Psaní s/z na začátku slovaPředponu s-/se- píšeme ve slovech vyjadřujících směřování:
- směřování dohromady: shrabat, sloučit, sbalit, spojit,
- směřování shora dolů: sjet, scházet, sletět, shodit,
- směřování z povrchu pryč: smýt, setřít, smazat, sfouknout,
- zmenšení objemu až zánik: shořet, shnít, sražené tričko.
Dále píšeme předponu s-/se- v několika ustálených případech, které si musíme zapamatovat, například skončit, slevit, spasit, spáchat, stvořit, shnít, sdělit, stěžovat si, schovat se.
Předponu z-/ze- píšeme zejména v případech s významem:
- dokončení děje: zničit, zblednout, zlomit, zrušit, zbourat,
- změny stavu: zhubnout, zpřísnit, zocelit, zviditelnit.
Dále píšeme předponu z-/ze- v několika ustálených případech, například zkoumat, zpívat, zpytovat, zhostit se, zpověď.
Nejzáludnější jsou slova, která lze psát s předponou s i z, ale pokaždé mají jiný význam:
smazat (tabuli) |
zmazat (ušpinit se) |
sbít (bednu dohromady) |
zbít (někomu ublížit) |
směnit (vyměnit) |
změnit (stát se jiným) |
svolat (skupinu dohromady) |
zvolat (nahlas vykřiknout) |
svolit (dát souhlas) |
zvolit (vybrat z nabídky) |
slézt (dostat se dolů) |
zlézt (zdolat lezením) |
shlédnout (dívat se shora dolů, třeba z kopce) |
zhlédnout (spatřit něco, třeba film) |
Další těžké příklady:
- zjednat pořádek,
- zplakat nad výdělkem,
- zedřený prací,
- scelená rána,
- zplihlý,
- zprostit obžaloby.
|
Předložky s/zPředložka z se pojí vždy s 2. pádem:
- vstal z postele,
- jak z toho ven,
- vyšel z budovy,
- vystoupil z autobusu,
- uspokojení z úspěchu.
Předložka s se pojí se 7. pádem:
- matka s dítětem,
- sudy s vínem,
- koláč s ořechy,
- pán s knírem.
Výjimečně (a spíše zastarale) můžeme použít předložku s dohromady s 2. pádem, pokud chceme zdůraznit směr z povrchu pryč nebo po povrchu dolů, například sundat se skříně.
Speciální případy, ve kterých se často chybuje, tvoří spojení kdo s koho a být s to, ve kterých se zachovala historická vazba předložky s se 4. pádem.
|
Souhlásky párové: p/b, t/d, v/f, ...Potřebujeme-li se rozhodnout mezi dvojicemi souhlásek, pomůžeme si jiným tvarem slova nebo slovem příbuzným. Párové souhlásky jsou:
- p – b: dub (bez dubu), slib (bez slibu), střep (střepy),
- t – d: oběd (k obědu), hladký kámen (hlaďoučký), svatba (hodně svateb),
- ť – ď: pojď (půjdu), paměť (bez paměti),
- v – f: lev (bez lva), krev (hodně krve), fotograf (bez fotografa),
- s – z: blízká ves (blizoučká), prosba (prosím), schůzka (hodně schůzek),
- š – ž: tužka (hodně tužek), flaška (hodně flašek), položte (položím),
- h – ch: hroch (bez hrocha), lehký (lehoučký), nehty (nehet).
|