Slovní druhy – 2. střední škola

V češtině rozlišujeme 10 slovních druhů. Ty pak dělíme na ohebné a neohebné. Rady k určování slovních druhů najdete v samostatné sekci.

Ohebné slovní druhy

Ohebné slovní druhy mění svůj tvar: můžeme je skloňovat (dávat do různých pádů) nebo časovat (dávat do různých časů).

1. Podstatná jména označují názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, vztahů a pocitů (Lenka, pes, stůl, láska, vypařování, nezávislost).

2. Přídavná jména označují vlastnosti podstatných jmen a vztahy (velký, písčitý, bílé, otcův, kocourova).

3. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují (ona, jeho, tento, mně).

4. Číslovky označují počet, pořadí, počet druhů a násobky (dvakrát, třetí, sedmery, dvojnásobný).

5. Slovesa vyjadřují činnosti, stavy a děje (pracuje, byl, mrzne).

Neohebné slovní druhy

Neohebné slovní druhy mají jenom jeden tvar, nedají se ani skloňovat, ani časovat.

6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností (včera, tady, komů, zeleně).

7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností (na, k, s, okolo).

8. Spojky spojují slova nebo věty (nebo, ani, protože, jako).

9. Částice vyjadřují naše postoje, pocity, přání (snad, ať, asi, jen, pouze, také, ano, ne, vlastně).

10. Citoslovce označují zvuky, nálady, povzdechy (au, žbluňk, mňau, ach jo, vrkú, prásk, oh, brr).