obrovské vany.

„Hu-wuru ataj pute mu-kha?“ zeptal se soucitně Grin5X, aniž by si uvědomil, že jeho rodné řeči asi nikdo nebude rozumět. Pak se podíval na dno oné mísy a bylo mu jasné, co se stalo – té bytosti spadl dolů kovový kroužek na prst. Takový kroužek viděl Grin5X jen jednou u své prababičky, když ještě čipy nebyly zabudovány přímo v těle obyvatel jeho planety, ale nosily se právě v takovém prstýnku.

Mimozemšťan se ponořil, ale nedošlo mu, že celé jeho tělo je magnetické. A tak se mu na kůži nalepilo kromě lesklého kroužku i mnoho kulatých kovových placiček a dokonce i velká železná mříž, takže tekutina začala tryskat ještě rychleji a nebohého ufona vystřelila nad náměstí.

Dívka u kamenné mísy si jenom pomyslela, že ten její prstýnek od tatínka je asi vážně kouzelný.

Příběhy ze Zverimexu

Ovce paní Bekové

Ve středu v sedm hodin kdosi zaklepal na dveře zverimexu U Granule.

„Otevíráme až za hodinu,“ zavolal od pultu vedoucí, pan Šváb, který právě ochutnával krmení pro rybičky. Pan Šváb vždy testoval na sobě kvalitu všech pokrmů pro zvířata, protože nechtěl prodávat závadné nebo zkažené výrobky.

„Prosím, pusťte mě dovnitř, je to naléhavé!“ odpověděl rozrušený ženský hlas zpoza dveří. Pan vedoucí přemýšlel, co se asi mohlo takto brzy ráno stát. Nicméně přešel ke dveřím, otočil klíčem a dovnitř se nahrnula vysoká hubená paní.

„Jé, dobrý den, paní Beková, taková stálá zákaznice a já vás po hlase nepoznal!“

„Pane vedoucí, prosím pomozte, potřebuji nutně holicí strojek na ovčí vlnu! Po tom novém krmení, co jste mi prodal včera, mým miláčkům narostlo přes noc šíleně moc vlny a vzhledem k tomu, že už takto po ránu je skoro 25 °C, tak by se mi přes den na pastvině ovečky určitě usmažily!“ naříkala paní Beková.

„Aha, aha. Holicí strojky na vlnu ale nevedeme,“ promluvil rozvážně pan Šváb, „ale mohl bych vám půjčit svůj osobní holicí strojek. Jen mi ho musíte do večera vrátit, protože mi od včerejška hrozně rychle rostou vousy a vůbec nevím proč.“

České pověsti

O Horymírovi

Vládce Křesomysl se nechal okouzlit stříbrným a zlatým kovem. Chtěl proto, aby se lidé místo zemědělství věnovali těžbě drahých kovů. Avšak čím více lidí pracovalo v dolech, tím méně bylo chleba. „A bude hůř,“ uvědomili si někteří a vydali na Vyšehrad promluvit Křesomyslovi do duše. V čele těch odvážlivců byl neumětelský vladyka Horymír. Král byl však příliš chtivý zlata. Vladykové odešli s nepořízenou. Když se o tom ale dozvěděli kovkopové, slíbili Horymírovi pomstu. Jak vítr se za ním vydali do Neumětelů, aby ho zabili. Řev rozlícených mužů se nesl tichou nocí a vzbudil Horymíra. Na nic nečekal, skočil na svého koně Šemíka a cvalem davu uprchl. Když se ohlédl, spatřil, že je jeho ves v plamenech. I přislíbil zlatokopům pomstu. Vrátil se do Neumětel a svolal všechny své příbuzné i sousedy. V noci vtrhli do hornického tábora a všechny pobili. Když se to dozvěděl Křesomysl, rozhodl, že Horymír bude za svůj čin popraven svým vlastním mečem. Před popravou se ještě Horymíra zeptal: „Máš nějaké poslední přání?“ „Rád bych se projel na svém koni Šemíkovi,“ požádal Horymír. Křesomysl v tom neviděl problém: „Kůň nemá křídla, tak ti odsud nepomůže.“ Horymír měl ale pod čepicí. Nasedl na Šemíka, rychle se s ním rozjel a hop přes hradební val, pod nímž byla vltavská tůň. Bylo to hluboko. Šemík s Horymírem padli do hlubiny a vylezli na břeh. Všichni jen užasle zírali, jak ti dva spolu uhánějí k Neumětelům.

Řecké báje

Orfeus

Orfeus byl nejlepší zpěvák v celém Řecku. Když zpíval, lidé zapomínali na své starosti. Přicházeli si ho poslechnout i bohové a vodní víly, najády. Do jedné z nich, jmenovala se Eurydika, se Orfeus zamiloval a vzal si ji za ženu. Jednoho dne se Eurydika rozhodla navštívit své družky najády. Rozeběhla se nejkratší cestou loukami. Najednou ucítila bolest v noze. Shlédla a spatřila jedovatého hada. Jeho jed jí pak zastavil srdce. Orfeus, plný bolesti, se nedokázal smířit se ztrátou milované Eurydiky. Rozhodl se proto sestoupit do podsvětí a uprosit Háda, vládce podsvětí, aby Eurydice dovolil vrátit se mezi živé. Žalostný zpěv mu pomohl Háda obměkčit. „Splním ti tvé přání,“ řekl nakonec Hádes, „avšak po cestě z podsvětí na zem se na manželku neohlížej, jinak už ji neuvidíš.“ Vydali se tedy na cestu. Orfeus si ale najednou uvědomil, že neslyší Eurydičiny kroky. Dostal o ni strach a ohlédl se. Stín Eurydiky se mu rozplynul před očima a ona zemřela podruhé. Orfeovo zoufalství bylo bezmezné. Několik dní se snažil dostat zpět do podsvětí, ale marně. Smutně se vrátil na zem a v hájku pěl píseň o svém neštěstí, když tu ho napadly opilé, pološílené ženy a ukamenovaly ho. Tak se mohla konečně Orfeova duše setkat znovu s milovanou Eurydikou v říši stínů.

Požírač snů

Začínající závislost

Gonzalovi se den nepředstavitelně táhl. Tak moc se těšil na večer. To, co prožil minulou noc, mu otevřelo bránu do nového světa. Do světa, který mu byl kvůli absenci představivosti a fantazie zapovězen. Do světa snů. Nakonec se dočkal. Přišel čas, kdy se spolu s Bennym ukládali ke spánku. Gonzalo ležel v posteli s doširoka otevřenýma očima a čekal, až z druhé strany pokoje zaslechne pravidelné oddychování. Když se tak stalo, hned se přiblížil k Bennymu a přisál se mu ústy nad kořen nosu, do oblasti třetího oka. Všechno se opakovalo stejně jako předchozí noc. Gonzalo se střemhlav řítil do nekonečné propasti prázdnoty. Tma barvila všechno načerno. Jenže tentokrát pád ne a ne skončit. Padal a padal. Zvedl se mu žaludek, ale k nárazu nedošlo. Gonzalovi už bylo tak zle, že se musel od Bennyho hlavy odpojit. Seděl na boku postele a prudce dýchal. Nechápal, co udělal špatně. Rozhodl se, že tomu přijde na kloub. Té noci se už ale do Bennyho snu nevnořil.

Detektivní příběhy s plánky

Ukradený trezor

Inspektorka Pukavá vyšetřovala noční loupež velké sumy peněz z trezoru vily rodiny Volavkových. Nezmizely jen peníze, chyběl dokonce celý trezor a ve zdi byla díra skrz naskrz.

Paní Volavková vypovídala: „Včera večer jsem si četla v ložnici a ve 22:38 zaslechla zvuky. S ohromným strachem jsem se podívala klíčovou dírkou dveřmi z ložnice a zahlédla v obývacím pokoji 3 postavy. Mobil, kterým bych mohla zavolat policii, jsem bohužel měla právě v obýváku, ale tam bych nešla ani za milion. Celou noc jsem se tedy klepala v ložnici, jen dvakrát jsem musela na záchod.“

Svědectví syna Volavkových, Luďka, znělo následovně: „Hrál jsem celou noc v dětském pokoji novou počítačovou hru. Byl jsem do ní tak zabraný, že jsem si ničeho nevšiml, a to jsem ani neměl puštěný zvuk. V noci jsem jenom viděl po příjezdové cestě přijíždět tátu a jednou nebo dvakrát jsem přes skleněné dveře na chodbu zahlédl mamku, jak jde na záchod.“

Pan Volavka pak tvrdil toto: „Vracel jsem se někdy kolem třetí v noci ze služební cesty. Z auta jsem zahlédl díru ve stěně domu přesně v místě, kde máme v obývacím pokoji trezor. Byl jsem unavený, že jsem si říkal, že se mi to zdá. Ani jsem do obýváku nešel, hned po zaparkování před vchodovými dveřmi jsem zamířil do ložnice a hned jsem usnul.“

„To je tedy pěkná rodinka,“ posteskla si inspektorka svému asistentu Mikšíčkovi, „všichni tři téměř jistě lžou.“

Naučné a odborné texty

Městská policie Brno

Záhada kufru

Záhadný případ dvou opuštěných kufrů zaměstnal včera večer brněnské strážníky. Operačnímu středisku městské policie se ozval svědek a popsal, jak na Nových sadech vystoupil neznámý muž z tramvaje, položil zavazadla na ostrůvek a stejným spojem zase odjel. Uvedl tím do rozpaků mladý indický pár, který na zastávce s kufry osaměl a cítil za ně zodpovědnost. Dvojici tedy pomohl kolemjdoucí, jenž se obrátil na strážníky. Hlídka městské policie se spojila s obsluhou kamer a ta nahlédnutím do záznamů zjistila, co se přesně stalo. Cestující si své kufry vynesl z tramvaje a do vozidla se vzápětí vrátil pro další tašky. Měl je ale příliš daleko od dveří, a tak řidič nemohl předjímat jeho záměr, zavřel dveře a odjel k hlavnímu nádraží. Dohledové centrum na nahrávkách objevilo i okamžik, kdy majitel kufrů v Nádražní ulici vystoupil, postával tam, a po krátkém váhání se vydal zpět k Novým sadům, kam už ovšem nedošel. Strážníci po cizinci pátrali podle fotografií z dokladů, nikde v okolí už se ovšem nepohyboval. Nakonec se jim podařilo zjistit, že jde o afrického vysokoškolského studenta. Na univerzitě se strážníci od zaměstnanců dozvěděli, že bydlí v jednom z brněnských hotelů. Svůj pokoj jim mladý Ghaňan otevřel už v domácím oblečení. Poznamenal, že cestou zpět ke svým kufrům zabloudil a postupně se smiřoval, že už se s nimi neshledá. Strážníkům několikrát poděkoval za jejich vrácení a oni mu na rozloučenou vysvětlili, na které tísňové linky se může v podobných situacích obracet.

Zdroj

Články, rozhovory, názory I

Melounový sníh

Yosemitský národní park je místem, které stojí za to navštívit. Tento týden ale návštěvníci parku zažili něco velmi zvláštního: sníh barvy melounu.

Barva růžového sněhu, nazývaného také rudý sníh nebo krvavý sníh, je způsobena skupinou specifických řas zvaných Chlamydomonas nivalis, kterým se daří v mrazivých teplotách a tekuté vodě, a žijí na sněhové pokrývce. „Červená nebo růžová barva je přirozeným opalovacím krémem obvykle zelených řas, které se takto chrání před příliš vysokými teplotami a škodlivým UV zářením,“ publikoval na Twitteru Yosemitský národní park.

Nicméně Yosemitský národní park není jediným místem, kde se růžové řasy nacházejí. Nalézají se například i na severu Švédska nebo ve Švýcarsku.

(Převzato z Muy interesante a upraveno)

Wikipedie

Ovce Dolly

Ovce Dolly (5. července 1996 – 14. února 2003) byla prvním savcem úspěšně naklonovaným z tělní (tj. ani ze spermie, ani z vajíčka) buňky dospělého jedince. Do historie Dolly vstoupila 23. února 1997, kdy byl veřejnosti Skotským výzkumným ústavem potvrzen úspěšný pokus, který vedl její „duchovní otec“ profesor Ian Wilmut. O dva roky později bylo zjištěno, že buňky v jejím těle neodpovídají jejímu fyzickému stáří, ale spíše věku její genetické předchůdkyně – šestileté ovce.

Dolly přivedla za svůj život na svět šest zdravých jehňat. Na konci života ji sužovala artritida, tedy onemocnění, které je u takto starých ovcí neobvyklé, ale ne výjimečné. Jméno Dolly získala podle slavné americké country zpěvačky Dolly Partonové. Skupina vědců ve skotském Roslinově institutu ji totiž stvořila z buňky mléčné žlázy a nikdo si prý nedokázal vybavit působivější prsa, než jaká měla Dolly Partonová. 14. února 2003 byla Dolly utracena kvůli plicní infekci.

Imaginární slova

Tantlstix

Tantlstix je speciální obuv odpradávna využívaná Purkmeji k tantlování řeky Stix. Na výrobu každého původního tantlstixu je třeba žvejdnout právě 8 kroutimetrů kůže mladého šantroka. V případě, že není přesně žvejdnuta stanovená míra, tantlstixy vykazují nejrůznější poruchy, které pak často vedou k achjokům porouchanými tantlstixy postiženého majitele.

NAPIŠTE NÁM

Nevíte si rady?

Nejprve se prosím podívejte na časté dotazy:

Časté dotazy Návody pro rodiče Návody pro učitele

Čeho se zpráva týká?

Vzkaz Obsah Ovládání Přihlášení Licence