Čtení s porozuměním – 6. třída

Přečtěte si krátký text a odpovězte na několik otázek, které testují porozumění. Můžete se začíst do krátkých úryvků z článků nebo do některého z našich krátkých a vtipných příběhů. Pozor, vybraný text můžete řešit pouze jednou v daný den.

Dvě kozy  »
Třída / ročník:   Vše2.3.4.5.6.7.8.9.
Úlohy
Krystaly

Přehled

Bajkyvyřešeno 0 z 7
Ufon ztracen ve městěvyřešeno 0 z 5
Příběhy plné příslovívyřešeno 0 z 4
Příběhy ze Zverimexuvyřešeno 0 z 5
České pověstivyřešeno 0 z 5
Řecké bájevyřešeno 0 z 8
Články, rozhovory, názory Ivyřešeno 0 z 7
Požírač snůvyřešeno 0 z 8
Detektivní příběhy s plánkyvyřešeno 0 z 5

Celkem vyřešeno: 0 z 54

Přehled krystaly

Bajkyzískáno 0 z 21
Ufon ztracen ve městězískáno 0 z 15
Příběhy plné příslovízískáno 0 z 12
Příběhy ze Zverimexuzískáno 0 z 15
České pověstizískáno 0 z 15
Řecké bájezískáno 0 z 24
Články, rozhovory, názory Izískáno 0 z 21
Požírač snůzískáno 0 z 24
Detektivní příběhy s plánkyzískáno 0 z 15

Celkem získáno: 0 z 162

Bajky

Klasické La Fontainovy bajky, ve kterých se zvířata chovají jako lidé. Zadání jsou i s ilustracemi.

Ufon ztracen ve městě

Ufon se dostal do města a je z toho chudák celý zmatený. Dokážete si udělat jasno v tom, co se kolem něj děje?

Příběhy plné přísloví

Krátké příběhy, ve kterých postavy nešetří příslovími. Dokážete pochopit, co jimi myslí?

Příběhy ze Zverimexu

Ve zverimexu U Granule se občas dějí podivuhodné příhody. Čtete pozorně, ať přesně pochopíte, co se vlastně stalo.

České pověsti

Známé české pověsti, stručně převyprávěné, s otázkami na děj i význam slov.

Řecké báje

Klasické řecké báje, stručně převyprávěné, s ilustracemi.

Články, rozhovory, názory I

Výběr ze skutečných článků z tisku, snadnější texty.

Požírač snů

Přemýšleli jste někdy o tom, co se vám děje v hlavě, když usnete? Jsou vaše sny v bezpečí? Právě na tyto otázky vám příběh Požírače snů přinese odpověď.

Detektivní příběhy s plánky

Inspektorka Pukavá se vydává na vyšetřování. Prostudujte plán situace a odhalte, co se přesně stalo.

Ukázky

Články, rozhovory, názory I

Rozhovor: Adam Ondra

Neunavuje vás ta mediální pozornost?

Ne, je toho hodně, volají mi česká i zahraniční média, ale na druhou stranu rozhovory mi pomáhají uvědomit si, co mám na lezení tak rád. Beru to jako smysl svého povolání, protože my jako sportovci nevyrábíme nic, co by bylo společnosti k užitku, mimo to, že dokážeme inspirovat.

Budete mít ale ještě motivaci pouštět se do dalších závodů, když už jste vyhrál všechno, co jste mohl?

Nevím. Pro mě lezení na prvním místě znamená možnost být na skále. Dostáváte se do míst, kde před vámi třeba ještě nikdy nikdo nebyl. To není jen sport, ale i životní styl. Až pak mám závody, to už je sport, jakási výzva, která mě motivuje, takže se snažím najít kompromis mezi obojím. To, abych se mohl soustředit na skály, ale vyžaduje hodně cestování, ty nejlepší jsou třeba v Norsku nebo ve Španělsku, což pak chce spoustu času. A s tím se třeba škola kloubí špatně.

(Skály jsou má volnost a studium řád, em.muni.cz)

České pověsti

O Horymírovi

Vládce Křesomysl se nechal okouzlit stříbrným a zlatým kovem. Chtěl proto, aby se lidé místo zemědělství věnovali těžbě drahých kovů. Avšak čím více lidí pracovalo v dolech, tím méně bylo chleba. „A bude hůř,“ uvědomili si někteří a vydali na Vyšehrad promluvit Křesomyslovi do duše. V čele těch odvážlivců byl neumětelský vladyka Horymír. Král byl však příliš chtivý zlata. Vladykové odešli s nepořízenou. Když se o tom ale dozvěděli kovkopové, slíbili Horymírovi pomstu. Jak vítr se za ním vydali do Neumětelů, aby ho zabili. Řev rozlícených mužů se nesl tichou nocí a vzbudil Horymíra. Na nic nečekal, skočil na svého koně Šemíka a cvalem davu uprchl. Když se ohlédl, spatřil, že je jeho ves v plamenech. I přislíbil zlatokopům pomstu. Vrátil se do Neumětel a svolal všechny své příbuzné i sousedy. V noci vtrhli do hornického tábora a všechny pobili. Když se to dozvěděl Křesomysl, rozhodl, že Horymír bude za svůj čin popraven svým vlastním mečem. Před popravou se ještě Horymíra zeptal: „Máš nějaké poslední přání?“ „Rád bych se projel na svém koni Šemíkovi,“ požádal Horymír. Křesomysl v tom neviděl problém: „Kůň nemá křídla, tak ti odsud nepomůže.“ Horymír měl ale pod čepicí. Nasedl na Šemíka, rychle se s ním rozjel a hop přes hradební val, pod nímž byla vltavská tůň. Bylo to hluboko. Šemík s Horymírem padli do hlubiny a vylezli na břeh. Všichni jen užasle zírali, jak ti dva spolu uhánějí k Neumětelům.

Bajky

Sojka a páv

Pyšný páv se procházel po zahradě. Přiletěla sojka a obdivně si prohlížela jeho krásný ocas. „Jak to jen udělat, abych měla také tak nádherné peří, byla bych jistě ještě krásnější než páv,“ říkala si sojka.

Všimla si, že páv několik peříček poztrácel. Pečlivě je posbírala a celá se jimi ozdobila. „Teď jsem jistě od páva k nerozeznání,“ pomyslila si a začala vykračovat po zahradě. Všichni ptáci v zahradě byli celí překvapení, co je to za ptáka. Po chvíli ale poznali, jak je sojka podvedla, a začali se jí posmívat. Sojka s velkou ostudou odletěla domů do lesa.

Tam vzbudila velké pozdvižení. Všichni se slétli kolem, obdivovali nádherné peří a dohadovali se, co je to za ptáka s tak skvostným peřím.

„To koukáte. Jsem krásná a spanilá,“ zakřehotala sojka. V tom okamžiku ostatní ptáci poznali její pronikavý hlas, sesypali se na ni a dočista ji oškubali.

NAPIŠTE NÁM

Čeho se zpráva týká?

Obsah Ovládání Přihlášení Licence Různé

Text zprávy

E-mailová adresa


Prosím nezasílejte dotazy na prozrazení řešení úloh či na vysvětlení postupu.

Odeslat