Psaní ě

Písmeno ě se v češtině vyskytuje pouze po souhláskách b, d, m, n, p, t, v.

Případy dě, tě, ně poznáme snadno podle změkčené výslovnosti.

V případě mě je situace komplikovanější, protože výslovnost je stejná jako u mně. Správné psaní mě/mně je častý zdroj problémů a pro přehlednost jej rozdělujeme na dvě podkapitoly:

• Psaní mě/mně ve slově (například město, rozumně, soukromě, zapomněl)
• Mě/mně jako samostatné slovo (zájmeno)

Po souhláskách b, v, p se ě vyslovuje jako je. Potřebujeme tedy rozlišovat psaní bě/bje, vě/vje a pě/pje. Poslední zmíněný případ je jednoduchý, protože skupina pje se v českých slovech nikdy nevyskytuje. Jediným praktickým případem, kde se se skupinou pje můžeme setkat, je Skopje (hlavní město Severní Makedonie).