Koncovky podstatných jmen: ženský rod

Jak si chcete téma procvičit?

DoplňovačkaStřílečka

Vzory jsou žena, růže, píseň, kost. Končí-li jméno na souhlásku řídíme se vzory: píseň, kost, pokud na samohlásku – vzory: žena, růže.  Žena je vzor tvrdý, naopak ostatní (růže, píseň a kost) řadíme mezi vzory měkké. Určování I/Y u podstatných jmen ženského rodu:

Pokud nepotřebujeme určit vzor slova, stačí se řídit jednoduchou pomůckou: Pokud nekončí slovo v 1. p. na -a, vždy v jeho koncovce píšeme měkké I.
Pro ženský rod máme v češtině 4 vzory: žena, růže, píseň, kost. Poslední tři řadíme k tzv. měkkým vzorům, tedy vzorům, které mají pouze koncovky s měkkým I. Výjimku tvoří jen vzor žena (například tvar ženy), ten ale snadno poznáme podle typického zakončení na -A. Pokud tedy končí podstatné jméno ženského rodu na jiné písmeno než -a, víme, že v něm píšeme měkké I.

Pozor, nelze použít naopak, tedy neplatí, že pokud podstatné jméno končí na –a, píšeme automaticky tvrdé Y. Vzor žena má také měkké I (v 7.p. množného čísla).

Pokud potřebujeme určit vzor, použijeme 2. pád podstatného jména (např. chvílE bez chvílE jako růžE bez růžE).
Růže: Podle tohoto vzoru skloňujeme podstatná jména, která mají v 1. pádu jednotného čísla koncovku -e.
Píseň: Podle tohoto vzoru se skloňují podstatná jména, která mají v 2. pádu jednotného čísla koncovku -e nebo -ě.

Příklady:
Bratislava – určíme 2.p. BratislavA bez BratislavY jako ženA bez ženY, podstatné jméno končí na A, skloňujeme podle vzoru žena.
Boleslav – Boleslav bez Boleslavi jako kost bez kosti