Čárky v souvětí: věty vložené

Je mnoho možností, jak a kam může být vedlejší věta vložena. Obecně platí, že se odděluje z obou stran čárkami.

Příklady:

Pes, který štěká, nekouše. (Jedna věta je roztržená a je do ní vložená věta jiná, která je z obou stran oddělena čárkami. Věta řídící je: Pes nekouše. Vložená věta vedlejší je: který štěká.)
Seděl na židli, která neměla opěradlo, a koukal před sebe. (Věta vedlejší vložená mezi dvě věty hlavní.)
Protože slyšeli, že bude pršet, zůstali doma. (Věta vedlejší vložená mezi větu vedlejší a větu hlavní.)