Rozbory vět, stavba slov

Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov. Větné členy dělíme na základní a rozvíjející.

Základní větné členy

Představují jádro informace (to nejdůležitější a nejzákladnější ze sdělení) ve větě. Řadí se mezi ně: podmět a přísudek.

1. Podmět
   • Je vždy v 1. pádě.
   • Ptáme se na něj: Kdo, co?
   • Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě? Jablka.
2. Přísudek
   • Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu.
   • Ptáme se na něj: Co dělá podmět?
   • Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka? Rostou.

Rozvíjející větné členy

Jsou vždy závislé na jiném členu věty. Řadí se mezi ně: přívlastek, předmět, příslověčné určení a doplněk.

1. Přívlastek
   • Blíže určuje podstatné jméno.
   • Ptáme se na něj: Jaký? Který? Čí?
   • kvetoucí strom (Jaký strom?), cesta domů (Jaká cesta?), babiččiny buchty (Čí buchty?).
2. Předmět
   • Doplňuje sloveso nebo přídavné jméno.
   • Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
   • Markéta utrhla ze stromu jablko. Koho, co utrhla Markéta? Jablko (předmět ve 4. pádě).
3. Příslovečné určení
   • Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.
   • Ptáme se na něj: Kde? Kdy? Jak? Proč? Za jakým účelem? Z jaké příčiny? Za jakých podmínek? atd.
   • V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka? V létě. Kde rostla v létě jablka? Na stromě.
4. Doplněk
   • Závisí na 2 členech: na podstatném jméně (případně zájmeně) a na slovesu.
   • Ptáme se na něj: Jaký? Jako kdo? Jako co? Jak? Kým, čím? atd.
   • Nechal limonádu nedopitou. Jaká byla limonáda? Nedopitá. Jak ji nechal? Nedopitou.