Příslovce
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení.
Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce.
Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.
Příslovce odvozená od přídavných jmen můžeme stupňovat:
- základní stupeň (krásně)
- vyšší nebo nižší míra vlastnosti (krásněji)
- nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejkrásněji)
Druhy příslovcí
Příslovce místa odpovídá na otázky KDE? KAM? ODKUD?
- příklady: nahoře, tady, vpravo
Příslovce času odpovídá na otázky KDY? ODKDY? DOKDY?
- příklady: ráno, dopoledne, teď
Příslovce způsobu odpovídá na otázku JAK?
- příklady: špatně, dobře, pomalu
Příslovce příčiny odpovídá na otázku PROČ?
- příklady: proto, úmyslně
Příslovce míry odpovídá na otázky DO JAKÉ MÍRY? JAK MOC?
- příklady: velmi, málo, hodně, zcela, úplně
Stupňování příslovcí
U některých příslovcí rozlišujeme (podobně jako u přídavných jmen) 3 stupně:
- 1. stupeň: základní míra vlastnosti (mladě, červeně, krásně),
- 2. stupeň: vyšší nebo nižší míra vlastnosti (mlaději, červeněji, krásněji),
- 3. stupeň: nejvyšší nebo nejnižší míra vlastnosti (nejmlaději, nejčerveněji, nejkrásněji).
Nejčastěji užívaná příslovce tvoří 2. a 3. stupeň nepravidelně, viz příklady:
- dobře – lépe – nejlépe,
- špatně – hůř/hůře – nejhůř/nejhůře,
- málo – méně – nejméně,
- hodně – víc/více – nejvíc/nejvíce,
- těžko/těžce – tíž/tíže – nejtíž/nejtíže,
- snadno – snáz/snáze/snadněji – nejsnáz/nejsnáze/nejsnadněji, atd.
V ostatních případech tvoříme 2. stupeň pomocí přípony -eji/-ěji (hladčeji, krásněji, pomaleji) a 3. stupeň tvoříme pouze přidáním předpony nej- před tvar 2. stupně (nejhladčeji, nejkrásněji, nejpomaleji).