Příslovce

Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení.

Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce.

Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.

Příslovce odvozená od přídavných jmen můžeme stupňovat:

1. základní stupeň (krásně)
2. vyšší nebo nižší míra vlastnosti (krásněji)
3. nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejkrásněji)

Příslovce místa odpovídá na otázky KDE? KAM? ODKUD?

• příklady: nahoře, tady, vpravo

Příslovce času odpovídá na otázky KDY? ODKDY? DOKDY?

• příklady: ráno, dopoledne, teď

Příslovce způsobu odpovídá na otázku JAK?

• příklady: špatně, dobře, pomalu

Příslovce příčiny odpovídá na otázku PROČ?

• příklady: proto, úmyslně

Příslovce míry odpovídá na otázky DO JAKÉ MÍRY? JAK MOC?

• příklady: velmi, málo, hodně, zcela, úplně

U některých příslovcí rozlišujeme (podobně jako u přídavných jmen) 3 stupně:

• 1. stupeň: základní míra vlastnosti (mladě, červeně, krásně),
• 2. stupeň: vyšší nebo nižší míra vlastnosti (mlaději, červeněji, krásněji),
• 3. stupeň: nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejmlaději, nejčerveněji, nejkrásněji).

Nejčastěji užívaná příslovce tvoří 2. a 3. stupeň nepravidelně, viz příklady:

• dobře – lépe – nejlépe,
• špatně – hůř/hůře – nejhůř/nejhůře,
• málo – méně – nejméně,
• hodně – víc/více – nejvíc/nejvíce,
• těžko/těžce – tíž/tíže – nejtíž/nejtíže,
• snadno – snáz/snáze/snadněji – nejsnáz/nejsnáze/nejsnadněji, atd.

V ostatních případech tvoříme 2. stupeň pomocí přípony -eji/-ěji (hladčeji, krásněji, pomaleji) a 3. stupeň tvoříme pouze přidáním předpony nej- před tvar 2. stupně (nejhladčeji, nejkrásněji, nejpomaleji).